Miami - Waldemar Matuška zemřel dnes na Floridě, kam v roce 1986 emigroval z tehdejšího Československa. Příčinou úmrtí šestasedmdesátiletého umělce byl zápal plic a selhání srdce. Poslední rozloučení se podle záměrů rodiny uskuteční v Praze. Matuška patřil k nejoblíbenějším českým zpěvákům 60. a 80. let. Byl zpěvákem, hudebníkem a svůj charismatický zjev uplatnil také v několika filmových a televizních rolích. Česká televize uvede v neděli ve 20:00 na programu ČT1 pořad, který Waldemara Matušku připomene.
Zemřel Slavík z Madridu
Matuška se narodil 2. července 1932 v Košicích. Vyučil se sklářem a poté pracoval ve sklárně v Karlových Varech. Zároveň se ale věnoval svému velkému koníčku - hudbě. Hudební nadání a dramatický talent zdědil Matuška asi po své mamince, zpěvačce vídeňských operetních divadel.
Všestranný muzikant
2 minuty
Zemřel Waldemar Matuška
V roce 1960 nahrál svou první píseň Suvenýr a poté se stal zpěvákem a hercem divadla Semafor. Tady se potkal s Evou Pilarovou a na semaforských prknech vznikl také jejich asi nejznámnější duet Ach, ta láska nebeská. Matuška vystupoval také v Rokoku (1963-1970) a hostoval v Národním divadle (1970).
Řekli o Waldovi
Zaskočila mě tato bolestivá záležitost. Zavzpomínala jsem si, jak to bylo fajn v Semaforu, když jsme spolu zpívali. Myslím, že Walda dokázal žít, byl to bohém a měl nádherný hlas. Lidé ho měli rádi. /Eva Pilarová/
Je to rána z čistého nebe. Náš největší hit, který pořád zpívám, chtějí ode mne vždycky slyšet krajané v Kanadě, Americe, Austrálii. Vždy tím gestem naznačeným rukou říkají „Pane Štědrý, bude…?“ A „malý stan“ zpívá se mnou celý sál. /Karel Štědrý/
Je mi to nesmírně líto. Byl to vynikající zpěvák, kamarád a báječný člověk s obrovským srdcem. /Yvetta Simonová/
Je to naprosto neodmyslitelný symbol české populární hudby. A to už od začátku 60. let, kdy nastoupil do Semaforu. Byl to lidový bard, který vlastně nemá paralelu. Všichni ostatní byli takoví uhlazení, on buřičský a tím si získal publikum. /Miloš Skalka/
Walda, jak mu říkali přátelé, patřil k uměleckým hvězdám bývalého Československa. Objevoval se v hudebních pořadech nebo televizních inscenacích, například Vysílá studio A nebo Písně pro Rudolfa III. Zahrál si také v několika celovečerních filmech - v Limonádovém Joeovi, v Kdyby tisíc klarinetů nebo v Noci na Karlštejně.
Druhý domov v Americe
V roce 1986 emigroval na Západ. Veřejnost se o Matuškově emigraci dozvěděla z Rudého práva z článku Morální pád jednoho zpěváka. O politický azyl požádal ve Spojených státech, na Floridě žil až do své smrti společně se svou třetí manželkou Olgou Blechovou. S ní má syna Waldemara, z prvního manželství pak syna Miroslava.
Do své původní vlasti se Matuška opakovaně vracel po roce 1989, i navzdory svým zdravotním potížím. Naposledy v roce 2007, kdy také 2. července v den svých 75. narozenin naposledy v pražském divadle Ta Fantastika vystoupil před publikem. „Nedávno jsme byli na Floridě a viděli jsme, že prožívá těžké období. Pořád jsme doufali, že se z toho dostane, ale bohužel tuhle bitvu nevybojoval,“ uvedla s lítostí v hlase Helena Vondráčková.