Žádný oheň, žádná voda. Z Národního muzea kvůli rekonstrukci zmizely sochy živlů

Historická budova Národního muzea na čas přišla o sochy čtyř živlů, které až dosud zdobily její boční balustrádu. Kvůli generální rekonstrukci celého objektu je z ochozu sejmuli dělníci a Oheň, Voda, Země i Vzduch nyní míří do péče restaurátorů. Do výšky nad Prahu se mají vrátit za dva roky.

Alegorie živlů vznikly na sklonku osmdesátých let předminulého století v dílnách sochařů Tomáše Seidana a Vojtěcha Šaffa. Zatímco zkušený, bezmála šedesátiletý Seidan ženské postavy pojal jako neutrální figury s pochodní (v případě Ohně) a trojzubcem (Voda), mladý vídeňský umělec Šaff do postav Vzduchu a Země promítl antické bohyně Héru a Rheiu, a jak připomíná muzejní kurátor Lubomír Sršeň, dostal za ně i podstatně vyšší honorář.

Na levou balustrádu čelem k prostoru, kde dnes stojí Pragerova budova někdejšího Federálního shromáždění, sochy umístili v roce 1891, a ochoz tak opouštějí po více než dvanácti dekádách. Jejich deinstalace byla ovšem nezbytná. 

Do péče restaurátorů

Národní muzeum prochází první důkladnou rekonstrukcí za století a čtvrt své existence a v jejím rámci vznikne i chodba, která propojí historickou budovu s objektem bývalého komunistického parlamentu. Kvůli jejímu hloubení a případným otřesům musela být čtveřice soch už v loňském roce ukotvena a zajištěna proti pádu, protože jediná fixace, která skulptury na balustrádě držela, bylo cementové lože.

Z něj nyní dělníci Vodu, Oheň, Zemi a Vzduch odsekali a museli je opatrně obvázat, aby se starý a poškozený pískovec nerozdrolil. Pak se třímetrových soch o váze půldruhé tuny ujal jeřáb, který alegorie za dozoru akademického sochaře Jakuba Rafla snesl do přepravního rámu.

Od historické budovy v pátek zamíří do muzejního skladu na Praze 8, kde je čeká očištění od prachových krust a restaurování. Kámen totiž časem degradoval a poškozené jsou i kovové části soch, trojzubec Seidanova vodního podobenství se nedochoval vůbec. Práce na obnově mají trvat osmnáct měsíců.

Budovu již letos v dubnu opustily čtyři sochy z balustrády pravé boční fasády, které znázorňují Pilnost, Ušlechtilost, Pravdu a Krásu. Všech osm soch by se na ochozy mělo vrátit za dva roky, kdy se má Národní muzeum znovu otevřít veřejnosti.   

Zastřešené dvorany a napojené Federální shromáždění

Opravený objekt se chce návštěvníkům představit výstavou ke stoletému výročí vzniku Československa. „Stavba je naplno rozjetá a termín roku 2018 zatím plníme. Intenzivně se pracuje uvnitř budovy, na fasádách, opravují se střechy a začala se budovat i spojovací chodba do nové budovy,“ říká ředitel muzea Michal Lukeš.

Na obnově prvního muzea v republice denně pracuje bezmála dvě stě dělníků a kvůli hloubení podzemní spojnice je v okolí muzea také částečně omezená doprava. Část Vinohradské ulice se uzavřela, v Legerově ulici byl uzavřen jeden pruh vedoucí na Václavské náměstí.

Nový muzejní celek nabídne výstavní plochu o 11 tisících čtverečních metrech; v jednom křídle vznikne přírodovědecké muzeum, ve druhé části pak bude historie od nejstarších dob po současnost, přičemž prostor pro nejmodernější dějiny poskytne napojené Federální shromáždění. Jako historické memento budou zachovány stopy po střelbě, které ve sloupech na průčelí muzea zanechala sovětská okupace ze srpna 1968.

  • O rekonstrukci historické budovy, která byla v havarijním stavu, rozhodla vláda Jiřího Paroubka v roce 2006.
  • Z budovy se začaly stěhovat miliony sbírkových předmětů a pracovníci se začali přesouvat do náhradních prostor.
  • Veřejnosti se objekt uzavřel po přípravných pracích v červenci 2011. Následovaly čtyři roky průtahů.
  • Ministerstvo kultury uložilo muzeu pozměnit už hotový projekt. Dlouho se určovaly výběrové podmínky k tendru na rekonstrukci. Národní muzeum poté čelilo několika správním řízením Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze strany neúspěšných uchazečů o rekonstrukci.
  • Vítěznou smlouvu muzeum podepsalo se zástupci firem Metrostav, Průmstav a IMOS Brno (sdružením M-P-I Národní muzeum) 15. dubna 2015.
  • 20. dubna 2015 předalo muzeum historickou budovu stavbařům za účasti premiéra Bohuslava Sobotky a ministra kultury Daniela Hermana.
  • Cena rekonstrukce měla přesáhnout 1,6 miliardy korun. Další půl miliardy korun půjde na nové expozice.
  • Veřejnosti se má muzeum ve své nové podobě otevřít v roce 2018.
  • Po rekonstrukci vznikne muzejní celek o výstavní ploše 11 tisíc metrů čtverečních. Výstavní prostory se rozšíří na dvojnásobek díky propojení staré novorenesanční budovy tunelem s Novou budovou, někdejším sídlem Federálního shromáždění. Obě nádvoří budou zastřešena a zpřístupněná bude i kopule. V prostorách se otevře také kongresový sál, kavárna nebo restaurace.
  • Po rekonstrukci by měly být vylepšeny také únikové prostory i protipožární ochrana, vybudovaný bude evakuační výtah.
Nahrávám video

Za novorenesanční budovou Národního muzea z roku 1891 stojí architekt Josef Schulz, tvůrce Rudolfina a autor rekonstrukce vyhořelého Národního divadla. Stejně jako na zlaté kapličce se také na objektu pojímaném jako chrám vědy a umění podíleli umělci z generace Národního divadla – mimo jiné malíři Vojtěch Hynais a Václav Brožík.

Stavbu s monumentálním Pantheonem poškodily boje na konci druhé světové války i sovětská invaze v srpnu 1968; stopy po střelbě byly ve sloupech v průčelí patrné následujících pět dekád. Na stavu dominanty Václavského náměstí se následně podepsal také dopravní ruch na pražské magistrále, která objekt obemkla na sklonku 70. let.

O rekonstrukci historické budovy rozhodla vláda už v roce 2006, opravené muzeum by se mělo veřejnosti znovu otevřít v den stého výročí vzniku Československa, 28. října 2018.

Národní muzeum
Zdroj: Barbora Ďuračková/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...