Zemřela herečka Eva Klepáčová

Praha - Ve věku 79 let zemřela 18. června po dlouhé nemoci herečka a moderátorka Eva Klepáčová. O její smrti informoval manžel, herec a zpěvák Josef Zíma. Klepáčová působila 34 let v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého na Smíchově, v dnešním Švandově divadle. Věnovala se také dabingu. Její nejznámější filmovou rolí byla postava Káči v adaptaci Drdovy pohádkové divadelní hry Hrátky s čertem režiséra Josefa Macha.

Eva Klepáčová zahájila svou hereckou kariéru v polovině 50. let v Severočeském divadle v Liberci, poté se v roce 1957 stala členkou Realistického divadla Zdeňka Nejedlého. Právě zde během svého čtyřiatřicetiletého angažmá ztvárnila mnoho postav různých typů a všech věkových kategorií; od něžných dívek (Sen noci svatojánské), přes výřečné a jadrné hrdinky (Strakonický dudák či Bratři Karamazovi), šlechtičny (Don Carlos) až po starší ženy (Hodina mezi psem a vlkem či Maryša).

Její filmová kariéra vyvrcholila v roce 1956 ústřední postavou kurážné Káči v Hrátkách s čertem. Představila se také v rolí sanitářky Vlasty z Kachyňova válečného dramatu Tenkrát o vánocích a dělnice Heleny Pokorné z komedie Bořivoje Zemana Slečna od vody.

V 60. letech se na filmovém plátně téměř neobjevila, k drobnějším rolím se vrátila v 80. a 90. letech, například ve filmech Kolja a Jak básníkům chutná život. V roce 2001 naposledy hrála v rodinné komedii Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko.

Eva Klepáčová se často uplatňovala v dabingu, v roce 2007 jí za dlouholetou práci udělilo prezidium herecké asociace cenu za celoživotní mistrovství v tomto oboru. Mezi její nejznámější dabované postavy patří Nastěnka z ruské filmové pohádky Mrazík.

V začátcích televizního vysílání vystupovala i jako konferenciérka. Za normalizace ji však postihl zákaz působení v televizi i v rozhlase. Točila proto anonymně reklamy a komentáře k naučným filmům, později učila herectví na pražské konzervatoři. S manželem Josefem Zímou napsala vzpomínkovou knihu Princ a Káča, která vyšla v roce 2001.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 18 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 18 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 20 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...