Poslední strunové teorie nekonečnosti a mnohosti vesmírů (pozor, čtete dobře, opravdu v e s m í r ů) se odehrávají v jiném, přerozeném slova smyslu i teď a tady. Mezi námi, okolo nás, dokonce v nás. Víme o tom, že se lidé liší více než slon a bílá myš, občas je nám dáno nahlédnout do mentálních (ale pozor, i fyzických) světů celých skupin. Ti nepřipravení jsou překvapeni pestrostí, mnohostí, někdy i tvrdostí a jinými zákony oněch společenství. Není problém si třeba připomenout vesmír uživatelů drog, vesmír bezdomovecký, který je vidět, království počítačových posedlíků, neuvěřitelné barevné světy sexuálních menšin…
Vídeňská Kunsthalle nám nechává nahlédnout do skutečně extravagantního světa okolo neuvěřitelného australského tvůrce Leigha Boweryho, který od osmdesátých let svojí činností šokoval a vlastně i obšťastňoval Londýn. Jeho jiné vesmíry. Ne ten nudný Londýn staré královny či velkých muzeí či lehce přiopilý pivní britský ráj… Londýn, který jel na vlnách již tehdy post-punku a neoromantického hnutí, to všechno kořeněno životem osobností jako tento autor. Životem na okraji vyčerpání, sebeničení, umění, odhalování, zahalování, roušení (to je slovo, které jsem právě vynalezl, týká se budování a nošení svérázných oděvů pro jeden okamžik), stylizovaných performancí, to vše na půdorysu minimálně šesti sexuálních orientací.
- Johnny Rozsa / Leigh Bowery with Trojan. Pakis from Outer Space, 1983 autor: © Johnny Rozsa, zdroj: Kunsthalle Wien
- Werner Pawlok / Leigh Bowery 4, 1988 autor: © Werner Pawlok, zdroj: Kunsthalle Wien
Bowery byl mistr sebeinscenací, patřil (a dodnes, byť je již řadu let po smrti, podlehnuv ve svých pouhých třiatřiceti nemoci AIDS) k hlavní britské a vlastně světové show scéně, která potřebovala jeho excesy, humor, ironii, také drama, odvahu, šílenou dávku masochismu. Však také používal svérázná jeviště – nejen život sám a šílená média, ale hlavně svůj klub Taboo, kde se vystavoval jako kabaretní číslo, stylizován současně do role neuvěřitelného pijana. Král orálního sexu byl neustále připraven ke všemu…
Vcházíte-li do horního patra Kunsthalle na onu neuvěřitelnou přehlídku svérázné estetiky, dostane se vám už na schodech na obřím plátně pořádná dávka tvrdého sdělení – autor si před vámi deformuje chirurgickými nástroji obličej, aby jej přestavěl na cosi, co se na planetě jen tak nerodí. Hlavní sál překypuje plátny, obrazovkami (ale také fotografiemi a oděvy), dokumentujícími stovky performancí a představení, ve kterých posléze účinkují všichni – diváci i další spoluinscenátoři.
- Nick Knight / Untitled (Leigh Bowery with Scull), 1992 autor: © Nick Knight, zdroj: Kunsthalle Wien
- David Buckland / Leigh Bowery autor: © David Buckland, zdroj: Kunsthalle Wien
Pohlédnete do světa blyštivých flitrů, sametů, tylu, skla, ale také do světa bolesti, krve, sebeponižování, do světa tvrdých thatcherovských zákonů a bídy, do světa odpoutaného života, posedlého touhou vytvořit jiné hodnoty. Textem se nedá ono dílo popsat, doprovodné fotografie snad pomohou v pochopení. Nevíte sami, zdali by to chtěl být váš svět, ale přitom většina diváků neodejde, polapena lepkavostí a pro ně zvrácenou přitažlivostí Boweryho provokací.
- Robin Beeche / Evening Wear - Andrew Logan's 1986 Alternative Miss World, 1986 autor: © Robin Beeche, zdroj: Kunsthalle Wien
- Ole Christiansen / Leigh Bowery, Farrell House, 1989 autor: © Ole Christiansen, zdroj: Kunsthalle Wien
Těchto vesmírů může být nekonečně. Vždyť i slabounké odvary z české popscény naznačují lákavost Boweryho zevních projevů – před lety kožichy na nahém těle Leoše Mareše, neustálé smířlivé provokace Agáty Hanychové, sebeprojekce Ivety Bartošové v jakési zvláštní, duchem nepřítomné monstrum, dál raději cenzuruji… Bowery chtěl lidi nejen překvapit a šokovat, chtěl je bavit a stimulovat. Český výstavní provoz a lokální preference malých českých rybníčků nechává těmto vesmírům dveře zavřené. Naše ochrana je možná pro většinovou společnost důležitá. Ale ve skutečnosti jsou tyto vesmíry tak barevné, tak vibrující, tak….
XTRAVAGANZA! Kdy a kde: Kunsthalle Wien, Museumsplatz 1, Vídeň, otevřeno denně od 10:00–19:00, ve čtvrtek do 21:00. Výstava potrvá do 3. února 2014.
