Praha - Tvorbu legendárního ateliéru Sial, jehož členové jsou podepsáni pod takovými ikonami české architektury, jako jsou televizní vysílač na Ještědu, pražský obchodní dům Máj nebo dnes už neexistující obchodní dům Ještěd v Liberci, představuje výstava v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze. Expozice bude široké veřejnosti zpřístupněna od 13. dubna do 22. května a návštěvníkům nabídne nejen fotografie, skicy a návrhy, ale také dobové modely.
„Expozice návštěvníkům představuje na 25 referenčních stavebních projektů, které vznikly od konce 50. až do poloviny 90. let minulého století. Nejen ty, které byly postaveny a stojí dodnes, ale i ty, které zanikly nebo nikdy realizovány nebyly,“ řekl jeden z kurátorů Jakub Potůček. Návštěvníci galerie tak mohou obdivovat nejen nákresy konzulátu ČSSR v Šanghaji, návrh České boudy na Sněžce, fotografie vily Věry Chytilové, ale také trojrozměrné modely vysílače a hotelu Ještěd. Exponáty zapůjčilo například Národní technické muzeum v Praze nebo Muzeum umění Olomouc.
„Televizní vysílač a horský hotel Ještěd není jen ikonou české poválečné architektury, ale je to zároveň stavba, která se zapsala do vědomí každého z nás. Pravděpodobně neexistuje nikdo v této zemi, kdo by neznal Ještěd, jako stavbu, která byla před nedávnem vyhlášena stavbou století,“ podotkl v rozhovoru pro ČT24 Potůček.
Výstava je putovní, byla v Liberci a Olomouci a po zhruba měsíci v hlavním městě se přesune například do galerií v Chebu a v Plzni, poté ji čeká cesta za hranice. „Expozice by se měla představit milovníkům architektury ve Vídni, Berlíně, ve hře jsou i výstavní prostory v Londýně a Bratislavě,“ uvedl Pavel Zatloukal z Muzea umění v Olomouci.
Jednotlivé výstavy se ale od sebe budou nepatrně lišit, zejména ve vystavených modelech některých staveb. Naopak spojnicí mezi nimi je rozsáhlý katalog, který představí i současnou tvorbu tohoto legendárního ateliéru.
Ateliér Sial
Vznik Sialu je úzce spjat se společenským klimatem v 50. a 60. letech. Nástup stalinismu v Československu vedl v architektuře ke zrušení soukromých ateliérů, a architekti tak museli přijmout zaměstnání ve státních projektových ústavech, takzvaných Stavoprojektech. „Právě v libereckém Stavoprojektu se zformovala skupina architektů a konstruktérů zapálených pro svou práci, kteří v roce 1968 založili Sial - Sdružení architektů a inženýrů Liberec,“ upřesnil Potůček.
Vůdčími osobnostmi sdružení, které si získalo věhlas unikátními technickými inovacemi, byli architekti Karel Hubáček a Miroslav Masák a statici Zdeněk Patrman a Václav Voda. V 60. a 80. letech měl Sial až 60 členů, včetně architektů Johna Eislera, Martina Rajniše, Emila Přikryla nebo Zdeňka Zavřela.
Právě ale Hubáček a Partman jsou podepsáni pod jednou z klíčových staveb nejen Sialu, ale celé druhé poloviny 20. století, která si získala uznání i v zahraničí. Televizní vysílač s hotelem na Ještědu se začal stavět v roce 1966 a ještě před svým dokončením získal prestižní Perretovu cenou Mezinárodní unie architektů, kterou si ale autoři nemohli z politických důvodů v Buenos Aires převzít.
Tvorba libereckých architektů nenechává českou společnost klidnou ani v současné době, což dokládají i dvě události z posledních let. Jednak prohraný zápas libereckých občanských aktivit za záchranu obchodního střediska Ještěd v centru Liberce a naopak úspěšný boj o zachování obchodního domu Máj v centru Prahy.
