Praha – Ve věku 90 let zemřel dnes kolem 15:00 jeden z nejvýznamnějších českých výtvarníků a režisérů animovaných filmů Zdeněk Miler. Jeho bezpochyby největším dílem je série animovaných filmů o Krtečkovi. Na večerníčcích a knižních příbězích s roztomile nemotorným Krtkem vyrůstají generace nejenom českých dětí už přes půl století. Sláva Krtečka se letos na jaře dokonce „dotkla hvězd“, když se jako dvaceticentimetrový maňásek na palubě raketoplánu Endeavour podíval do vesmíru.
Zdeněk Miler se narodil 21. února 1921 v Kladně. Vystudoval Grafickou školu a poté Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. V roce 1942 začal pracovat jako kreslíř Baťova filmového studia ve Zlíně, o tři roky později přešel do studia Bratři v triku, které vedl Jiří Trnka. V Krátkém filmu Praha pracoval až do roku 2002.
Příběhům s Krtečkem věnoval většinu své tvorby - zhruba pět desítek filmů z celkových sedmdesáti. Navíc doprovodil nezaměnitelnými ilustracemi více než čtyřicet knih pro děti. „Walt Disney použil pro své kreslené filmové příběhy téměř všechna zvířátka, jen jedno ne. To jsem si vybral já,“ vysvětlil Miler již dříve, proč si za hlavního hrdinu zvolil malého hmyzožravce. Údajně na něj přišel, když při procházce zakopl o krtinu. V roce 1956 vznikl první a asi nejslavnější Krtkův příběh o tom, jak ke kalhotkám přišel. Ve stejném roce za něj Miler získal Benátského lva na filmovém festivalu v tomto italském městě.
„Jů“, „Tady, tady“… „Pá pá“
Při výrobě druhého dílu Krtek a autíčko (1963) se rozhodlo, že další animované příhody budou bez komentáře a Krtek bude vydávat pouze zvuky podobné dětskému žvatlání. To namluvily malé dcerky Zdeňka Milera, jejich „Jů“, „Tady, tady“ a „Pá pá“ časem zlidovělo. V průběhu let doznala změn i podoba hlavního hrdiny a jeho přátel: myšky, ježka, zajíce a žabky. Miler postavě Krtečka zkrátil čumáček a hlavu a oči mu zvětšil tak, že zvířátko proporčně připomíná malé dítě.
Příběhy o Krtečkovi natáčel Miler podle vlastních námětů i podle námětů renomovaných autorů, jedním z nich byl i spisovatel Ivan Klíma. Na svých filmech neváhal Miler pracovat i 18 hodin denně a nade vše si vážil ruční práce. V Německu je Krtek známý jako Maulwurf, v anglicky mluvících zemích jako Mole. Milován je ve Skandinávii a Japonsku, znají ho i diváci v Číně - na světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji patřil k hlavním trhákům české expozice.
S Čínou má postavička laskavého Krtečka společné i to, že odtud putují do světa tisíce jeho více či méně zdařilých napodobenin. Plagiátorství se ale Miler bránil a i v pokročilém věku každý měsíc posuzoval několik desítek nových žádostí na obchodní využití jeho postav. Poskytoval pouze výlučná práva, tedy pokud jedna firma vyrábí s Krtkem deštníky, jiná povolení už nedostane. Trvalý zájem podnikatelů dokládá, že jde o lukrativní byznys.
Do dějin české animované tvorby se Miler nezapsal „pouze“ Krtečkem, ale například i svým druhým filmem, pohádkou Jiřího Wolkera O milionáři, který ukradl slunce (1949). „Dodnes patří ke klenotům světové kinematografie, je mezi tím nejlepším, co se tehdy v české kreslené animaci udělalo,“ vyzdvihl scenárista, pedagog a dramaturg animované tvorby Jiří Kubíček. Z Milerovy dílny pochází také výmluvné logo filmového ateliéru Bratři v triku. Nezaměnitelnými ilustracemi doprovodil více než čtyřicet knih pro děti, mezi nejznámější patří Kuřátko a obilí s verši Františka Hrubína, O veselé mašince a další.
Přátelé a kolegové o Zdeňku Milerovi
Petr Koliha, režisér a producent
„Ta zpráva mě zasáhla nejen jako ředitele Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež ve Zlíně, ale i osobně. Myslím, že všechny generace mají jeho animovaného hrdinu rády. A není to jen otázka českých dětí. Právě jsem se vrátil z Finska a i tam se mě všichni nakonec zeptají na Krtka. Je vidět i v různých obchodech prakticky v celé Evropě.“
Pavel Koutský, autor animovaných filmů
„Znal jsem ho pochopitelně jako giganta a legendu, i když jsme se navzájem viděli minimálně. Na jeho Krtečkovi jsem ovšem vyrostl, už proto, že je to nejdůležitější český kosmonaut.“
Břetislav Pojar, legenda animovaného filmu
„Zdeněk byl takovou hvězdou mezi námi, protože se svými figurami stal mezinárodní. Vytvořil postavy a typy, které stále přežívají, jsou v tomto žánru prakticky nesmrtelné.“
Na svém kontě má Zdeněk Miler více než pět milionů prodaných knih a řadu cen včetně těch za celoživotní dílo. V roce 2006 mu prezident Václav Klaus udělil medaili Za zásluhy. Při příležitosti výtvarníkových devadesátin pořádala pražská Galerie Vltavín letos na jaře velkou výstavu věnovanou jeho celoživotní tvorbě.
