Je známý obraz Původ světa z roku 1866 uměním, nebo pornografií? A patří na sociální síť? I těmito otázkami se nejspíš bude zabývat francouzská justice. Vrchní soud v Paříži totiž rozhodl, že mu přísluší projednávat spor učitele Frédérica Duranda a společnosti Facebook. A to navzdory faktu, že firma sídlí v USA a každý uživatel souhlasí s ujednáním, podle kterého lze právní záležitosti týkající se Facebooku řešit pouze v Kalifornii. Konečný verdikt by měl zajímat nejen zúčastněné strany a milovníky umění, ale i velké technologické firmy.
Před čtyřmi lety vystavil francouzský učitel Frédéric Durand na svém facebookovém profilu fotografii známého obrazu Původ světa malíře Gustava Courbeta z roku 1866 spolu s odkazem na dokument televize Arte o vzniku tohoto díla, které naturalisticky zobrazuje ženské genitálie. Sociální síť ale obrázek stáhla kvůli porušení pravidel omezujících ukazování nahoty a učiteli zablokovala profil.
Poté, co Francouz neuspěl se svou stížností přímo u firmy, obrátil se na pařížský soud. Argumentuje tím, že se nejedná o pornografii, ale o slavné umělecké dílo, a pokud může obraz viset v prestižní galerii Musée d'Orsay, měl by mít právo vystavit ho i na Facebooku. Žádá obnovení svého profilu a odškodnění ve výši 20 000 euro (skoro 550 000 korun).
„Je mi líto, ale to nejlepší umění je vždycky o sexu a o smrti,“ vzkázal Facebooku ve svém komentáři pro britský Guardian kritik Jonathan Jones.
Právníci Facebooku se hájili tím, že firma nespadá pod francouzskou jurisdikci. Uživatelé při založení profilu totiž souhlasí s podmínkami, podle kterých může spory týkající se Facebooku řešit pouze soud v Kalifornii. Pařížský tribunál však rozhodl, že případ projedná bez ohledu na právní příslušnost firmy. Za klíčové považuje to, že účastníkem je francouzský spotřebitel.
Definitivní rozsudek ještě nepadl, někteří experti ale uvedli, že pokud by francouzský soud dal za pravdu panu Durandovi, může to být precedens i pro další podobné případy. Ve výsledku by pak globální internetové firmy – nejen Facebook – musely začít přizpůsobovat svoje uživatelské podmínky na míru jednotlivým zemím (zatímco teď většinou prosazují pro celý svět jednotnou politiku).
Co říká o nahotě Facebook?
„Omezujeme zobrazování nahoty, protože někteří uživatelé z naší globální komunity mohou být vůči tomuto typu obsahu citliví, zvláště vzhledem ke svému věku nebo kulturnímu prostředí,“ píše americká sociální síť ve svých pravidlech, která v březnu aktualizovala.
„Odstraňujeme fotografie lidí ukazujících genitálie nebo fotografie zaměřené na zcela odkryté hýždě. Také omezujeme obrázky ženských ňader, pokud jsou na nich bradavky, ale vždycky dovolíme publikovat fotografie kojících žen nebo ňader s jizvami po mastektomii. Ponecháváme rovněž fotografie obrazů, soch a dalších výtvarných děl, na nichž jsou zobrazeny nahé postavy.“
Britský Independent citoval vyjádření mluvčího Facebooku, podle něhož by sdílení Courbetova díla Původ světa „dnes nepředstavovalo problém“.
Upozornil na to třeba americký časopis Time, podle kterého v současném sporu nejde zdaleka jen o nahotu. Mnohem důležitější je otázka, zda může soukromá společnost nutit zákazníky, aby se za každou cenu přizpůsobili jejím pravidlům. A jak mohou tito zákazníci uplatňovat svoje práva vůči firmě, jejíž sídlo se nachází tisíce mil daleko (podle britského Independentu pochází 82 procent uživatelů Facebooku ze zemí mimo USA a Kanadu).
Time v této souvislosti připomíná další problémy, kterým (zejména američtí) technologičtí giganti v Evropě čelí. Loni zavedl Soudní dvůr Evropské unie „právo být zapomenut“, které se dotklo zejména Googlu. O tom navíc nedávno Evropská komise prohlásila, že porušuje antimonopolní pravidla. Brusel navíc podle amerického časopisu zvažuje obvinit vývojáře operačního systému Android z neférové soutěže, protože údajně prosazují v mobilních telefonech aplikace Googlu. Apple nebo Amazon se zase měly vyhýbat placení daní.
S erotickým uměním nemají problém jen sociální sítě. O pozdvižení se nedávno postarala americká televize Fox News, která rozostřila intimní partie na slavném obrazu Pabla Picassa Alžírské ženy. Ten se v polovině května stal vůbec nejdražším výtvarným dílem prodaným v aukci, v newyorské síni Christie's se jedna z verzí proslulého plátna vydražila za 179,4 milionu dolarů (4,4 miliardy korun). Rozhodnutí Fox News sklidilo kritiku na sociálních sítích jako přemrštěné a zbytečně prudérní.
