Nejen George Lucas a Meryl Streepová na červeném koberci nebo filmové novinky Kevina Costnera a Francise Forda Coppoly na plátně přitahují pozornost k letošnímu ročníku festivalu v Cannes. Jedna z největších a nejprestižnějších filmových přehlídek na světě začíná 14. května s pachutí skandálů sexuálního obtěžování. Rozbuškou se má stát avizované veřejné obvinění deseti herců a režisérů z násilnického chování vůči ženám.
Začátek festivalu v Cannes kalí avizované obvinění herců a režisérů ze sexuálního násilí
Začíná festival v Cannes, tématem nejsou jen filmy (zdroj: ČT24)
Očekávání velkolepé filmové události znejišťují už předem zvěsti o existenci utajovaného seznamu se jmény deseti mužů, včetně významných herců a režisérů, kteří se chovali násilnicky k ženám. Rozeslán měl být anonymně Národnímu centru pro kinematografii v Paříži a dalším předním společnostem financujícím francouzskou kinematografii.
List Le Figaro už dříve informoval, že organizátoři festivalu sestavili krizový tým, aby se vypořádali s následky případného skandálu. Podle deníku by mohly být dokonce některé filmy vyřazeny z programu nebo by někteří z obviněných mohli být požádáni, aby se neobjevovali na červeném koberci.
Seznam zatím zůstává v pomyslném šuplíku, ovšem ještě před zahájením podepsala na webu listu Le Monde stovka osobností výzvu k přijetí komplexního zákona proti sexuálnímu násilí. Své podpisy připojily třeba herečka Juliette Binocheová či spisovatelka Leila Slimaniová.
Judith Godrècheová na festivalu v Cannes v roce 2007
„Říká se tomu revoluce“
Možný skandál je příhodnou kulisou ke středeční premiéře krátkého filmu Moi Aussi (francouzský odkaz na hnutí MeToo) natočeného Judith Godrècheovou. Podle festivalové anotace se v něm věnuje obětem sexuálního násilí, ženám i mužům, a přidává i svůj příběh. Herečka, označovaná ve Francii za „velvyslankyni #MeToo“ v únoru obvinila režiséry Benoîta Jacquota a Jacquese Doillona mimo jiné ze znásilnění a sexuálních útoků v letech 1986 až 1992, kdy byla nezletilá. Oba tvůrci nařčení popřeli.
Při předávání filmových cen Cesar Godrècheoá pak prohlásila, že filmový průmysl byl zástěrkou pro zneužívání nezletilých herců. „Najednou přede mnou stál zástup obětí, realita, která představovala i Francii, tolik příběhů ze všech sociálních vrstev a generací,“ uvedla Judith Godrècheová, proč sáhla po kameře.
Uvedením jejího snímku v Cannes chce festival podle svého vyjádření dát prostor osobním výpovědím, které vykazují „bohužel univerzální povahu“. Godrècheová podotýká, že nemá zájem stát se „ukázkou někoho, kdo chce jít v tomto průmyslu všem po krku“. „Prostě bojuju za nějakou změnu. Říká se tomu revoluce,“ vysvětlila.
Jako progresivní je od pořadatelů rovněž vnímáno, že letošní porotě hlavní soutěže přesedá režisérka Greta Gerwigová, jejíž jméno se skloňovalo od loňského roku v souvislosti s feministickou komedií Barbie a následně s opominutím režisérky i hlavní představitelky Margot Robbieové v nominacích na Oscara, což vedlo k debatám o stále vládnoucí patriarchátu ve filmové branži.
Oslava násilníků?
Letošní ročník se tak odehrává v poněkud odlišném nastavení než ten loňský, kdy festival nevyslyšel protesty proti účasti Johnnyho Deppa, který přijel uvést zahajovací film Jeanne du Barry – Králova milenka. Depp si ve francouzském historickém dramatu zahrál Ludvíka XV.
Protestujícím vadilo Deppovo obvinění z násilnického chování vůči už bývalé manželce Amber Heardové. Mediálně sledovaný spor skončil rozhodnutím, že Heardová je vinná z pomluvy někdejšího partnera a zároveň uznala částečně hereččinu protistížnost týkající se vyjadřování Deppova právníka.
Na sociálních sítích se nicméně tehdy pár dní před festivalem rozšířila kampaň #CannesYouNot kritizující pořadatele Cannes, že už „76 let oslavují násilníky“. Za akcí stála přítelkyně Heardové, novinářka a aktivistka Eve Barlowová.
Své tvrzení doložila připomínkou mužů, kteří byli významnými hosty přehlídky a dřív nebo později čelili obvinění z obtěžování, jako režiséři Roman Polanski a Woody Allen, herec Gerard Depardieu či producent Harvey Weinstein. O Weinsteinovi se mluví i letos poté, co newyorský nejvyšší soud zrušil jeho odsouzení za sexuální delikty a nařídil nový proces.
Reakce na hnutí #MeToo byla podle britského deníku The Guardian ve Francii pomalejší a nenápadnější než v Americe. Kupříkladu loňská tvář festivalu v Cannes, francouzská ikona Catherine Deneuveová, patřila k těm, kteří zpočátku zlehčovali význam stíhání špatného chování mužů a hájili jejich takzvané „právo obtěžovat“.
Obavy organizátorů se týkají také toho, aby hladký průběh letošního ročníku nenarušily stávky. Vstoupit by do nich mohly filmové profese. Z hlediska protestů, logistiky i bezpečnosti se festival bere jako trénink na další velkou akci – letní olympijské hry, které letos v létě hostí Paříž.
Zájem budí film Coppoly či Šílený Max
Přese všechno zůstává Cannes především místem filmového dění. Letošní program slavnostně otevře 14. května komedie Druhé dějství o zvláštním milostném trojúhelníku, kterou se představí domácí režisér Quentin Dupieux.
Mezi desítkami titulů promítaných do 25. května velký zájem tradičně budí ty v hlavní soutěži. O Zlatou palmu usilují letos novinky Francise Forda Coppoly, Davida Cronenberga, Yorgose Lanthimose či Paola Sorrentina. S očekáváním se vyhlíží zejména Coppolův sci-fi epos Megalopolis, na němž režisér pracoval několik let a sám si ho financoval.
Soutěží také film íránského režiséra Mohammada Rasoulofa, jenž byl těsně před svou plánovanou cestou do Cannes odsouzen k osmi letům vězení, mimo jiné za pokračující natáčení filmů, které podle soudu vykazují úmysl trestného činu proti bezpečnosti země. Filmaři se podařilo utéct do Evropy. Politické pozadí má rovněž soutěžní titul The Apprentice, v němž Sebastian Stan hraje mladého Donalda Trumpa. Režie je dílem filmaře rovněž íránského původu Aliho Abbasiho.
Mimo soutěž se hodně mluví o návratu do kultovního dystopického světa ve snímku Furiosa: Sága Šíleného Maxe, a westernu Kevina Costnera Horizont: Americká sága. Oba filmy se po premiéře v Cannes chystají i do českých kin.
Čestné ocenění letošního ročníku uctí herectví Meryl Streepové a tvorbu filmaře George Lucase.
Českou stopu lze vysledovat v hlavní soutěži studentských filmů La Cinef, kam byl vybrán animovaný film Plevel od ruské režisérky Poly Kazakové, která studovala na Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku.