Zdivočelá země se neuklidní ani ve čtvrté řadě

Praha - Je léto 1990. Bývalí čeští letci RAF se setkávají na Hradě s prezidentem Václavem Havlem, který přislíbí účast na oslavě narozenin Antonína Maděry. Začátek čtvrté řady předznamenává konec rozsáhlého seriálového projektu ČT Zdivočelá země, ale vzápětí se vrací do konce 70. let, do doby, kdy si Maděra takovou budoucnost jako reálnou představit nedovede. Jeho osud a příběhy jeho rodiny i „kaubojů“ mohou diváci sledovat v závěrečné, premiérové řadě seriálu od 3. září.

„Ještě pořád si myslím, že ten seriál má smysl. Pro paměť národa má velký význam,“ domnívá se Hynek Bočan, režisér a také spoluscenárista projektu (na scénáři spolupracuje s Jiřím Stránským, podle jehož knih Zdivočelá země a Aukce seriál vznikl). Pětačtyřicet dílů zachycuje pětačtyřicet let v dějinách Československé, respektive České republiky, od roku 1945 do období těsně po sametové revoluci.

Přípravy projektu začaly už v roce 1994, téměř v době, kdy se odehrávají první scény závěrečné řady. Sám sebe – tedy českého prezidenta – si v nich zahrál Václav Havel. Zeptal se prý Jiřího Stránského, zda by se v seriálu, který si považuje, nenašla malá rolička pro amatérského herce.

Václav Havel: „Seriál Zdivočelá země plní dvě zdánlivě neslučitelné úlohy – na jedné straně je poutavý, napínavý, zábavný a na straně druhé je jakýmsi instrumentem paměti národa.“

Scény z počátku 90. let byly podle tvůrců náročné především pro maskéry. Maděrovi je pětasedmdesát let a i ostatní postavy samozřejmě zestárnou. Některým hercům k zestárnutí pomohlo líčení, pro Martina Dejdara, představitele Antonína Maděry, a dalších osm protagonistů ale maskéři vyrobili speciální masky.

Na natáčení z doby Husákova režimu, kde seriál po úvodní „prezidentské“ scéně navazuje na předchozí díly, stačilo ale ještě pouhé zešedivění. Pár šedin Maděrovi přibylo hned v úvodu se starostmi, které provází nucené vystěhování ze statku, jenž si zabralo pro své školicí středisko ministerstvo vnitra.

„Ústředním motivem poslední série, jež završuje Maděrův život, je otázka svědomí jedince ve společnosti, kde svědomí většiny selhává, protože jinak by těžko přežívala,“ uvedla k závěrečné části dramaturgyně seriálu Helena Slavíková. „Režim si plíživě kupuje svědomí svých občanů. Maděra neví, co si v tomto světě počít. Propadá depresi, cítí se sám a nepotřebný. Teprve později, díky jistým dramatickým zvratům, začne nahlížet na svůj život shovívavěji a odpouští si své viny a prohry. Zmoudřel.“

2 minuty
Reportáž Petry Schubertové
Zdroj: ČT24

V tom je podle dramaturgyně katarze seriálu: Maděra obstál v životě, a to ne jako mukl a trpitel, ale jako slušný člověk, který se nezpronevěřil mravnímu zákonu. Zkouškou, které se v ději ze 70. let nešlo vyhnout, je Charta 77, jež zasazuje Maděrův příběh do dalších dějových souvislostí.

Konfrontováni jsou s ní snad všichni aktéři, podepíší jen dva: Kérly a Imre. „A Maděra? Jeho rozhodnutí je v tomto bodě poněkud překvapivé. Je těžké být podepsán na tomtéž papíru s těmi, kdo tleskali, když jeho a jemu podobné v padesátých letech zavírali,“ vysvětluje motivace hlavní postavy Jiří Stránský. „Kromě toho by Maděrovi hrozilo třetí zatčení a je otázka, zda by je unesl,“ dodává.

