Šéfové českých listů napsali Gašparovičovi kvůli spornému zákonu

Praha - Šéfredaktoři pěti českých listů vyzvali slovenského prezidenta Ivana Gašparoviče, aby zvážil podpis sporného tiskového zákona. Zástupci Mladé fronty Dnes, Lidových novin, Práva, Hospodářských novin a Týdne ve společném dopise vyjádřili obavu o svobodu slova na Slovensku, kterou podle nich může okleštit právě nedávno přijatý zákon a zejména ustanovení o povinnosti médií zveřejňovat odpověď i na pravdivé články.

„Aniž bychom si činili právo jakkoliv se vměšovat do záležitostí Vaší země, cítíme povinnost vyjádřit obavu o svobodu slova, která je podle našeho názoru díky podobě tiskového zákona na Slovensku vážně ohrožena,“ uvedli šéfredaktoři v otevřeném dopise Gašparovičovi, jehož kopii dnes poskytli médiím.

Institut práva na odpověď, který existuje i v tiskovém zákoně v České republice, je podle nich ve slovenské normě dohnán do absurdní podoby. Soudí, že povinnost zveřejňovat odpovědi a reakce na jakoukoliv informaci média do značné míry sváže a omezí, odradí čtenáře a ve svém důsledku rovněž významně okleští svobodu slova. „V této podobě nemá v civilizované Evropě obdoby,“ píší představitelé hlavních tištěných médií v České republice.

Kontroverzní tiskový zákon schválil minulý týden slovenský parlament navzdory protestům médií, opozice i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Titulní stránky novin vyšly na protest proti předloze v podobě parte s černě zarámovaným textem, v němž vydavatelé stejně jako koncem března vyjádřili obavy o nezávislost tisku a redakční nezávislost v zemi. Sdělovací prostředky se obávají hlavně toho, že dotčené osoby je zahltí svými reakcemi a tisk nebude ke čtení. Jestliže vydavatelé odmítnou odpovědi publikovat, vystavují se pokutám do 150 000 slovenských korun a drahým soudním sporům.
 
„Zákon rozšiřuje svobodu a demokracii tím, že v oprávněných situacích umožní lidem, aby si přečetli i jiný názor,“ hájil normu mluvčí ministerstva kultury Jozef Bednár.

Slovenští vydavatelé vidí ještě šanci v tom, že by zákon mohl vetovat prezident Gašparovič. Média také zvažují, že se obrátí na Ústavní soud.

Plné znění dopisu: 

Vážený pane prezidente,

s velkým znepokojením sledujeme vývoj kolem tiskového zákona na Slovensku. Aniž bychom si činili právo jakkoliv se vměšovat do záležitostí Vaší země, cítíme povinnost vyjádřit obavu o svobodu slova, která je podle našeho názoru díky podobě tiskového zákona na Slovensku vážně ohrožena.

Institut práva na odpověď, který existuje i v tiskovém zákoně v České republice, je v návrhu slovenského zákona podle našeho mínění dohnán do absurdní podoby. Povinnost médií zveřejňovat odpovědi a reakce na jakoukoliv informaci média do značné míry sváže a omezí, odradí čtenáře a ve svém důsledku významně okleští svobodu slova. V této podobě nemá v civilizované Evropě obdoby.

Vážený pane prezidente, dovolte, abychom vás jako šéfredaktoři nejvlivnějších tiskových médií v České republice požádali, abyste zvážil svůj podpis pod návrhem takového zákona.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

O čem plánujeme informovat ve středu 21. ledna

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 3 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události úterý 20. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy úterý 20. ledna 2026.
před 14 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů probrali pomoc Ukrajině i veřejnoprávní média

Financování veřejnoprávních médií rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským zástupci opozice i vládní koalice. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) sdělil parametry navrhovaného modelu financování veřejnoprávních médií. „V obecné rovině jde o navázání na daňový příjem ze státního rozpočtu. Dále se v rámci koalice debatuje o tvorbě koeficientu, který by určoval výši financí a byl by neměnný,“ upřesnil. Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) to takto nastavit nelze. „Pojďme najít mechanismus, který je opravdu politiky nedotknutelný,“ prohlásil. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) uvedl, že jde o koaliční kompromis a detaily se musí doladit. „Postupujeme přesně podle programového prohlášení,“ řekl. „Současná vláda postupně směřuje ke zestátnění veřejnoprávních médií,“ myslí si člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Hosté hovořili také o české pomoci Ukrajině.
před 22 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události pondělí 19. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pondělí 19. ledna 2026.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události neděle 18. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy neděle 18. ledna 2026.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události soboty 17. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy soboty 17. ledna 2026.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události pátku 16. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pátku 16. ledna 2026.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026
Načítání...