Výstava v Domě umění je Chatrná na druhou

Jsem prostorem, hlásá název nové výstavy v brněnském Domě umění. Ohlíží se za dílem výtvarníka Dalibora Chatrného, v jehož tvorbě hrál právě prostor stěžejní roli. Návštěvníci uvidí i umělcovy monumentální práce, které musely na jarní výstavě v komornějších prostorách domu U Kamenného zvonu v Praze zůstat stranou. Prezentaci doplňuje výstava prací Chatrného bratra Ivana.

Dalibor Chatrný, jeden z hlavních představitelů avantgardních a konceptuálních tendencí v českém umění, zemřel před třemi lety. Většinu života prožil v Brně, kde mu nyní u příležitosti nedožitých devadesátin připravili retrospektivní výstavu.

„Jeho dílo má mezinárodní dosah, i když v tomto smyslu ještě nebylo zcela doceněno. Jeho přesah do různých oblastí je tak široký, že u dalších umělců téže generace nemá obdoby,“ zhodnotil Chatrného dílo kurátor výstavy Jiří Machalický.

Byť výstava ukazuje autorův vývoj od 60. let až do smrti, jsou jeho díla podle odborníků stále aktuální. „Velmi dobře rezonuje s tím, co v současné době dělají mladí autoři,“ uvedla ředitelka Domu umění Terezie Petišková.

Doplňkem k Chatrného prezentaci je výstava prací jeho bratra Ivana v sále v přízemí. „Oba úzce spolupracovali,“ vysvětlil kurátor Machalický.

Hravá vernisáž se opakuje

Retrospektivní výstavu příhodně zahájila retrospektivní osmihodinová vernisáž. Ta byla rekonstrukcí skutečné akce Dalibora Chatrného, která se v Domě umění konala v roce 1990. Výtvarník tehdy lidem řekl, že s předměty můžou manipulovat, jak chtějí.

„První den to diváci to vzali hrozně útokem, začali si s tím hrát. Velmi mě zaujalo, že v té době měli lidé úplně jinou povahu,“ vzpomněl Jiří Příhoda, který má na starosti architektonické a grafické řešení současné výstavy. „Je to taková sonda. Ale vypadá to, že teď si s tím lidé hrát moc nebudou,“ uzavřel Příhoda.

Dalibor Chatrný se narodil v roce 1925 v Brně. V počátcích své tvorby se dotkl principů minimalismu, zabýval se geometrickým dělením plochy a prostoru, které narušoval náhodnými zásahy. Z první poloviny 70. let pocházejí Chatrného kresby a objekty, ve kterých originálním způsobem využíval energii magnetů. Experimentoval také s vizuální poezií. Chatrný působil jako pedagog na několika brněnských školách i na akademii v Praze. Jeho obrazy a objekty jsou součástí sbírek mnoha českých a zahraničních galerií. V roce 2006 získal Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění a architektury. Zemřel v roce 2012 v Rajhradě u Brna.

Dalibor Chatrný
Zdroj: Vladislav Galgonek/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 14 hhodinami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
před 17 hhodinami

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026
Načítání...