Whitney Houston chce tančit. V novém filmu při cestě na vrchol ale hlavně driluje zpěv

Do českých kin vstupuje snímek Whitney Houston: I Wanna Dance with Somebody. Sleduje cestu mladé gospelové sboristky k jedné z nejprodávanějších a nejoceňovanějších umělkyň všech dob. Scénář napsal Anthony McCarten, podepsaný mimo jiné pod snímkem Bohemian Rhapsody o kapele Queen. Whitney Houston ztvárnila britská herečka Naomi Ackie.

Whitney Houston má na svém kontě řadu ocenění, kromě Grammy také dvaadvacet American Music Awards nebo třicítku cen magazínu Billboard. Ve své kariéře vydala sedm studiových alb a jen ve Spojených státech prodala přes pětapadesát milionů nahrávek.

„Byla opravdu fenomenální zpěvačka. Měla zázemí jako nikdo jiný. Její matka byla vyhlášená gospelová hvězda, její kmotrou byla Aretha Franklin a její sestřenice byla Dionne Warwick, která v 60. a 70. letech strašně ovlivnila populární hudbu,“ připomíná hudební publicista Josef Vlček.

Její cestu na vrchol zachycuje nový film režisérky Kasi Lemmons. Podle Vlčka snímku možná chybí dramatičnost osudu Freddieho Mercuryho, ale zachycuje důležité aspekty hudebního šoubyznysu i toho, jak se budoucí hvězda učila v mládí zpívat. První polovinu filmu Vlček v této souvislosti označuje za vynikající návod pro kohokoliv, kdo se zpěvu chce věnovat.

Hlas

„Na začátku to nebylo lehké cvičení, to byl dril v kostelním sboru, byl to dril od maminky. Bez toho tvrdého klacku se asi kariéra udělat nedá,“ přidává hudební publicista Miloš Skalka. Připomíná, že americká hudební veřejnost má v oblibě titulovat význačné umělce přízvisky – například Elvis Presley byl Králem rock and rollu, Ray Charles Génius. Whitney Houston potom v očích americké veřejnosti byla zkrátka The Voice neboli Hlas.

Zpěvačku ve filmu ztvárnila britská herečka Naomi Ackie, která za sebou zatím nemá mnoho rolí, ukázala se například ve Star Wars: Vzestup Skywalkera nebo seriálu The End of the F***ing World, role Whitney Houston se ale dle Skalky zhostila dokonale. „Kdyby člověk nevěděl, že to je herečka, tak si chvílemi myslí, že je to opravdová Whitney Houston, což je úžasné kouzlo tohoto filmu,“ líčí. Vlček dodává, že se nadmíru povedl takzvaný lip sync, tedy synchronizace původního zpěvu s projevem herečky.

Nahrávám video
Do českých kin vstupuje film o Whitney Houston
Zdroj: ČT24

Ve snímku Whitney Houston: I Wanna Dance with Somebody je podle Vlčka důležité splývání bělošské a černošské hudby. „Na jedné straně je Whitney Houston, černoška, která zpívala country, na druhé straně Celine Dion, která zpívala soulovou hudbu, rhytm & blues. Ze dvou stran šly dva proudy a vznikalo jakési tření a napětí, ve kterém spíš vyhrála černá hudba,“ popisuje.

Klíčovou postavou v kariéře americké zpěvačky podle Vlčka byl producent Clive Davis (Stanley Tucci), který silně emocionální Whitney Houston formoval, dával jí rady a nabízel jí písně. Sama podle Vlčka totiž „moc nepatřila do tohoto světa, neuměla v tom chodit“. „Díky tomu se ona dostává na špičku. Je to i o tom, že člověk není v muzice sám, že musí mít někoho za sebou,“ říká.

Osudový rok 1992

Důležitou roli sehrál Davis i v obsazení zpěvačky do filmu Osobní strážce z roku 1992. Skalka vzpomíná, že Houston se chtěla dostat na filmové plátno, scénáře ale zahazovala, což byl nejprve případ i Osobního strážce. Davis ji ale upozornil, že o angažmá usiluje Kevin Costner. „Okamžitě zbystřila, to pro ni byla autorita. Hrát po boku Kevina Costnera byla událost,“ shrnuje publicista.

Soundtracku Osobního strážce dominuje největší hit v diskografii Whitney Houston, píseň I Will Always Love You. Příběh kolem skladby podle Vlčka film zachycuje „trochu jinak“, než kdysi sám slyšel od svých rozhlasových poradců. „Ona vlastně ani nevěděla, kdo je Dolly Parton, která tu písničku napsala,“ říká hudební publicista. Připomíná zároveň, že i Bohemian Rhapsody z pera stejného scenáristy se odchylovala od skutečných událostí.

Z filmu Whitney Houston: I Wanna Dance with Somebody
Zdroj: ČTK/AP/Emily Aragones

Rok 1992 je pro život Whitney Houston zásadní i z jiného důvodu – tehdy se totiž vdala za amerického zpěváka Bobbyho Browna, s nímž o rok později měla dceru Bobbi Kristinu. Svět bulvárních plátků od té doby dostával pravidelnou porci informací z jejich života, v němž nechyběly hádky, napadení, nevěry, drogové a alkoholové excesy.

Cesta do pekla

Publicista Miloš Skalka v té době se zpěvačkou přímo v newyorském studiu pořizoval rozhovor. „Soukromý život Whitney Houston byl tabu, mohlo se hovořit pouze o jejím novinkovém albu My Love is Your Love, což bylo album, které výrazně hodnotila kritika, ale už méně posluchači,“ vzpomíná. Zeptat se tak za dozoru Clivea Davise nemohl například na problémy s drogami.

Z filmu Whitney Houston: I Wanna Dance with Somebody
Zdroj: ČTK/AP/Emily Aragones

Osudový vztah s manželem nový film podle Skalky zachycuje dobře a tématu se nevyhýbá. „On ji přivedl do toho pekla k hrůze, se kterou se potom potýkala,“ říká a dodává, že v podobném duchu je ve snímku zdůrazněn i zpěvaččin otec. „Ale je to velmi opatrné. Přeci jenom umělec nesmí být úplně shazovaný, takže je to velmi citlivé a opatrnost je cítit,“ dodává Vlček.

Whitney Houston zemřela před necelými jedenácti lety v únoru 2012 ve věku 48 let. Podle koronera k tomu došlo nešťastnou náhodou utonutím, přispěla ale také srdeční choroba a užívání kokainu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 20 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
před 22 hhodinami

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
včera v 11:54

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
3. 3. 2026

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
3. 3. 2026

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
3. 3. 2026
Načítání...