Zvuková preciznost i maskované tápání. Electronic Beats znovu v Praze

Praha – Dobrá návštěvnost může indikovat rozmanité věci, od nadčasovosti prezentovaného až po lakonickou „sázku na jistotu“, kdy si publikum přijde poslechnout něco už jemu důvěrně známého. V zaplněném sálu pražského Divadla Archa se na festivalu Electronic Beats nedalo ubránit pocitu, že půjde spíše o to druhé – ony jistoty, projekty Bonobo a Moderat, se přitom zrovna v nejlepším světle nepředvedly. Možná poněkud nenápadným vrcholem večera tak zůstali prvně vystupující Diamond Version.

Program Electronic Beats se de facto do svého maxima rozvinul už s úvodním projektem, dvojicí německých veteránů experimentu Diamond Version. Projekční plátna odrážela zpět za sebe kladené reklamní promluvy a slogany, bez milosti vytržené ze svého původního účelového kontextu, a pražské publikum možná i trochu zaskočeně sledovalo precizní nástup a práci dua Carsten Nicolai a Olaf Bender. Jejich nakládání se smyčkami a motivy, důsledné zesložitění zdánlivě jednoduchého a konečně zcela mistrná gradace některým připomnělo vystoupení další persony německé elektronické experimentální scény Franka Bretschneidera, který na pódiu Divadla Archa hrál před dvěma lety v rámci festivalu Babel Prague.

Zazněla skoro emblematická skladba celé tvorby Diamond Version Science for a Better Life, kterou se podařilo organicky vtělit do postupně ke svému vrcholu směřujícího setu. Ten by se pak dal nazvat určitou lekcí z dekonstrukce – poměrně jednoduchý, leč krásně atmosférický beat (snadno bylo si představit jeho umístění třeba v popovějších filmových soundtracích typu toho ke snímku Drive) přervala v půli noisová agrese a cílená disonance. Na tomto místě si lze vybavit desítky kapel, které by na prvním uvedeném motivu stavěly a nechaly ho plně doznít, ne však Diamond Version. Pro jasné a přímočaré není v jejich produkci příliš místa, daleko blíže mají k hlukovému a hlučnému přemítání.

Diamond Version v Praze
Zdroj: ČT/Barbora Dědková

Zcela odlišný přístup předvedl v dalším bloku anglický producent Simon Green aka Bonobo, kterého v Praze (šlo o poslední koncert jeho evropského turné) doprovázela živá kapela. Zde je možná záhodné zpochybnit záměr organizátorů dát za sebe projekty v tomto pořadí – jistě dával smysl z hlediska známosti či „velikosti“ vystupujících (ačkoliv prvně jmenovaní Bender s Nicolaiem na scéně působí ještě o nějaký ten rok déle než Simon Green a jejich přínos je nezpochybnitelný), z pohledu celkové gradace a směřování večera však patrně jen velice těžko. Po intenzivní hlukové pasáži tak přišla pasáž spíše zklidňující, a ne naopak.

Evidentní byla přinejmenším zpočátku přebujelost basů, pod nimiž prakticky zanikala hlavní zvuková linka. Delikátní Bonobova práce s kytarovými arpeggiy či elektronickými smyčkami tak ležela pohřbena pod veskrze hrubou a tuctovou vrstvou bubnů. Časem se tato zahlcenost zlepšila, vynikly hlavně písně z desky Black Sands jako Kong a znovu se i ukázalo, že groovovat umí Bonobo jako málokdo jiný. Přesto lze vystoupení vytýkat mnohé – úniky do samoúčelnosti (zcela zbytné pasáže se saxofonem), neumělé glitche či přepálená esoteričnost v písních, kde se do hlavní role dostávala zpěvačka Szjderne. Bonobo se tak nepředvedl jako onen zmiňovaný „vizionář elektroniky“, ani zdaleka. Spíše se nedalo vyhnout podobnému dojmu jako u dalších projektů pracujících s živým ansámblem těchto parametrů: nové zvukové konstrukty jako by pouze maskovaly nerozhodnost a rozmělněnost hlavního autorského přínosu.

Bonobo v Praze
Zdroj: ČT/Barbora Dědková

Aplaus publika zcela jasně indikoval to, pro co si posluchači přišli především – Moderat. Fúze dvou německých projektů (Modeselektor a Apparat), jednoho expresivnějšího a druhého spíše uzavřeného do sebe, zkrátka táhne a není to tak zcela nepochopitelné. Tady se nehledá nic ještě neobjeveného, Moderat pozorně (ale velmi selektivně) absorbovali něco z vývoje elektronické hudby posledních dvaceti lety a své pojetí prezentují. Apriorně na tom není nic špatného, otázkou však zůstává, jestli se v těch pomlkách a celkově v tom, co takříkajíc vynechali, neschovávají daleko podstatnější a zajímavější věci, než sami předvádí.

