Zemřel herec Ladislav Potměšil. Diváky bavil jako major Maisner

Zemřel herec Ladislav Potměšil. Známý je především z komedií Byl jednou jeden polda a Discopříběh. Ztvárňoval ale i dramatické role, mimo jiné ve svých dvou dlouholetých divadelních angažmá.

Během své téměř šedesátileté kariéry ztvárnil Ladislav Potměšil desítky filmových rolí. Diváci si ho vybaví zřejmě především jako majora Maisnera v parodii Byl jednou jeden polda či ovdovělého otce, který se ve filmu Discopříběh snaží zvládnout domácnost i pubertálního syna. Zahrál si i v řadě seriálů (Hospoda, Zdivočelá země, Ordinace v růžové zahradě, Cesty domů, Přístav).

Raději měl komediální role

Kamera si ho našla poměrně brzy. Už v roce 1959 se objevil v pohádce Dařbuján a Pandrhola. Různé chlapecké role odehrál i třeba v adaptaci Lustigova románu o holocaustu Dita Saxová nebo psychologickém dramatu z domova mládeže „pro morálně narušené“ Škola hříšníků. Později třeba ve Smrti krásných srnců podle knihy Oty Pavla. A také v Lásce nebeské – stejně jako britská romantická komedie se jmenoval povídkový film s milostnými zápletkami z roku 1964.

On sám říkal, že raději měl komediální role. Prostor pro uplatnění komediálního talentu mu ve filmu dal režisér a scenárista Jaroslav Soukup v devadesátých letech. I když s tímto filmařem Potměšil natočil nejprve dnes zdaleka méně známou Drsnou planinu, drama ze státních hranic.

Poslední filmovou příležitostí pro něj byla komedie Bastardi před jedenácti lety. „Jeho životní nadhled se vtisknul do figur, vůbec nic neřešil, nad ničím se nerozčiloval, vždycky říkal, že v životě dopadne všechno, tak jak má, a měl naprostou pravdu,“ říká o Potměšilovi scenárista tohoto filmu Tomáš Magnusek. Do seriálů se vracel i později. Ještě v roce 2017 se s ním mohli diváci potkat v „nekonečném“ Přístavu.

Nahrávám video
Tomáš Magnusek: Do herectví Ladislava Potměšila se vtiskl jeho nadhled
Zdroj: ČT24

Od dětství na scéně

Ladislav Potměšil se narodil 2. září 1945 na pražském Žižkově. Jeho otec miloval divadla a Ladislava do nich od dětství vodil. Později chodil sám „na bidýlko“. A postupně se přesunul z obecenstva na jeviště.

„Moje začátky byly se souborem Rudý šátek v Karlíně. To byla úžasná kariéra. Byl jsem s ním až v Moskvě,“ vzpomínal Potměšil s nadsázkou. Na profesionální scénu vstoupil poprvé ve čtrnácti letech v Shakespearově tragédii Coriolanus.

Studium na DAMU se zdálo jako logické pokračování. První angažmá získal v Realistickém (dnes Švandově) divadle. Zakotvil tu na dvacet let. Prošel v něm od jinošských rolí k romantickým hrdinům a charakterním postavám převážně komického rázu. Jeho kolegové se shodují, že měl vždy výborný smysl pro humor. Rád třeba psal vtipné básničky, svým přátelům psal ve verších i zprávy.

Nahrávám video
13. komnata Ladislava Potměšila
Zdroj: ČT24

Po různých mezizastávkách našel další stálou šatnu v Divadle na Vinohradech, kde zakotvil začátkem devadesátých let. Členem tamního souboru zůstal do roku 2007, hrál například v divadelní verzi sitcomu Jistě, pane ministře nebo Shakespearově Macbethovi. I poté ale účinkoval na jiných pražských scénách, dokud mu to zdraví dovolilo.

Zdravotní problémy musel řešit dlouhodobě. Kvůli vleklým potížím se zády mu dokonce hrozilo ochrnutí. S vážným onemocněním se potýkal i v poslední době.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kvíz: Spárujete správně slavné milence?

Smyšlené postavy literárních, filmových, divadelních či mytologických příběhů prožívají lásku naplňující i tragickou. Romea a Julii by spároval každý, ale znáte dobře i další milence? Zkuste na svátek všech zamilovaných, tedy na Den svatého Valentýna, dát dohromady ty, kteří k sobě opravdu patří, i když jim osud třeba nepřeje.
14. 2. 2026

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
13. 2. 2026

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
13. 2. 2026

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
13. 2. 2026

Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.
12. 2. 2026

Ukradený Pilát se po sedmnácti letech vrátil do Římova

Do Římova na Českobudějovicku se vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel před sedmnácti lety z kaple, která je součástí křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali původní dřevěnou sochu až ve Španělsku.
12. 2. 2026

Rapová trojice Gufrau a Victor Kal. mají nejvíc šancí na ceny Anděl

Tři šance na zisk ceny Anděl má rapová trojice Gufrau a hudebník Victor Kal., který s ní vystupuje. Víckrát se v nominacích objevují také jména Michala Prokopa, Bena Cristovaa či kapely Mňága a Žďorp. Ocenění udělované Českou hudební akademií převezmou vítězové 11. dubna.
12. 2. 2026

Berlinale začíná afghánskou romancí. Česko přiváží Chytilovou či knihu ke zfilmování

První afghánská romantická komedie otevírá sedmdesátý šestý ročník filmového festivalu Berlinale. Hlavní soutěž podle kritiků míří letos spíše na cinefily než širší publikum. Český film v klání o Zlatého medvěda chybí. Mimo hlavní soutěžní sekci se nicméně budou promítat tři nové tituly natočené v české koprodukci a rovněž digitálně restaurovaný film Věry Chytilové Panelstory.
12. 2. 2026
Načítání...