Praha - Na tradici uměleckých salonů známých především z 19. století navazuje centrum současného umění DOX. K účasti v Salonu umění - malba vyzvalo nejen umělce, ale i širokou veřejnost se zálibou v malování. Stěny pražské galerie zaplnilo na tisíc obrazů, které „nepodléhají komisnímu výběru ani jakékoliv klasifikaci či hierarchii“.
Salony výtvarníků se dnes poměrně hojně konají v regionech, kdy se vždy shromáždí díla s určitým tématem či technikou. Známý je třeba salon na výstavišti v Litoměřicích. Od roku 1993 pořádá charitativní aukční salony výtvarníků Konto Bariéry.
Salony se konaly i v bývalém Československu, tradici měl třeba ve Zlíně, kde ho v roce 1936 inicioval Tomáš Baťa. Přehlídky byly obnoveny v roce 1996. V Praze se podobná konfrontační výstava uskutečnila v roce 1988 v Bruselském pavilonu na Výstavišti. Vedle děl národních a zasloužilých umělců se na něm už prezentovali i autoři zavrhovaní režimem, jehož konec se blížil.
Výstava v DOX svou koncepcí instalace obrazů v několika řadách nad sebou navazuje na instalace pařížských salonů, jež byly v druhé polovině 17. století vůbec prvními veřejnými výstavami výtvarného umění. Principem otevřené účasti však připomíná Salon nezávislých, který razil heslo „žádná porota, žádné ceny“. Vznikl ve Francii v roce 1884 v reakci na nepochopení pro nové směry a lze jej chápat jako kolébku moderního umění.
Salon umění - malba potrvá v centru DOX do 25. května. Salon umění plánuje galerijní prostor i pro příští rok, oslovit by chtěl tentokrát fotografy nebo sochaře.
