Zaječí uši - antény zostřeného vnímání

První samostatnou výstavou v Čechách se v Galerii Jiří Švestka do 20. dubna pražskému publiku představuje mladý slovenský výtvarník Andrej Dúbravský (1987), laureát slovenské ceny Malba 2012. A od prvního pohledu na vystavenou kolekci 21 obrazů a tří linorytů je zřejmé, že se panu galeristovi podařilo do „své stáje“ získat silného, zdatného koně, závodníka s přirozeným talentem vítězit, který s každým dalším kolečkem na kolbišti zvaném umění bude získávat cenné trofeje; tou nejvzácnější bude trofej přetrvání v čase – a tu už teď vlastně má.

Vystavená kolekce akrylů na plátně Andreje Dúbravského vznikla v létě 2012 v umělcově ateliéru na Zlatých pieskoch u Bratislavy, premiéra byla romantická – uskutečnila se na jezerním ostrově při východu slunce.

V komentáři k výstavě se píše, že obrazy zachycují jednak letní atmosféru, jednak „… sladkohořké zážitky z dospívání, každodennost chlapectví a mezigenerační vztahy. Uvolněná narcistická sebereflexe je spojená s netabuizovanými odkazy na mladou sexualitu. Ikonickým prvkem v jeho tvorbě jsou zaječí uši; uši mladého zajíčka v očích pozorujících starších pánů a uši skupin zajíčků sdílejících nezkušenost i tajemství mládí…“ To nelze nijak zpochybnit a jistě o tom pan galerista s umělcem hovořili, ale ten, kdo vchází do výstavy a tento komentář nezná, má větší pole pro vlastní chápání vystavených obrazů. A to je lepší východisko, protože témata obrazů, způsob malby a především jejich atmosféra a napětí, které vyzařují, diváka zavedou úplně jinam. A jsou to podivné a podivuhodné cesty…

  • Andrej Dúbravský / Ice cream, 2012 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
  • Andrej Dúbravský / Advanced search, 2012 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24

Andrej Dúbravský má jedinečný dar: migrovat v čase a vidět skrz - ať jsou to tváře chlapců (My best friends from last summer, 2012), nebo letní atmosféra hromadné koupele nahých těl. Jeho výjevy na břehu řeky nám stejně tak mohou připomínat vzpomínku na zeleň pralesů, které byly husté a svěží, kdysi, teď je les prořídlý a kontakt pravěkých lián se zemí udržuje pomocí tenkých čar stékavé barvy na obrazech; prostředí je v něčem narušené a zneklidňující, všude je trní, odkudsi vychází kouř, vidíme pouhé náznaky linií hor a květin.

Skutečným nositelem dramat těchto obrazů jsou ale lidské postavy: hlavy chlapců s otevřenými ústy, často s motivem vkládání prstů, kolektivní očista v řece, skrumáž nahých těl s obrysy černé barvy, zvláštní scény navozující tísnivý až mučivý pocit. Vše, co se na obrazech děje, opodál pozoruje osamocená postava, často hrající na kytaru.

  • Andrej Dúbravský / My best friends from last summer, 2012 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
  • Andrej Dúbravský / Olovrant, 2012 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24

To, co na postavách zaujme na první pohled, jsou skutečně dlouhé uši, černé, vybarvené v plné ploše. Na rozdíl od naznačených tváří, v nichž se uplatňuje efekt „posterizace“ kolem očí portrétů, výtvarný prvek známý z digitálních fotografií, zůstává „maska“ v jemném odstínu barevného filmu, ostatní barvy jsou potlačené nebo chybí úplně. Ve velkoformátových obrazech nakonec černá barva uší drasticky ovládne celou hlavu.

Spíš než „mladé nevinné zajíčky“ připomínají v originální stylizaci mučednické čepice odsouzenců vedených na hranici z dob španělské inkvizice známé z Goyových obrazů. Dlouhé uši na lidské hlavě, uši nebo rohy v animální říši i v komplikovaných výkladech esoteriků všeobecně znamenají rozšířené vnímání. Divák se na toto zostřené vnímání naladí kupodivu docela rychle: jsou to výjevy stavu lidské civilizace, malých tlup, z doby dávné nebo naopak budoucí?

  • Andrej Dúbravský / Guest List, 2012 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
  • Andrej Dúbravský / Golden Sands, 2012 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24

Přehlédnout by se neměla ani trojice linorytů Andreje Dúbravského (Bez názvu, linoryt na bílém, zeleném a modrém papíře, 2013), kde v negativu postav a člunu rozvíjí další téma –přesun, migrace, útěk? Je možné, že mladý umělec opravdu tvořil a čerpal z lehkosti zážitků bezstarostného léta a koupání na břehu řeky, nicméně jeho obrazy prozrazují mnohem hlubší a zásadnější zdroje inspirace, i když si to sám ani nemusí uvědomovat. Mohly by jimi být zkušenosti uložené v kolektivním nevědomí lidstva. A jako takové budou stále aktuální a ani čas několika století proti nim nic nezmůže.

Andrej Dúbravský studoval kamenosochařství na střední Škole úžitkového výtvarníctva Josefa Vydru v Bratislavě a pak na Vysoké škole výtvarných umení v ateliéru malby Ivana Csudaie a později v ateliéru malby a jiných médií Daniela Fischera. V zastoupení Galerie Jiří Švestka vystavoval na prestižních veletrzích umění v Basileji a New Yorku. První samostatnou zahraniční výstavu uskutečnil Andrej Dúbravský vloni na podzim v Galerii Jiří Švestka v Berlíně.

  • Andrej Dúbravský / Green shore, 2012 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
  • Andrej Dúbravský / Rope swing, 2012 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24

ANDREJ DÚBRAVSKÝ / ZLATÉ PIESKY. Kdy a kde: Galerie Jiří Švestka, Biskupský dvůr 6, Praha 1. Do 20. 4. 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 1 hhodinou

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 15 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 19 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...