Zemřel Otto Lackovič, věčný představitel cikánů

Praha - Krátce před svými 81. narozeninami zemřel v pondělí 4. února divadelní a filmový herec Otto Lackovič. V den pohřbu Gustava Heverleho odešel tak další z pamětníků Divadla ABC z doby, kdy ve druhé polovině 50. let stál v jeho čele Jan Werich.

Filmografie Otty Lackoviče včetně prací pro televizi čítá přes sedm desítek titulů. Narodil se 5. dubna 1927 v Hlohovci (okres Trnava). Od roku 1945 prošel scénami v Nitře, Michalovcích, Prešově a v Žilině. V roce 1955 nastoupil do pražského Divadla satiry, které později Jan Werich přejmenoval na Divadlo ABC. Od roku 1962 byl v angažmá Městských divadel pražských.

Od počátku 50. let se objevoval v českém a slovenském filmu. Jeho profesní život „poznamenal“ režisér Dušan Klein, který ho zaškatulkoval jako cikána. Klein se totiž v roce 1953 objevil ještě jako kluk s Lackovičem v optimistické filmové agitce režiséra Jiřího Weisse Můj přítel Fabián - a slíbil mu role.

„Při natáčení mi říkal, že půjde studovat filmovou režii, a pak mě bude obsazovat do svých filmů. Napřed jsem hrál cikána v jeho filmu Radikální řez, pak ve snímku Kdo se bojí, utíká a i do třetice mi nabídl roli romského holiče Pišty,“ vzpomínal později Lackovič. Od Kleina se nechal inspirovat režisér František Filip a Lackoviče obsadil jako drůbežáře Fera do seriálu Chalupáři.

„Budu na něj vzpomínat nejen jako na herce, který hrál v několika mých filmech (kupodivu cikánské postavy), ale i jako na druhého tátu, kterého mi dělal právě ve filmu Můj přítel Fabián,“ řekl Klein, který s Lackovičem naposledy mluvil před týdnem.

Otto Lackovič hrál i v seriálech Bylo nás pět (1994), Synové a dcery Jakuba skláře, Rodáci, 30 případů majora Zemana a ve filmech Nesmrtelná teta, Trhala fialky dynamitem, Sestřičky, Bumerang (1983). V 90. letech onemocněl jako silný kuřák rakovinou plic.

V posledních letech trávil Lackovič hodně času na chalupě v Českém ráji. Jen občas se objevoval v divadle Skelet Pavla Trávníčka a pak i v pražském Divadle Na Jezerce, kde hostoval v komedii Kaviár nebo čočka - naposledy v minulé sezoně. „Dokud herec chodí, slyší a vidí, může hrát do devadesátky. A já hraji od svých osmnácti, takže nějakou praxi už mám,“ komentoval to kdysi.

Lackovič byl oceněn za své celoživotní mistrovství v dabingu, v sérii o Vinnetouovi daboval například svým typickým chraplavým hlasem padoucha Rollinse. Nadace Život umělce mu udělila cenu Senior Prix.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
07:13Aktualizovánopřed 4 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...