Zuzana Michnová je živá

Člověk může být divný, hlavní je, aby byl i šťastný. Slova psychiatra Cyrila Höschla, kterými se snaží Zuzaně Michnové pomoci v jejím strachu z knoflíků, platí přeneseně pro celý film, který nyní o zpěvačce nejen slavné kapely Marsyas natočila režisérka Jitka Němcová. Snímek Zuzana Michnová - Jsem slavná tak akorát není klasickým hudebním dokumentem, nýbrž poetickou koláží plnou vtipu, ironie a sebeironie. A absurdity přesahující prostý strach z knoflíků.

Celovečerní portrét zpěvačky, textařky a hudební skladatelky Zuzany Michnové se běžné dokumentární produkci vymyká v řadě ohledů. Předně nechce být sdělným dokumentem klasického stylu, takže faktická data se dozvídáme spíše mimoděk. Důležitější je emocionální a psychologický portrét Zuzany Michnové, která na prahu stáří zůstává charismatickou a dominantní osobností strhující na sebe přirozeně pozornost.

Film nesou hlavně rozhovory s řadou přátel Michnové a spřízněných muzikantů, které jsou svižně propleteny ve vícevrstevnou a groteskní koláž. Nevšední komentáře pronášejí Marek Eben, Michael Kocáb, Jaroslav Hutka, Michal Pavlíček nebo Bolek Polívka. Někdo přiznává, že se bojí feminismu v textech Michnové, druhý špatně skrývá, že mnoha písním vůbec neporozuměl.

Jsem slavná tak akorát dále s chutí a hravě kombinuje trikové technologie, hrané scény, záznamy z archivů i záběry z loňského vyprodaného koncertu v La Fabrice. Němcová přitom pozoruhodně demaskuje i samotnou instituci filmového dokumentu, kdy „mluvící hlavy“ po konfrontaci se Zuzanou Michnovou mění své výpovědí a přiznávají, že si vlastně nic nepamatují. Postavy přestávají být svědky a stávají se spíše aktéry, herci nebo spiklenci.

Na první pohled bezúčelné útržky a vtípky se napříč filmem prolínají a utváří plastický obrázek světa, kde již neplatí jasné rozlišení mezi vnitřní a vnější realitou. To podtrhují doslova surrealistické pasáže, které fantasticky osvěžují celek filmu. Známá herečka Iva Janžurová tak smaží v okapové rouře domu pro Zuzanu palačinky, neznámý zamilovaný úchyl souloží s jejím autem, zelení lidé se procházejí zahradou. Sny a poezie se mísí s bizarní historkou.

Nepustím vás do svého života

Surreálná linka filmu vrcholí scénou, ve které Michnová kráčí po Vinohradech se stádem ovcí, což je narážka na vrcholné dílo Luise Buñuela Anděl zkázy, které zpěvačka zmiňuje v písni S Luisem a do kterého nakonec pomocí digitální technologie přímo vstoupí. (A režisérka Němcová se přímo přihlásí ke zdroji své poetiky.) Buñuelův Anděl zkázy je určitým klíčem k výpovědi snímku. I zde konvenční dialogy a nekonvenční poznámky přecházejí v překvapivé pointy. Především jsou však v obou případech absurdita a neuchopitelnost žití nikoliv překážkou, ale samým médiem výpovědi.

I v životě jsou některé výjevy jenom pro zasvěcené a některé obrazy možná rozumové vysvětlení ani nemají. V jednom záběru Michnová brnká na kytaru uprostřed širých letních plání a do kamery potichu poznamená: „Nepustím vás do svého života.“ Film se explicitně vzdává nesmyslné ambice obsáhnout celý život, místo toho nabízí vřelé setkání.

V záplavě svérázného humoru probleskují také okamžiky hluboké melancholie, příkladně ve chvíli, kdy Michnová navštěvuje jihlavský kostel, jehož zvon dal zpěvačce křestní jméno i osudné zaslíbení zvučného hlasu. Nečekaně vyklenutý je celý scénář počínající cynickým pátráním po tom, zda je Michnová vůbec ještě naživu, a končící drsným a emotivním vzkazem od spoluhráčů z kapely, kteří Michnové vyčítají, že přestala tvořit a spáchala tak hřích na svém neopakovatelném talentu. Ona sama se hájí tím, že se nikdy nechtěla opakovat.

Film je určen hlavně těm, kteří Michnovou a kapelu Marsyas znají, ale může zapůsobit na každého, kdo ocení ironii a úlevný smích nad nahodilostí života. Režisérka Němcová sama se počítá mezi Zuzaniny obdivovatelky: „Zuzana Michnová pro mě byla v sedmdesátých letech prostě zázrak. My jsme na ni chodili do klubů a v té blbé době, co byla, nám to hodně pomáhalo.“

Zpátky na pódium

Její Marsyas patří k zásadním skupinám sedmdesátých a osmdesátých  let. Zakládající trio Michnová, Oskar Petr a Petr Kalandra natočilo své výborné debutové album v roce 1978, a třebaže se v dalších letech obsazení kapely často proměňovalo, i další desky Marsyas patřily k tomu lepšímu, co zde vznikalo. Všemi sestavami a obdobími skupiny přitom prošla právě jen okouzlující Michnová.

Kromě pěti alb Marsyas vydala později i sólové album. Po roce 1989 ovšem dala před muzikou přednost mateřství a spolu s ní se odmlčela i skupina Marsyas. Loni se Michnová vrátila na pódium během zmíněného koncertu v La Fabrice, kam sezvala všechny muzikanty, kteří s ní kdy hráli. Na jevišti se tak společně s Michnovou objevili i pozdější členové Marsyas: Jiří Vondráček, Jaroslav Olin Nejezchleba a Pavel Skála. Snad si jejich vzkaz, aby nemarnila svůj talent, vzala Michnová k srdci. Letos pokračuje ve šňůře koncertů. Kéž je její hudba stejně svěží jako nový film Jitky Němcové.

Koproducentem filmu Zuzana Michnová - Jsem slavná tak akorát je Česká televize, film vznikl také za podpory RWE, Petra Vopelky, Státního fondu české kinematografie a menších sponzorů. Do kin vstoupil ve čtvrtek 29. srpna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
před 16 hhodinami

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
před 19 hhodinami

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
před 21 hhodinami

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026
Načítání...