Moderat se rozhodně nedá upřít schopnost navození kolektivní hypnózy, sdílení zážitku, zkrátka podchycení publika hned v samém počátku. Problém však už začíná tam, kde se začíná stavět a začíná se někam směřovat – takto to spíše dopadalo tím způsobem, že se Němci pracně a poněkud udýchaně dostali ke konci té které skladby, a po frenetickém aplausu posluchačů pokračovali znovu prakticky ze stejného místa. Co víc, v jejich unaveném (a nedá se nechat zmást euforickým pódiovým projevem) smyčkování stěží jde nalézt cokoliv překvapivého, cokoliv, co nebylo už tisíckrát (mnohdy lépe) řečeno jinými.

Moderat v Praze
Zdroj: ČT/Barbora Dědková

Rázné zaskřípání a potvrzení zklamání přišlo se skladbou Bad Kingdom, highlightu druhého alba Moderat, skladby s reflektujícím refrénem o stárnutí a nenaplněnosti dávných představ či ideálů. Z na desce ještě poměrně střízlivé a rafinované záležitosti se stala obyčejná roztleskávačka, kde původní étos zmizel pod pódiovým siláctvím. A to je něco, čeho se nedopustili ani precizní Diamond Version ani trochu na místě přešlapující Bonobo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kulturní instituce a odbory požadují stejnou částku z rozpočtu, jaká byla loni

Zástupci živého i neživého umění a kulturních odborů požadují stejnou částku z rozpočtu jako v roce 2025. Vyzvou ministryni financí Alenu Schillerovou (ANO) a ministra kultury Otu Klempíře (za Motoristy) k jednání. Po úterním jednání tripartity v kultuře to novinářům řekl prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký. V letošním státním rozpočtu se pro kulturu počítá s 17,6 miliardy korun. Loni ministerstvo kultury hospodařilo s dosud nejvyšší částkou 21,52 miliardy korun.
před 1 hhodinou

Herec Travolta poprvé režíroval. Adaptaci vlastní knihy uvede v Cannes

Herec John Travolta režíroval svůj první film a debut uvede ve světové premiéře na letošním festivalu v Cannes. Tamní publikum jako jedno z prvních uvidí snímek s názvem Propeller One-Way Night Coach odehrávající se během zlatého věku komerčního letectví.
před 4 hhodinami

Nová alba: Nabroušená Suzi Quatro, přímočará Robyn a kritická Martinezová

Freedom, Sexistential a Hades jsou názvy tří nových alb, za nimiž stojí Suzi Quatro, Robyn a Melanie Martinezová. Dělí je nejen generace a žánr, ale také zcela odlišný hudební přístup.
před 6 hhodinami

Kadrnka točí film o Komenském před exilem, „nehraje“ ho Slovák Mitaš

Režisér Václav Kadrnka dokončuje celovečerní film Panna Sofia o Janu Amosovi Komenském. Sleduje jednu kapitolu ze života tohoto evropského myslitele. V hlavní roli se představí slovenský herec Marián Mitaš.
před 8 hhodinami

VideoMalý princ vyšel před 80 lety. Po Bibli je druhým nejpřekládanějším dílem

Přesně před osmdesáti lety vyšla ve Francii jedna z nejslavnějších knih na světě. Malý princ je po Bibli druhým nejpřekládanějším dílem všech dob, lidé ji čtou ve 450 jazycích. Nové, moderní vydání je teď na pultech francouzských knihkupectví. Mnoho Francouzů možná netuší, že autor knihu nenapsal ve Francii, ale v New Yorku. Vyšla až dva roky po jeho smrti. Má několik filmových podob, před dvěma lety například vzbudila pozornost animovaná verze. K jejímu věhlasu přispěl i dramatický život autora – zahynul tragicky, když jeho letadlo sestřelili za války Němci.
před 13 hhodinami

Sonda do historie. Pařízkova Amadoka uzavírá v Divadle X10 „ukrajinskou trilogii“

Po obrazech rozkladu Sovětského svazu v inscenaci Moskoviáda a líčení hrůz války v inscenaci Na západní frontě klid / Zelené koridory se mezinárodně oceňovaný režisér Dušan David Pařízek vrací na pražskou scénu s třetím ukrajinským příběhem. Tentokrát vycházel z rozsáhlého románu Sofije Andruchovyčové.
včera v 10:00

Ubylo jízlivosti, říká Viewegh o svých dalších knižních denících

Spisovatel Michal Viewegh v nové knize Převážně báječný rok reflektuje každodenní život i vlastní stárnutí. Vlastní deníkové zápisky knižně vydal už poněkolikáté. „Je to taková literární reality show,“ podotkl v 90' ČT24 při rozhovoru s Marianou Novotnou.
5. 4. 2026

Byl napřed, přesto vzadu. Monografie doceňuje opomíjeného Vojtěcha Preissiga

Životní dráha malíře, grafika, typografa a fotografa Vojtěcha Preissiga si přímo říká o filmové zpracování. Monografie Tomáše Vlčka, nazvaná prostě Vojtěch Preissig, plní víceméně stejnou roli. Ukazuje, jak významnou, a stále opomíjenou osobností Preissig byl. A také, s jakými překážkami musel po celý život bojovat.
5. 4. 2026
Načítání...