Praha – Nový trestní zákoník, který minulý týden schválila Poslanecká sněmovna, zavádí mimo jiné tresty za zveřejnění policejních odposlechů. Zatímco novináři i vydavatelé tištěných médií se bouří a hovoří o omezování svobody slova, právní odborníci jsou podobně jako politici přesvědčeni o tom, že se jedná o správný krok. Součást trestního zákoníku, kterou do kodexu přidal poslanec Marek Benda, je potřebná podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry i místopředsedy České advokátní komory Martina Vychopeně.
Libor Vávra je přesvědčen, že zásah politiků proti zveřejňování odposlechů v novinách byl potřeba, protože v médiích selhaly samoregulační mechanismy. Přitom řada kauz, s nimiž spojené odposlechy se objevily v novinách, nebyla podle Vávry společensky důležitá. Mezi ně prý patří například případ úplatných fotbalových rozhodčích. „Vůbec nereagovaly profesionální svazy, vůbec nereagovali zaměstnavatelé nebo majitelé těch novin,“ řekl Vávra v Otázkách Václava Moravce.
Podle Libora Vávry je ale problém i to, jakým způsobem se politici k tomuto problému postavili. Jedná se totiž o příliš závažnou otázku na to, aby se vyřešila dodatkem v Poslanecké sněmovně. „Ale rozumím tomu, protože já z toho viním novináře,“ dodal Vávra.
S poslaneckým návrhem souhlasí také advokát Martin Vychopeň. Podle něj zveřejnění odposlechů před případným odsouzením odposlouchávaného člověka porušuje princip presumpce neviny. „V případě těch odposlechů, ale i jiných informací z trestního spisu, které se zveřejňují, dojde k mediálnímu odsouzení toho dotyčného – dost často i v případech, kdy se pak v trestním řízení prokáže úplně jiné pochybení nebo pochybení žádné,“ řekl Vychopeň.
