Zemřel Slavík z Madridu

Miami - Waldemar Matuška zemřel dnes na Floridě, kam v roce 1986 emigroval z tehdejšího Československa. Příčinou úmrtí šestasedmdesátiletého umělce byl zápal plic a selhání srdce. Poslední rozloučení se podle záměrů rodiny uskuteční v Praze. Matuška patřil k nejoblíbenějším českým zpěvákům 60. a 80. let. Byl zpěvákem, hudebníkem a svůj charismatický zjev uplatnil také v několika filmových a televizních rolích. Česká televize uvede v neděli ve 20:00 na programu ČT1 pořad, který Waldemara Matušku připomene.

Matuška se narodil 2. července 1932 v Košicích. Vyučil se sklářem a poté pracoval ve sklárně v Karlových Varech. Zároveň se ale věnoval svému velkému koníčku - hudbě. Hudební nadání a dramatický talent zdědil Matuška asi po své mamince, zpěvačce vídeňských operetních divadel.

Všestranný muzikant

Nahrávám video
Zemřel Waldemar Matuška
Zdroj: ČT24

V roce 1960 nahrál svou první píseň Suvenýr a poté se stal zpěvákem a hercem divadla Semafor. Tady se potkal s Evou Pilarovou a na semaforských prknech vznikl také jejich asi nejznámnější duet Ach, ta láska nebeská. Matuška vystupoval také v Rokoku (1963-1970) a hostoval v Národním divadle (1970).

Řekli o Waldovi

Zaskočila mě tato bolestivá záležitost. Zavzpomínala jsem si, jak to bylo fajn v Semaforu, když jsme spolu zpívali. Myslím, že Walda dokázal žít, byl to bohém a měl nádherný hlas. Lidé ho měli rádi. /Eva Pilarová/

Je to rána z čistého nebe. Náš největší hit, který pořád zpívám, chtějí ode mne vždycky slyšet krajané v Kanadě, Americe, Austrálii. Vždy tím gestem naznačeným rukou říkají „Pane Štědrý, bude…?“ A „malý stan“ zpívá se mnou celý sál. /Karel Štědrý/

Je mi to nesmírně líto. Byl to vynikající zpěvák, kamarád a báječný člověk s obrovským srdcem. /Yvetta Simonová/

Je to naprosto neodmyslitelný symbol české populární hudby. A to už od začátku 60. let, kdy nastoupil do Semaforu. Byl to lidový bard, který vlastně nemá paralelu. Všichni ostatní byli takoví uhlazení, on buřičský a tím si získal publikum. /Miloš Skalka/

Walda, jak mu říkali přátelé, patřil k uměleckým hvězdám bývalého Československa. Objevoval se v hudebních pořadech nebo televizních inscenacích, například Vysílá studio A nebo Písně pro Rudolfa III. Zahrál si také v několika celovečerních filmech - v Limonádovém Joeovi, v Kdyby tisíc klarinetů nebo v Noci na Karlštejně.

Druhý domov v Americe

V roce 1986 emigroval na Západ. Veřejnost se o Matuškově emigraci dozvěděla z Rudého práva z článku Morální pád jednoho zpěváka. O politický azyl požádal ve Spojených státech, na Floridě žil až do své smrti společně se svou třetí manželkou Olgou Blechovou. S ní má syna Waldemara, z prvního manželství pak syna Miroslava.

Do své původní vlasti se Matuška opakovaně vracel po roce 1989, i navzdory svým zdravotním potížím. Naposledy v roce 2007, kdy také 2. července v den svých 75. narozenin naposledy v pražském divadle Ta Fantastika vystoupil před publikem. „Nedávno jsme byli na Floridě a viděli jsme, že prožívá těžké období. Pořád jsme doufali, že se z toho dostane, ale bohužel tuhle bitvu nevybojoval,“ uvedla s lítostí v hlase Helena Vondráčková. 

  • Waldemar Matuška na oslavě 75. narozenin autor: ČT, zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/897/89690.jpg
  • Waldemar Matuška autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/897/89617.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 4 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 5 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 9 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 11 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
včera v 16:55

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...