Zloba – Královna černé magie: Šokující pravda o Šípkové Růžence

Některé všeobecně vžité omyly a polopravdy přežívají, zvláště když jde o pohádky. Tak si děti hezky sedněte na prdýlky a pozorně poslouchejte jeden starý příběh. Asi se vám bude zdát jiný, než se zpravidla vypráví, ale ona ví nejlépe, jak to tehdy doopravdy bylo. Řekne vám ho totiž sama Šípková Růženka. A té, na rozdíl od bratrů Grimmů, můžete stopro věřit.

Nahrávám video
Zloba - Královna černé magie jde do kin
Zdroj: ČT24

V roce 1959, tedy více než před půlstoletím, natočili u Disneyho za šest mega kultovní romantický animák Šípková Růženka, který se důstojně zařadil vedle Sněhurky a Popelky. Fakt, že v téhle pohádkové fantasy vystupuje Růženka pod krycím jménem Jitřenka, ale signalizuje, že tu bude nějaký problém se skrytou identitou, která zřejmě souvisí s temnou silou zaprdlé čarodějnice, která jí jde po krku. I když všichni víme, že ústřední záporák v každém (a obzvláště pohádkovém) příběhu tvrdí muziku, v tomhle případě se fakt hodně zatlačilo na pilu. A možná se čarodějnické důře i trochu ublížilo, protože tyhle mrchy jsou všeobecně neoblíbené (nebudeme-li počítat Saxanu, která je výjimkou potvrzující toto pravidlo), tak proč jim nepřiložit pod kotel.

Možná už tehdy u Disneyho tušili, že to bylo všechno přece jen trochu (dost!) jinak, ale tržby se hrnuly jako velká voda, tak nač ji kalit, a také jim mohlo připadat blbé na férovku se přiznat, že ohavnou pověst téhle čarodějnice přece jen poněkud přehnali a přibarvili. Tak si uložili bobříka mlčení, počkali, až milosrdný čas zavane staré, zavádějící a falešné stopy, a šli do toho znova s evidentním úmyslem korigovat předchozí, účelovou protičarodějnickou kampaň a něco přitom znovu trhnout. Kdo by jim mohl mít za zlé, že jim až nyní došlo, že pravda a láska prostě musí (opravdu musí!) i v pohádce zvítězit nad lží a nenávistí. A tak tady máme opravu první falešné verze a s ní šanci konečně se dozvědět, jak to tehdy doopravdy bylo.

To spolu kdysi dávno sousedila dvě znepřátelená království. Lidské, jemuž vládl zlovolný a dobyvačný hajzl-král, a lesní (které se z blíže nevyjasněných důvodů jmenuje Blata), nad nímž neúnavně poletuje stále dobře naložená a ke všem vlezle přátelská víla Zlobilka. Jenomže pak ji drsně podrazil ctižádostivý chlapec z chlíva Stefan, který se chtěl za každou cenu prodychtit na královský zámek, a proto ji připravil o křídla i o iluzi, že existuje něco jako opravdová láska. A tak se z roztomilé Zlobilky stala nenávistná Zloba, nekompromisní vládkyně lesní říše, jejíž srdce se proměnilo v kámen a jejíž duše začala žít pomstou. A ambiciózní Stefan se díky jejím amputovaným křídlům skutečně domohl trůnu a potvrdil (i v nepohádkovém světě) obecně platnou pravdu, že když se někdo z chlíva dostane na zámek, může si sice nasadit korunu a narvat se do hermelínu, ale manýry z chlíva si dál ponese s sebou.

