Zmizelé židovské památky navrací do paměti výstava

Praha - Na likvidaci synagog a kultury židovského obyvatelstva v dobách nacismu i socialismu upozorní nová výstava v pražském Klementinu. Zničené židovské památky severních Čech 1938–1989 připomene od 23. ledna.

Židovská kultura měla v severních Čechách těžký osud i před tragickými událostmi 20. století, její příslušníci byli od většinové společnosti dlouhodobě izolováni. V 19. století se sice rozšiřovaly občanské svobody, na druhé straně ale lidé opouštěli židovská centra na vesnicích a postupně zanikaly dosavadní modlitebny. Za první republiky zmizelo z regionu 27 synagog. Obce přestaly existovat, stavby přestaly plnit svůj účel.

Zcela novou situaci přinesly události spojené s nástupem nacismu. Jen během Křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938 bylo na severu Čech zničeno 35 synagog, dalších 25 následovalo v době války. „Památky se ničily už ve středověku, ale nejhorší to bylo v dobách nacismu a za komunismu. Nemělo by se na to zapomínat,“ upozorňuje Blanka Rozkošná z Židovské obce v Praze.

Po roce 1948 se znovu objevil veřejně propagovaný antisemitismus a židovské památky dál mizely nebo chátraly. V letech 1948 až 1989 tak z celého území státu zmizela další stovka synagog, 13 z nich z území dnešního Ústeckého kraje. Od počátku druhé světové války do roku 1989 ze čtyř set židovských hřbitovů 70 zaniklo.

"Dnes již nedokážeme tuto mimořádnou různorodost do krajiny navrátit. Můžeme se však pokusit o její navrácení do naší paměti. A to je také hlavním cílem výstavy o zničených židovských památkách severních Čech," říká iniciátor výstavy a celého projektu Tomáš Hlaváček.

Na výstavě, navazující na projekt Zničené kostely severních Čech 1945–1989, si lze prohlédnout dosud nepublikované fotografie, doplněné archiváliemi i trojrozměrnými artefakty. Přístupná bude v Galerii Klementinum do 3. března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...