Žádná porota, žádné ceny, přes tisíc obrazů

Praha - Na tradici uměleckých salonů známých především z 19. století navazuje centrum současného umění DOX. K účasti v Salonu umění - malba vyzvalo nejen umělce, ale i širokou veřejnost se zálibou v malování. Stěny pražské galerie zaplnilo na tisíc obrazů, které „nepodléhají komisnímu výběru ani jakékoliv klasifikaci či hierarchii“.

Salony výtvarníků se dnes poměrně hojně konají v regionech, kdy se vždy shromáždí díla s určitým tématem či technikou. Známý je třeba salon na výstavišti v Litoměřicích. Od roku 1993 pořádá charitativní aukční salony výtvarníků Konto Bariéry.

Salony se konaly i v bývalém Československu, tradici měl třeba ve Zlíně, kde ho v roce 1936 inicioval Tomáš Baťa. Přehlídky byly obnoveny v roce 1996. V Praze se podobná konfrontační výstava uskutečnila v roce 1988 v Bruselském pavilonu na Výstavišti. Vedle děl národních a zasloužilých umělců se na něm už prezentovali i autoři zavrhovaní režimem, jehož konec se blížil.

Výstava v DOX svou koncepcí instalace obrazů v několika řadách nad sebou navazuje na instalace pařížských salonů, jež byly v druhé polovině 17. století vůbec prvními veřejnými výstavami výtvarného umění. Principem otevřené účasti však připomíná Salon nezávislých, který razil heslo „žádná porota, žádné ceny“. Vznikl ve Francii v roce 1884 v reakci na nepochopení pro nové směry a lze jej chápat jako kolébku moderního umění.

Nahrávám video
Reportáž Ondřeje Moravce
Zdroj: ČT24

Salon umění - malba potrvá v centru DOX do 25. května. Salon umění plánuje galerijní prostor i pro příští rok, oslovit by chtěl tentokrát fotografy nebo sochaře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 14 hhodinami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
před 17 hhodinami

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026
Načítání...