Do českých kin vstupuje snímek Whitney Houston: I Wanna Dance with Somebody. Sleduje cestu mladé gospelové sboristky k jedné z nejprodávanějších a nejoceňovanějších umělkyň všech dob. Scénář napsal Anthony McCarten, podepsaný mimo jiné pod snímkem Bohemian Rhapsody o kapele Queen. Whitney Houston ztvárnila britská herečka Naomi Ackie.
Whitney Houston má na svém kontě řadu ocenění, kromě Grammy také dvaadvacet American Music Awards nebo třicítku cen magazínu Billboard. Ve své kariéře vydala sedm studiových alb a jen ve Spojených státech prodala přes pětapadesát milionů nahrávek.
„Byla opravdu fenomenální zpěvačka. Měla zázemí jako nikdo jiný. Její matka byla vyhlášená gospelová hvězda, její kmotrou byla Aretha Franklin a její sestřenice byla Dionne Warwick, která v 60. a 70. letech strašně ovlivnila populární hudbu,“ připomíná hudební publicista Josef Vlček.
Její cestu na vrchol zachycuje nový film režisérky Kasi Lemmons. Podle Vlčka snímku možná chybí dramatičnost osudu Freddieho Mercuryho, ale zachycuje důležité aspekty hudebního šoubyznysu i toho, jak se budoucí hvězda učila v mládí zpívat. První polovinu filmu Vlček v této souvislosti označuje za vynikající návod pro kohokoliv, kdo se zpěvu chce věnovat.
Hlas
„Na začátku to nebylo lehké cvičení, to byl dril v kostelním sboru, byl to dril od maminky. Bez toho tvrdého klacku se asi kariéra udělat nedá,“ přidává hudební publicista Miloš Skalka. Připomíná, že americká hudební veřejnost má v oblibě titulovat význačné umělce přízvisky – například Elvis Presley byl Králem rock and rollu, Ray Charles Génius. Whitney Houston potom v očích americké veřejnosti byla zkrátka The Voice neboli Hlas.
Zpěvačku ve filmu ztvárnila britská herečka Naomi Ackie, která za sebou zatím nemá mnoho rolí, ukázala se například ve Star Wars: Vzestup Skywalkera nebo seriálu The End of the F***ing World, role Whitney Houston se ale dle Skalky zhostila dokonale. „Kdyby člověk nevěděl, že to je herečka, tak si chvílemi myslí, že je to opravdová Whitney Houston, což je úžasné kouzlo tohoto filmu,“ líčí. Vlček dodává, že se nadmíru povedl takzvaný lip sync, tedy synchronizace původního zpěvu s projevem herečky.
Ve snímku Whitney Houston: I Wanna Dance with Somebody je podle Vlčka důležité splývání bělošské a černošské hudby. „Na jedné straně je Whitney Houston, černoška, která zpívala country, na druhé straně Celine Dion, která zpívala soulovou hudbu, rhytm & blues. Ze dvou stran šly dva proudy a vznikalo jakési tření a napětí, ve kterém spíš vyhrála černá hudba,“ popisuje.
Klíčovou postavou v kariéře americké zpěvačky podle Vlčka byl producent Clive Davis (Stanley Tucci), který silně emocionální Whitney Houston formoval, dával jí rady a nabízel jí písně. Sama podle Vlčka totiž „moc nepatřila do tohoto světa, neuměla v tom chodit“. „Díky tomu se ona dostává na špičku. Je to i o tom, že člověk není v muzice sám, že musí mít někoho za sebou,“ říká.
Osudový rok 1992
Důležitou roli sehrál Davis i v obsazení zpěvačky do filmu Osobní strážce z roku 1992. Skalka vzpomíná, že Houston se chtěla dostat na filmové plátno, scénáře ale zahazovala, což byl nejprve případ i Osobního strážce. Davis ji ale upozornil, že o angažmá usiluje Kevin Costner. „Okamžitě zbystřila, to pro ni byla autorita. Hrát po boku Kevina Costnera byla událost,“ shrnuje publicista.
Soundtracku Osobního strážce dominuje největší hit v diskografii Whitney Houston, píseň I Will Always Love You. Příběh kolem skladby podle Vlčka film zachycuje „trochu jinak“, než kdysi sám slyšel od svých rozhlasových poradců. „Ona vlastně ani nevěděla, kdo je Dolly Parton, která tu písničku napsala,“ říká hudební publicista. Připomíná zároveň, že i Bohemian Rhapsody z pera stejného scenáristy se odchylovala od skutečných událostí.
Rok 1992 je pro život Whitney Houston zásadní i z jiného důvodu – tehdy se totiž vdala za amerického zpěváka Bobbyho Browna, s nímž o rok později měla dceru Bobbi Kristinu. Svět bulvárních plátků od té doby dostával pravidelnou porci informací z jejich života, v němž nechyběly hádky, napadení, nevěry, drogové a alkoholové excesy.
Cesta do pekla
Publicista Miloš Skalka v té době se zpěvačkou přímo v newyorském studiu pořizoval rozhovor. „Soukromý život Whitney Houston byl tabu, mohlo se hovořit pouze o jejím novinkovém albu My Love is Your Love, což bylo album, které výrazně hodnotila kritika, ale už méně posluchači,“ vzpomíná. Zeptat se tak za dozoru Clivea Davise nemohl například na problémy s drogami.
Osudový vztah s manželem nový film podle Skalky zachycuje dobře a tématu se nevyhýbá. „On ji přivedl do toho pekla k hrůze, se kterou se potom potýkala,“ říká a dodává, že v podobném duchu je ve snímku zdůrazněn i zpěvaččin otec. „Ale je to velmi opatrné. Přeci jenom umělec nesmí být úplně shazovaný, takže je to velmi citlivé a opatrnost je cítit,“ dodává Vlček.
Whitney Houston zemřela před necelými jedenácti lety v únoru 2012 ve věku 48 let. Podle koronera k tomu došlo nešťastnou náhodou utonutím, přispěla ale také srdeční choroba a užívání kokainu.
