Zlomek Paměti světa v Klementinu

Praha – V květnu byla do registru UNESCO Paměť světa zapsána pražská kolekce 526 univerzitních tezí z Národní knihovny ČR. Knihovna se je při této příležitosti rozhodla na pouhých šest dnů, ode dneška do neděle 19. června, vystavit v trezorové místnosti Galerie Klementinum. Univerzitní teze jsou rozměrné grafické listy, které ohlašovaly významné univerzitní disputace a rozpravy, jež se konaly na závěr bakalářských či magisterských studií.

Seznam UNESCO Paměť světa vznikl v 90. letech, NK stála při jeho zrodu a vytvořila pro něj i pilotní projekt. Dvě sbírky NK do něj byly zapsány před dvěma lety – sbírky středověkých rukopisů české reformace a periodik ruské, ukrajinské a běloruské emigrace z let 1918–1945. K dnešnímu dni má celosvětový registr na 238 položek. Kromě typických knihovních dokumentů v něm jsou i zvukové, filmové a archivní materiály.

Úspěchu kolekce univerzitních tezí předcházelo rozhodnutí ministerstva kultury z počátku roku 2010, kdy byl soubor prohlášen kulturní památkou ČR. Loni byly cenné písemnosti dokonce digitalizovány a zpřístupněny v digitální knihovně Manuscriptorium.

7 minut
Rozhovor s Tomáše Böhmem a Zuzanou Kulovou
Zdroj: ČT24

„Umožníme návštěvníkům zhlédnutí deseti vybraných originálů. Ty budou z bezpečnostních důvodů umístěny v trezorové místnosti, která splňuje veškerá bezpečnostní opatření. V samotné galerii vystavíme také pět reprodukcí originálů,“ prozradil Tomáš Böhm, generální ředitel Národní knihovny, co mohou návštěvníci Galerie Klementinum vidět.

Mezi exponáty je například teze z roku 1661, která patřila Václavu Vojtěchovi ze Šternberka se jeho bratrovi Janu Norbertovi ze Šternberka. „Je to případ originální univerzitní teze, tento námět se nikdy více neopakuje,“ popisuje list Zuzana Kulová z oddělení rukopisů NK. „Autorem kresebné předlohy byl Karel Škréta, rytecké provedení bylo svěřeno významnému rytci z německého Augšpurku Bartholomeu Kilianovi. Teze byla dedikována císaři Leopoldu I., je uprostřed zobrazen jako bůh slunce Apollón, kolem něj krouží šestice planet, které představují české krále.“

Böhm upozornil, že výstava v Klementinu je na dlouhou dobu poslední možností vidět soubor deseti tezí na jednom místě. „Nepředpokládám, že bychom v nejbližší době vystavovali, či zapůjčili soubor tak vysokého počtu originálů. Jedná se o unikáty a opakovaná manipulace tohoto rozsahu jim logicky neprospívá,“ vysvětlil.

Vedle tezí zapsaných v registru UNESCO budou k vidění předměty (např. hodiny, glóby) z historických prostor Klementina, které nyní procházejí revitalizací. I zde se jedná o poslední možnost být těmto unikátům téměř nadosah. „Poklady z Barokního knihovního sálu a Astronomické věže budou přestěhovány zpět na svá původní místa v řádu týdnů. Vystaveny v Galerii Klementinum budou rovněž do této neděle,“ doplnil Böhm.

Pražská kolekce 526 univerzitních grafických tezí je největší sbírkou na světě. Všechny teze této sbírky se vážou k jediné instituci – Filozofické fakultě pražské univerzity. Sbírka je dodnes uchovávána na místě svého původu, tj. v historické budově někdejší pražské jezuitské koleje Klementinum, která je sídlem Národní knihovny ČR.

Kolekce postihuje léta 1637–1754 a pokrývá tak vrcholné období užívání grafických tezí v univerzitním prostředí. „Sbírka je unikátní tím, že pro toto období je zachována prakticky bez mezer, takže mapuje rozkvět a rozšíření univerzitních tezí a je ideálním modelovým materiálem pro jiné univerzity, pro něž se tento materiál nedochoval,“ vysvětluje Zuzana Kulová.

Dodává, že univerzitní teze seznamují se základními informaci, kdo na konci bakalářského nebo magisterského studia obhajoval, kdo je předsedou komise nebo patronem dotyčného studenta. „Nejvíce zaujme obrazová složka, která je bohatá po stránce ikonografické,“ poznamenává Kulová. „Pokud byl student movitější, tak si mohl na své přání objednat originální kresebnou předlohu, která nikdy už nebyla použita. Autory těch kresebních předlohy byli takoví mistři jako Karel Škréta či olomoucký malíř Antonín Lublinský. Pokud byl student méně movitý, tak se obrátil na grafickou nebo tiskařskou dílnu a ty měly už zásobnice námětů, které vycházely z obrazů věhlasných evropských mistrů. Oblíbeni byli Rafael nebo Rubens.“

  • Univerzitní teze autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2638/263757.jpg
  • Univerzitní teze zdroj: Národní knihovna ČR http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2638/263754.jpg
  • Výstava předmětů z Barokního knihovního sálu a Astronomické věže v Galerii Klementinum zdroj: Národní knihovna ČR http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2638/263760.jpg
  • Univerzitní teze autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2638/263758.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...