Tentokrát necinknuté pohádkové karty jsou znovu rozdány a je jasné, že tihle dva se ještě setkají. Do jejich temné hry ale záhy vstoupí nevinné, dobré a čisté sluníčko Růženka, na níž záští zaslepená Zloba kdysi uvrhla svoji kletbu. Zatím byla schovaná u tří ujetých víl, jejichž úkolem je vnášet do příběhu odlehčující legraci, pročež permanentně vypadají, jako by se právě sjely oblbujícími houbičkami, ale čas Růženky právě nadchází…

Mnohé je v tomhle pohádkový mýtus korigujícím spektáklu jinak než v disneyovce z konce padesátých let minulého století. A jedním dechem je třeba dodat, že je to přijatelná a příjemně překvapující alternativa. Místo animovaných figur do příběhu vstupují skutečné postavy, přičemž tou klíčovou není sice roztomilá, ale snadno zapomenutelná Růženka (ztělesnění tak krystalického dobra a neposkvrněné čistoty, že vás snaživá Elle Fanningová zas až tolik nebere), ale královna lesní říše Zloba.

Tu si s evidentní energií, zájmem, nadhledem a hlavně chutí zahrála stejně elegantní jako mysteriozní Angelina Jolieová, která dokáže vyvolávat duchy temnot a užívá si svého vládnutí za trnovou hradbou. Její lícní kosti jsou estetickým artefaktem a její křídla vám možná (a právem) připomenou okřídleného Falcona z komiksovky Captain America: Návrat prvního Avengera. Tohle je především její film a debutující režisér Robert Stromberg jí v kontextu se scénářem zkušené Lindy Woolvertonové (Lví král, Alenka v říši divů) dává všechen prostor, o který si říká, protože ví, že mu to bohatě vrátí. Ostatně bychom zřejmě dlouho a marně hledali případ, kdy u Disneyho učinili záporáka ústředním hrdinou. Jenomže Zloba, jak se ukáže, je záporákem spíše z donucení nežli přesvědčení, což tento fakt činí přece jen o něco přijatelnějším.

Zloba - Královna černé magie
Zdroj: ČT24/Falcon

S mužskými party se rozjetá scenáristka Linda Woolvertonová příliš nepárala a našoupala je v zásadě jako hajzly nebo přicmrndávače spíše do druhého plánu. Platí to i o hlavním protihráči Zloby Stefanovi v macho hladovém podání Sharlta Copleye, poměrně zajímavém Samu Rileyovi (jenž se jako Diaval stal křídly uzemněné Zloby), o mini štěku prince Filipa alias nezáživném Brentonu Thwaitesovi nemluvě.

Zloba – Královna černé magie je modelový rodinný film, kde se děti budou mít o koho zdravě bát a dospělí se přitom nudit nebudou. Lehce dezorientovat může zpočátku jen český distribuční název, zato poměrně rychle se dokážete ponořit do barvité kulisy rustikálního pohádkového světa, stylizovaného ve slušném trikovém aranžmá, odkazujícím třeba na inspirativní vizuál Pána prstenů nebo Čaroděje ze země Oz.

A když se všechno začne nachylovat k závěrečnému boji znovuzrozeného Dobra s resistentním Zlem, jste už zase doma na staré, dobré a nesčetněkrát odzkoušené parketě. A budete věřit, že hranice mezi Dobrem a Zlem je natolik tenká, že umožňuje proměnu jednoho v druhé, a také, že se okoralé a nepřístupné duše Zloby skutečně dotkne něco silného a oslovujícího, co z ní učiní vílu kmotřičku, jejíž resuscitační polibek přebije nefunkčního hubana opatrného prince, který pořádně nepřitlačil.

MALEFICIENT / ZLOBA – KRÁLOVNA ČERNÉ MAGIE. USA 2014, 97 min., český dabing/české titulky, přístupný 3D/2D. Režie: Robert Stromberg. Scénář: Linda Woolvertonová. Kamera: Dean Semler. Hudba: James Newton Howard. Hrají: Angelina Jolieová (Zloba), Elle Fanningová (Růženka), Sharlto Copley (Stefan), Sam Riley (Diaval), Juno Templeová (Plevelka), Imelda Stauntonová (Střelka), Lesley Manvilleová (Žmolka), Brenton Thwaites (Filip). V kinech od 29. května 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...