„Zdivočelá země mapuje 45 let se všemi negativy i pozitivy,“ poznamenává Dejdar, který se prý kromě kladných ohlasů setkává i se zápornými, jež na předrevoluční dobu nedají dopustit. Nic ale není černobílé. Ani Maděra, k němuž se Stránský inspiroval skutečným člověkem, s nímž se seznámil během svého věznění (jeho jméno si ale nechává pro sebe), není veskrze kladným hrdinou. Ani vztahy mezi postavami nejsou vždy idylické. Například hned v úvodním díle čtvrté řady dojde ke „zradě“ ze strany Jerryho (Jakub Wehrenberg), který po okupaci vstoupil od partaje, aby zachránil družstvo. „Ale chtěli jsme ukázat, jakou životodárnou silou může být tradiční rodinná pospolitost a jak velkou moc má přátelství,“ podotýká Hynek Bočan.

Zdivočelá země IV / Jana Hubinská, Martin Dejdar
Zdroj: Pavla Černá/ČT

Kromě divákům známých tváří, které nechyběly v žádné sérii, se ve čtvrtém pokračování objeví i nové, například postava agronoma Radka Nerada (Marek Němec), Jírovy ženy (Lucia Siposová), všeuměla Jindry Měřičky (Ladislav Gerendáš) nebo západního Němce, který si přijede prohlédnout svůj rodný dům (Marek Vašut). Do seriálu se vracejí po postavy, jež se už s osudy hlavních hrdinů dříve propletly: zloduch Zikmund (Jaromír Dulava) a jeho kumpán Svěrka (Kamil Halbich) a také sadistický velitel Žabák (Miroslav Táborský). „Přichází se totiž pomstít,“ prozradil Stránský.

Lidé se ho prý často ptají, zda uvažuje o dalším pokračování Zdivočelé země, když země je teď nejzdivočelejší, ale on chce čtvrtou řadou seriál už opravdu uzavřít. Nicméně spolupráci s Českou televizí ani s Hynkem Bočanem se nebrání, s režisérem chystají film Piknik, odehrávat se bude opět v době totality. Martin Dejdar je ale jiného názoru. „Myslím, že pokračování bude. Ale nejspíš už beze mě a Maděry,“ prohlásil napůl nevážně.

Čtvrtou řadu začne Česká televize vysílat 3. září od 20:00 na ČT1. Naváže tak na předchozí díly, které v současné době připomíná vždy v pondělí na prvním programu. Diváci, kteří Zdivočelou zemi propásli, si všechny řady budou moci pořídit koncem roku na DVD. Navíc na podzim vyjdou v Edici ČT dvě knihy se seriálem spojené: rozhovory Jakuba Wehrenberga s Hynkem Bočanem pod názvem Moje cesta Zdivočelou zemí aneb S čerty nebyly žerty a kniha Tomáše Piláta Zdivočelá země – Jak to bylo doopravdy.

Zajímavosti z natáčení

  • Přípravy seriálu začaly v roce 1994.
  • Na realizaci všech sérií Zdivočelé země se vystřídalo cca 160 štábových a technických pracovníků a 18 z nich prošlo celým osmnáctiletým výrobním obdobím.
  • V seriálu účinkovalo 500 českých, slovenských a ukrajinských herců. Všemi sériemi pak prošlo 15 z nich. Hlavních rolí bylo 80 ve všech sériích. V dětských rolích se vystřídalo 33 představitelů.
  • Hlavní lokace byly statky Radíč a Koloredov, obec Úterý u Plzně, Sedlčansko, Příbramsko, Mšeno, Úštěk, Hrazany, Skalsko, Liberec, Kamenický Šenov, Nízké Tatry. Pro vězeňské lágry byly využity dnes již neexistující prostory letních výcvikových táborů Armády ČR.
  • Nejhlouběji se natáčelo v dole Měděnec na Krušnohorsku, nejvýše pak z letadel nad obcí Úterý, „nejvzdálenější“ rekvizity a kostýmy byly přivezeny z Velké Británie.
  • Lokace a výprava první série byla následně využita pro film Bumerang.
  • Celkový počet natáčecích dní byl 563.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Ta druhá bývá přehlížená, v dokumentu ale mluví za skleněné děti

Osmnáctiletá Johana chce po maturitě pryč z rodného města. Je takzvané skleněné dítě, tedy nezáměrně přehlížená přetíženými rodiči, protože středobodem jejich péče je mladší sestra trpící autismem. Johanin příběh zaznamenal dokument Ta druhá, který vznikl v koprodukci České televize a v režii Marie-Magdaleny Kochové. Od 20. března se promítá v kinech.
před 6 hhodinami

