„Nesmí být pochyb o tom, že základem programu SPOZ jsou myšlenky Miloše Zemana. Také jsme pouhými apoštoly, kteří myšlenky našeho prezidenta ponesou dál,“ nechal se slyšet novopečený předseda Strany práv občanů Zemanovci Zdeněk Štengl. Není tak opravdu pochyb, kam bude strana směřovat. Ostatně návrh na odstranění slova „Zemanovci“ z názvu strany našel podporu jen u šesti delegátů.
Po úspěchu Miloše Zemana v prezidentské volbě si SPOZ věří, chce získat křesla v Poslanecké sněmovně a uspět v komunálních volbách. Zemanovci odmítají, že by jejich jediným cílem bylo dostat svého čestného předsedu na Hrad, a připravují se na supervolební rok 2014 (volby do sněmovny, do Evropského parlamentu, volby komunální a senátní). Zatím se strana podílí na vládě ve dvou krajích. A hlásí se k ní dva senátoři, původně ovšem zvolení za ČSSD – členy senátorského klubu SPOZ + KSČM + Severočeši jsou Vladimír Dryml a Jaroslav Palas. V Senátu i ve zlínské koalici spolupracuje Strana práv občanů Zemanovci s komunisty, na vládní úroveň by je ale zatím, alespoň podle bývalého předsedy SPOZ Vratislava Mynáře, nepustila.
To případná spolupráce se sociálními demokraty by mohla dostat SPOZ, pokud strana u voličů zaboduje, k moci. Sociální demokraté ale nejsou v názoru na Zemanovce jednotní. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka řadí SPOZ k jednoúčelovým stranám, které mají silné podnikatelské pozadí. Před případným vstupem do vlády strany, které je čestným předsedou, varuje i prezident Miloš Zeman: „Necpěte se do vlády. Odolejte tomuto pokušení.“ Na vládnutí by si Strana práv občanů Zemanovci měla podle Miloše Zemana počkat až do roku 2018. A protože podle šéfa SPOZ Zdeňka Štengla jsou Zemanovci pouhými apoštoly, kteří ponesou dál myšlenky prezidenta, dá se čekat, pokud zasednou do křesel v Poslanecké sněmovně, že svého čestného předsedu vyslyší. Ostatně už tradičně doplnil Miloš Zeman své doporučení varováním, jak dopadly jiné malé strany, které se dříve podílely na vládě.
Je zřejmé, že sociální demokraté i SPOZ cílí na podobné voliče. Před třemi lety SPOZ ubrala ve volbách do sněmovny sociálním demokratům cenné hlasy a ČSSD pak navzdory volebnímu vítězství zamířila do opozice. Sami Zemanovci se řadí do středolevé části politického spektra - od ČSSD spíš směrem ke středu. Bývalý ministr dopravy Zemanovy vlády Jaromír Schling by SPOZ doporučil zaměřit se na odebírání hlasů komunistům. Klíčová otázka ovšem zní: Jak voliče přesvědčit?
K získání podpory je zapotřebí srozumitelný program, který voliče zaujme, a osobnosti, které voliče přitáhnou. SPOZ hodlá usilovat například o zavedení zákona o prokázání původu příjmů a majetku (Zemanův dávný politický evergreen), často se skloňuje téma investic, Miloš Zeman připomíná požadavek na přímou volbu hejtmanů a primátorů či starostů nebo návrhy na změnu volebního zákona. S překvapivými programovými tezemi Zemanovci na sjezdu ovšem nepřišli. A osobnosti na kandidátky se hledají, strana je chce otevřít i nestraníkům. SPOZ má zatím jen málo celostátně známých tváří, navíc některé z nich se do povědomí zapsaly v nepříliš dobrém světle – jako Miroslav Šlouf; někdejší šéf poradců Miloše Zemana coby premiéra, kontroverzní lobbista, od kterého se prý Zeman už odstřihl, ale který po Zemanově zvolení přispěchal na oslavu prezidentova vítězství. A na sobotním sjezdu SPOZ také nemohl chybět.
K volebnímu úspěchu může straně výrazně pomoci její čestný předseda na Hradě. Malá rekapitulace: jako prezident chce být Miloš Zeman nadstranický, jako občan si přeje ve volbách vítězství ČSSD, přičemž ovšem bude volit svou SPOZ! Zemanův úspěch v boji o Hrad přitahuje k SPOZ zájemce o členství a také možné voliče, do voleb je ale ještě daleko. Dnes už bývalý šéf SPOZ Vratislav Mynář vytyčil celkem vysoký cíl: „Úspěch pro mě není pět procent, ale já předpokládám, že náš volební výsledek se bude blížit hranici 10 procent.“ Recept, jak takového cíle dosáhnout, ale SPOZ na svém sjezdu nenabídla.
