Šéfové sněmovních stran bilancují deset let ČR v Unii

Česká republika je v deset let v Evropské unii. Do EU vstoupila v květnu 2004, ale od počátku bylo zřejmé, že tehdy rok působící prezident Václav Klaus na Pražském hradě unijní vlajku nevyvěsí. Přitom právě on stál u klíčových momentů, které předcházely vstupu Česka do Unie. Vlajka nad Pražským hradem tak zavlála až s příchodem Miloše Zemana do prezidentského křesla. U této příležitosti a právě přesně měsíc před volbami do Evropského parlamentu Česká televize odvysílá 90minutovou debatu předsedů všech sněmovních stran. Přímý přenos sledujte ve středu od 20:00 na ČT24.

Hosté moderátora Václava Moravce budou diskutovat o různých tématech spojených se vztahem České republiky a Evropské unie: O vývoji členství, politickém směřování Unie, čerpání evropských fondů a dotační politice, stavu evropské ekonomiky, bankovní unie či přijetí eura. V publiku zasednou diváci nominovaní politickými stranami.

Přímo na den desátého výročí, 1. května 2014, nabídne Česká televize divákům Koncert pro EU. V podání Filharmonie Brno na něm zazní hymna Evropské unie, Beethovenova 9. symfonie Óda na radost. Živý přenos z Janáčkova divadla v Brně nabídne Česká televize ve 20 hodin na ČTart.

Po deseti letech v EU průzkumy veřejného mínění ukazují, že důvěra v Unii neustále klesá. Pro vstup do EU před deseti lety hlasovalo přes 77 procent Čechů, nyní hodnotí členství v osmadvacítce pozitivně 37 procent obyvatel. Pro skoro polovinu Čechů představuje Unie svobodu cestování, studia a práce, zhruba třetina v ní ale vidí také plýtvání penězi a byrokracii. Právě byrokracii nejvíc kritizují i čeští politici.

Prezident Miloš Zeman skepsi Čechů vůči Evropské unii chápe. „Skepse je zdravá a já ji podporuji, protože o všem je potřeba pochybovat,“ komentoval prezident postoj českých občanů k Unii. EU má podle něj demokratický deficit a euroskeptici právem kritizují například fungování Evropského parlamentu, který podle něj není plnohodnotným zákonodárným sborem, neboť nemá právo iniciovat zákony.

Před deseti lety vstupovalo do Unie deset zemí. Kromě Česka také Slovensko, Polsko, Maďarsko, dále pobaltské státy Estonsko, Litva, Lotyšsko a také Slovinsko, Malta a Kypr. Po dalších třech letech se staly členy Unie Rumunsko a Bulharsko. Naposledy přibylo vloni Chorvatsko. Přístupové rozhovory probíhají nyní s Islandem, kde vítěz loňských voleb chce o vstupu hlasovat v referendu. Dále s Černou horou, od ledna také se Srbskem a už od roku 2005 s Tureckem. Kandidátský status má dále Makedonie, vstupní rozhovory se ale oddalují kvůli sporu o název s Řeckem. Před pěti lety přihlášku podala Albánie, ale kandidátem se zatím nestala.

Od vstupu do Unie Česko do společného rozpočtu odvedlo 343 miliard korun a získali 676 miliard. Tedy o 333 miliardy víc. Největší rozdíl mezi výdaji a příjmy byl vloni, kdy takzvaná čistá pozice činila 84 miliardy korun. V roce 2005 šlo o dvě miliardy. Na členství v Unii vydělávají všechny státy, které vstupovaly do Evropy společně s Českem, s výjimkou Kypru. Ten, podobně jako původní členské země, více do rozpočtu odvádí, než z něj získává.

Díky vstupu Česka a dalších devíti zemí se Evropská unie stala po 1. květnu roku 2004 největším hospodářským uskupením světa, které vytváří zhruba třetinu světového hrubého domácího produktu. Po velkorysém rozšíření se nenaplnily obavy některých starých členských států z přílivu pracovní síly ze střední a východní Evropy. Problémy s pracovní silou naopak trpěli unijní nováčci. Za prací na západ odešli převážně kvalifikovaní pracovníci. Podle Evropské komise opouštěli hlavně Rumunsko, Polsko, Litvu a Kypr. Celkem šlo o více než tři a půl miliónu lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 1 hhodinou

Resort financí požaduje přepracování zákona o veřejnoprávních médiích

Ministerstvo financí (MF) požaduje přepracování návrhu zákona o médiích veřejné služby, který připravilo ministerstvo kultury. Současné znění návrhu má velké nedostatky a vytváří mnoho nových problémů, uvedlo MF v připomínkách, které k zákonu vzneslo. Upozornilo také, že návrh neřeší, z jaké rozpočtové kapitoly by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly dostávat peníze.
10:13Aktualizovánopřed 5 hhodinami

O čem plánujeme informovat v úterý 19. května

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 8 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události pondělí 18. května

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pondělí 18. května 2026.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

ČT připomínkovala zákon o médiích, vadí mimo jiné nízký rozpočet

Česká televize (ČT) předložila své připomínky k vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby. Plánovaný rozpočet považuje za neadekvátní. Zákon také podle ní nezajišťuje kontinuitu ČT, neobsahuje dostatečně specifické vymezení veřejné služby nebo v něm chybí konkrétní úprava regionálních televizních studií. Televize o kroku a výhradách informovala v pondělní tiskové zprávě.
před 21 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události neděle 17. května

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy neděle 17. května 2026.
17. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Ve dvanácti krajských městech se sešli lidé k podpoře ČT a ČRo

Ve dvanácti krajských městech Česka se před pátou hodinou odpoledne sešli lidé, aby podpořili nezávislost médií veřejné služby. Pochody napříč ulicemi center měst na podporu České televize a Českého rozhlasu zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Kritika organizátorů a účastníků míří na návrh zákona, který představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo pod státní rozpočet.
17. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Změnu financování veřejnoprávních médií projedná koalice 25. května, řekl Babiš

Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada, po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda, oznámil ve svém nedělním videu na sociální síti premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.
17. 5. 2026
Načítání...