Smrt Hackmana a jeho ženy stále provázejí otázky

Kolem smrti herce Genea Hackmana a jeho manželky, klavíristky Betsy Arakawaové zůstává spousta nejasností. Ani téměř měsíc po objevení jejich těl se nedaří rekonstruovat, jak se události přesně seběhly.
před 8 hhodinami

Cyrusová prý zkopírovala Marse. Plagiáty řešili i Zeppelini či Adele

Kalifornský federální soud nepřistoupil na zamítnutí žaloby, kterou navrhovala Miley Cyrusová ve sporu kvůli písni Bruna Marse. Americká zpěvačka se brání obvinění, že zkopírovala Marsovu skladbu When I Was Your Man. Za problematický hit Flowers získala svou první cenu Grammy. Obvinění z plagiátorství řešily a řeší i jiné hudební hvězdy.
včera v 16:53

Velký knižní čtvrtek přináší Andersenovy pohádky i příběh Gazy od Jakuba Szántó

Velký knižní čtvrtek přestavuje opět vybrané novinky, na které chtějí upozornit tuzemští nakladatelé. Do výběru se dostalo dvanáct titulů od českých i zahraničních autorů napříč žánry. Ke čtenářům se dostávají nové knihy od prozaičky Pavly Horákové, reportéra Jakuba Szántó, thriller od irské autorky Michelle Dunneové, životopis papeže Františka i kompletní vydání Andersenových pohádek.
včera v 11:16

Louvre představuje umění z doby Rudolfa II.

V pařížském Louvru začala výstava zaměřená na umění, které vznikalo na pražském dvoře Rudolfa II. Zajímá se také o to, jak se v jeho době propojovaly a vzájemně ovlivňovaly věda s uměním. Návštěvník může rovněž sledovat, jak pozorování přírody inspirovalo umělce k novým technikám a materiálům. Vystavené předměty pocházejí z francouzských sbírek i muzeí po celé Evropě, hlavně z pražské Národní galerie. Akce potrvá do konce června.
včera v 05:30

Vyhnání Gerty Schnirch ožije ve filmu

Režisér Tomáš Mašín natáčí česko-německý film Vyhnání Gerty Schnirch, inspirovaný románem Kateřiny Tučkové, který zachycuje tragické události spojené s odsunem brněnských Němců. Příběh sleduje život Gerty Schnirch, dívky z česko-německé rodiny, která se stala obětí divokého odsunu a s jeho důsledky se vyrovnává celý svůj život. Ve snímku, který sleduje dobu od druhé světové války až do začátku devadesátých let, si postavu starší Gerty zahraje herečka Milena Steinmasslová, mladší verzi ztvární Barbora Váchová. Dvoudílný film budou moci diváci zhlédnout příští rok.
19. 3. 2025

Magnesia Litera má své nominace. O debut i prózu roku se uchází Hlaučovy Letnice

Celkem 33 titulů v jedenácti kategoriích získalo z více než 550 posuzovaných knih nominace v letošním 24. ročníku soutěže Magnesia Litera. V kategorii debut roku nominaci získaly román Letnice - Rozpomínání na konec světa Miroslava Hlauča, příběh pro děti a mládež Zvon Martina Čepy a básnická sbírka Místní od Lubomíra Tichého. Vyhlášení cen se uskuteční 24. dubna na Nové scéně Národního divadla.
18. 3. 2025Aktualizováno18. 3. 2025

Zemřel spoluzakladatel Činoherního klubu Jaroslav Vostrý

Ve věku 94 let v úterý ráno zemřel divadelník Jaroslav Vostrý. Uznávaný dramaturg, režisér, dramatik, publicista, divadelní kritik, teoretik a pedagog stál v polovině 60. let u vzniku Činoherního klubu v Praze. Slavnou divadelní scénu v ulici Ve Smečkách zakládal s režisérem Ladislavem Smočkem. Vostrý se stal jeho prvním uměleckým šéfem, za normalizace ale musel Činoherní klub opustit. Vrátit se mohl až po roce 1989.
18. 3. 2025
Načítání...