Výstava v Domě umění je Chatrná na druhou

Jsem prostorem, hlásá název nové výstavy v brněnském Domě umění. Ohlíží se za dílem výtvarníka Dalibora Chatrného, v jehož tvorbě hrál právě prostor stěžejní roli. Návštěvníci uvidí i umělcovy monumentální práce, které musely na jarní výstavě v komornějších prostorách domu U Kamenného zvonu v Praze zůstat stranou. Prezentaci doplňuje výstava prací Chatrného bratra Ivana.

Dalibor Chatrný, jeden z hlavních představitelů avantgardních a konceptuálních tendencí v českém umění, zemřel před třemi lety. Většinu života prožil v Brně, kde mu nyní u příležitosti nedožitých devadesátin připravili retrospektivní výstavu.

„Jeho dílo má mezinárodní dosah, i když v tomto smyslu ještě nebylo zcela doceněno. Jeho přesah do různých oblastí je tak široký, že u dalších umělců téže generace nemá obdoby,“ zhodnotil Chatrného dílo kurátor výstavy Jiří Machalický.

Byť výstava ukazuje autorův vývoj od 60. let až do smrti, jsou jeho díla podle odborníků stále aktuální. „Velmi dobře rezonuje s tím, co v současné době dělají mladí autoři,“ uvedla ředitelka Domu umění Terezie Petišková.

Doplňkem k Chatrného prezentaci je výstava prací jeho bratra Ivana v sále v přízemí. „Oba úzce spolupracovali,“ vysvětlil kurátor Machalický.

Hravá vernisáž se opakuje

Retrospektivní výstavu příhodně zahájila retrospektivní osmihodinová vernisáž. Ta byla rekonstrukcí skutečné akce Dalibora Chatrného, která se v Domě umění konala v roce 1990. Výtvarník tehdy lidem řekl, že s předměty můžou manipulovat, jak chtějí.

„První den to diváci to vzali hrozně útokem, začali si s tím hrát. Velmi mě zaujalo, že v té době měli lidé úplně jinou povahu,“ vzpomněl Jiří Příhoda, který má na starosti architektonické a grafické řešení současné výstavy. „Je to taková sonda. Ale vypadá to, že teď si s tím lidé hrát moc nebudou,“ uzavřel Příhoda.

Dalibor Chatrný se narodil v roce 1925 v Brně. V počátcích své tvorby se dotkl principů minimalismu, zabýval se geometrickým dělením plochy a prostoru, které narušoval náhodnými zásahy. Z první poloviny 70. let pocházejí Chatrného kresby a objekty, ve kterých originálním způsobem využíval energii magnetů. Experimentoval také s vizuální poezií. Chatrný působil jako pedagog na několika brněnských školách i na akademii v Praze. Jeho obrazy a objekty jsou součástí sbírek mnoha českých a zahraničních galerií. V roce 2006 získal Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění a architektury. Zemřel v roce 2012 v Rajhradě u Brna.

Dalibor Chatrný
Zdroj: Vladislav Galgonek/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.
07:13Aktualizovánopřed 16 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 23 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...