Vzácnou slovenskou knihovnu nezničily šlechtické dluhy ani sýpka

Páté výročí obnovy oslavila jedna z nejvzácnějších knihovních sbírek na Slovensku. Obsahuje svazky ze 16. až 20. století. Do šlechtického sídla rodu Apponyiů nedaleko Nitry se vrátila z depozitářů Slovenské národní knihovny po více než třiceti letech. Díky soukromým penězům se jí podařilo vrátit zašlou slávu.

Z dvaceti tisíc svazků pocházejí stovky titulů z 16. až 18. století. Najít zde lze raná vydání děl Goethea, Schillera nebo Kanta i Michelangelovo pojednání o architektuře, dílo Giordana Bruna či Petrarcova poezie. K nejstarším patří výtisk Machiavelliho Vladaře, k nejvzácnějším Newtonovy Principy matematiky.

„Tato kniha se považuje za revoluční dílo, revoluční už byla v době svého vzniku a tisku,“ připomíná správce knihovny Peter Králik. Místní rodák před rekonstrukcí zámku investora přesvědčil, aby sál neměnil na kino, ale vrátil mu původní účel – knihovnu.

2 minuty
Vzácná knihovna v Oponicích slaví výročí
Zdroj: ČT24

Knižní sbírku začal budovat rod Apponyiů v roce 1774 ve Vídni, ve 20. letech 19. století byla přestěhována do Bratislavy, kde posloužila jako základ první veřejné knihovny v Uhrách. Do Oponic byly knihy převezeny v roce 1840, když bratislavští radní přestali knihovnu finančně podporovat. Sbírka přežila i posledního z roku Apponyiů, hrabě Henrich zemřel v roce 1935. Za jeho časů už titulů nepřibývalo, spíše naopak – například Henrichovi věřitelé nechali po jeho smrti na dražbu do Prahy odvézt deset tisíc knih.

Knihy v sýpce

Dalšímu majiteli zámek znárodnili, z knihovny se stala sýpka. Knihy zde tehdy ochraňoval františkán Vševlad Jozef Gajdoš, do Oponic se dostal po osmi a půl roce věznění – po obvinění z vytvoření ilegální protistátní organizace. „Byl profesorem knihovědy. Do Oponic přišel v roce 1956, v tom největším komunistickém marasmu, zachránit svazky pro Matici slovenskou. Strávil tu tehdy dva roky,“ upřesnil Peter Králik. 

Podle Gajdošova systému byly knihy po znovuotevření knihovny opět uloženy. Na někdejší zámek Apponyiů se vrátily z depozitáře národní knihovny v Martině, kde byly uschovány třicet let. Návratu předcházela nákladná oprava – z původní knihovny zbyly totiž jen obvodové zdi. Po rekonstrukci zámku za více než 17 milionů eur byla otevřena v říjnu 2011. Od té doby zavítalo do Oponic na 300 tisíc návštěvníků.

Knihovna v Oponicích
Zdroj: Zámek Oponice

Knihovna jim poskytuje svazky i k samostudiu. Zájemci si mohou vybrané tituly prolistovat během jedné hodiny. „Většina z nich přichází kvůli zážitku, prostě přivonět si k tomu starému papíru a poslechnout si jeho zvuk, ten je totiž jedinečný,“ prozradil Peter Králik.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 2 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 2 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 4 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 7 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 13 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 23 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...