Zprávy z Cannes: Chlad i obleva přichází z Východu

Těsně před víkendem se v hlavní soutěži festivalu v Cannes představily dva zajímavé snímky z Východu: Jak ruský, tak polský film s sebou nese podpis výrazné režisérské osobnosti – Kirilla Serebrennikova a Pawła Pawlikowského. A oba jejich snímky kromě lokace na východ od Západu spojuje černobílé provedení, hudba jako důležitý prvek a příběh o svobodě z dob komunistického režimu.

Rus Kirill Serebrennikov svůj nový film Léto (Leto) nepředstavil osobně. Jako otevřený kritik Kremlu nemohl do Cannes přijet, protože je momentálně v domácím vězení po sporném obvinění z korupce. Jeho nový film není tak ostře kritický k současné ruské společnosti, jako byl předchozí snímek Mučedník, ale stále nese kritický tón pro nemožnost svobodně se vyjádřit.

Léto se odehrává v Leningradě na počátku osmdesátých let, za éry Leonida Iljiče Brežněva a v předperestrojkovém období. Vypráví o milostném trojúhelníku dvou hudebníků Viktora Coje a Mikea Naumenka a ženy mezi nimi.

Filmový příběh vznikl podle pamětí Naumenkovy manželky Natalie, ve filmu pojmenované Nataša. Viktor Coj se stal idolem tehdejší mládeže a Michael Naumenko přiváděl rock a blues rock do Sovětského svazu. Stali se zástupci generace odsouzené k záhubě, jejich zápas s hudbou, s režimem i s osobním životem zakončila předčasná smrt.

Nebyl by to mnohoznačný Serebrennikov, aby do podtextu nedal spodní tón: režimu podle něho může způsobit velké problémy, když se samovolně uvolní nevybouřené emoce, nastřádané kvůli příkazům, zákazům a cenzuře.

Ve filmu není zbytečná scéna. Všechno je v jednotlivých sekvencích intenzivně nahuštěno – napětí, dialogy, hudba. Režisér míchá žánry: z životopisného filmu a melodramatu odskakuje do divokých videoklipů s těžkou hudbou i barevným obrazem, kde je vše jinak, než se předpokládá, teče v nich krev a zpívá se anglicky a kriticky.

Studená válka z Polska

Polský film Studená válka (Zimna Wojna) věnoval režisér Paweł Pawlikowski svým rodičům, kteří měli podobně komplikovaný vztah jako hrdinové jeho příběhu. Jejich láska začíná v poválečném Polsku v roce 1949, kdy k moci nastupuje nový režim. Wiktor je pianista a dirigent, Zuzana zpěvačka a tanečnice. Potkají se při formování nového souboru lidových písní a tanců, který má podpořit budovatelský optimismus v zemi.

Když soubor začne měnit svůj repertoár v silně propagandistickou oslavu Stalina a komunismu, Wiktor chce využít příležitosti při návštěvě Berlína a emigrovat na Západ. Osudy obou postav se začnou odvíjet neuvěřitelnými cestami po celé Evropě, potkáváme je v Paříži, Jugoslávii, opět v Polsku.

Jeden malý vztah, který válcují velké dějiny, otázka vlastenectví a hledání domova. Film vyvolává spoustu otázek o emigraci nebo kolaboraci s režimem: Kdo víc trpí? Ten, kdo zůstal, nebo ten, kdo odešel? Je štěstí dělat věci s láskou, ale v nesvobodě, nebo být svobodný, ale bez lásky a bez domova? Pawlikowski ve svém černobílém filmu ukázal, že nic není černobílé.

Pro české filmaře je zařazení filmů Léto a Studená válka do canneské soutěže vzkazem, že jde natočit výborný a přitažlivý film o těžkých padesátých nebo o stojatých osmdesátých letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do Karlových Varů dorazil Dustin Hoffman, hlavní festivalová hvězda

Na Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary přiletěl americký herec Dustin Hoffman. Hlavní festivalová hvězda převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Do dějiště festivalu dorazili už i američtí herci Jesse Eisenberg a Harvey Keitel a také americká režisérka, scenáristka a herečka Maggie Gyllenhaalová.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Klempíř zrušil výběrové řízení na ředitele Národní galerie

Ministerstvo kultury zrušilo výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha, oznámil šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy). Výběrové řízení se podle něj bude opakovat. Chce najít osobnost, která bude mít silnou mezinárodní vizi, uvedl.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Skončila obnova šikmého kostela v Karviné. Září původními barvami

Skončila obnova střechy a fasády kostela svatého Petra z Alkantary v Karviné-Dolech, známého jako šikmý kostel. Památku nyní zdobí původní historické barvy – šedá, bílá a červená. Památkáři se inspirovali dochovanými fotografiemi poslední „přeživší“ stavby původní Karviné. Práce vyšly na sedm milionů korun, z toho 5,9 milionu pokryla dotace z evropského programu Spravedlivá transformace. Zbytek zaplatila farnost Karviná-Doly především z výnosů ze vstupného na komentované prohlídky.
před 5 hhodinami

Bezhlavý jezdec se vrací výstavou

Byli čtyři, byli mladí a byla zrovna devadesátá léta. Umělci Josef Bolf, Ján Mančuška, Jan Šerých a Tomáš Vaněk spolu tehdy založili skupinu Bezhlavý jezdec. Zajímaly je nové umělecké přístupy. Galerie hlavního města Prahy toto období připomíná na stejnojmenné výstavě.
před 7 hhodinami

V Eurovizi bude nově soutěžit Kanada

Kanada vyšle v roce 2027 poprvé svého zástupce do Eurovize. Písňovou soutěž pořádá Evropská vysílací unie (EBU), evropská adresa ale není pro účastníky klání podmínkou. Koneckonců poslední novou zemí, která se přihlásila, byla před deseti lety Austrálie. Naopak některé zahraniční weby zaměřené na Eurovizi spekulují, zda není ohrožena účast Česka.
před 10 hhodinami

Z historie festivalu ve Varech: „objevil“ DiCapria a ovlivnila ho politika

Filmový festival v Karlových Varech si připomíná letos dvě výročí. Koná se jubilejní, šedesátý ročník, současně ale uplyne osmdesát let od konání toho vůbec prvního, tenkrát ještě v Mariánských Lázních. Nesoulad v číslech způsobilo i střídání s přehlídkou v Moskvě. Česká televize se ohlíží za historií KVIFF prostřednictvím deseti témat.
před 18 hhodinami

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
1. 7. 2026

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
1. 7. 2026

Evropský pohled