Záhadu hlavolamu připomíná po 70 letech 70 ježků v kleci

Praha – Před sedmdesáti lety, přesně 30. srpna 1940, vyšlo první vydání legendárního příběhu Rychlých šípů Záhada hlavolamu. Foglar dobrodružství pětice kluků začal psát o dva roky dříve na pokračování pro týdeník Mladý hlasatel. Komiks výtvarně zpracovávalo postupně jedenáct kreslířů. Na výstavě v pražské Galerii jedné věci je možné vidět kresby všech ilustrátorů slavných Foglarových příběhů. Součástí expozice je kromě knih a ilustrací také létající kolo nebo sedmdesát ježků v kleci.

Největší část výstavy je věnována kresbám, ilustracím, komiksům a obrazům malířů a ilustrátorů, kteří zobrazovali dobrodružný svět Jaroslava Foglara v komiksech o Rychlých šípech. Oficiálních kreslířů bylo jedenáct (Jan Fischer, Marko Čermák, Bohumil Konečný, Gustav Krum, Milan Zezula, Ervín Urban, Milan Teslovič, Jiří Petráček, Jaroslav Velinský, Jiří Filípek a Pavel Čech). Pracovali pod spisovatelovým přísným dohledem. „Foglarovy instrukce ke komiksu byly velmi didaktické. Měl přesnou představu, jak by měl vypadat, dokonce ho Fischerovi předkresloval,“ potvrdila historička umění Helena Diesing.

Populární komiks začal Foglar zveřejňovat v roce 1938 v týdeníku Mladý hlasatel, kde působil ve vedení redakce. Výstava v Galerii jedné věci vznikla k 70. výročí prvního vydání příběhu Záhady hlavolamu, který psal Foglar do Mladého hlasatele na pokračování. Návštěvníci výstavy si mohou prohlédnout různá knižní vydání Záhady hlavolamu, včetně pokračování Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta. K raritám patří některé zahraniční výtisky. „Například Záhada hlavolamu v polštině z roku 1958, tedy z období, kdy Foglar v Československu vydáván nebyl,“ upozornil kurátor Milan Lebeda.

Nahrávám video
Rozhovor s historičkou umění Helenou Diesing
Zdroj: ČT24

Záhady pro čtenáře foglarovek

K vidění jsou ale i předměty, které zná každý čtenář foglarovek. Sedmdesáté výročí od prvního vydání Záhady hlavolamu připomíná stejný počet ježků v kleci, které jsou součástí výstavy. „Třeba miniaturní ježek, vyrobený z ryzího čtrnáctikarátového zlata. Je sotva centimetr vysoký a dokazuje, že fenomén Rychlých šípů pronikl i do zlatnictví,“ představil jeden ze zajímavých exponátů Slavomil Janov.

Prezident Akademie Jaroslava Foglara je také pořadatelem mistrovství světa ve vyjímání ježka z klece. Právě jeho sbírka je základem výstavní kolekce, do níž patří i replika dřevěného hlavolamu z roku 1941. Ježek v kleci v sobě ukrýval návod na sestrojení létajícího kola. Ani to na výstavě nechybí – architektu Michaelovi Klangovi se ho podařilo sestavit za necelý měsíc speciálně pro pražskou výstavu.

Rychlé šípy budou v Galerii jedné věci (Náprstkova 12) k vidění do 20. září. Veřejnost se na výstavě bude moci také poprvé seznámit s výběrem fotografií, kterými Foglar mapoval od koupě svého prvního fotoaparátu v roce 1930 starou Prahu.

  • Ukázka ze seriálu Záhada hlavolamu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/581/58058.jpg
  • Komiks - Rychlé šípy zdroj: Internet http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/581/58054.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Lupiči z muzea v Itálii ukradli tři obrazy za miliony eur

Čtyři maskovaní lupiči před týdnem vnikli do vily Nadace Magnaniho a Roccové v italském městě Traversetolo nedaleko Parmy a ukradli tam tři obrazy za miliony eur, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Podle italského tisku lupiči odnesli obraz Ryby od Augusta Renoira z doby krátce před jeho smrtí v roce 1919. Mezi uloupenými obrazy je Zátiší s třešněmi od Paula Cézanna z let 1885 až 1887 a Odalisku na terase od Henriho Matisse z roku 1922.
29. 3. 2026

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
29. 3. 2026

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
29. 3. 2026

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
29. 3. 2026
Načítání...