Výstava o baťovské architektuře dorazila do „svého“ Zlína

Zlín - Výstava připomínající unikátní zlínskou architekturu vzniklou v letech 1910-1960 a spojenou se jménem podniku Baťa začala v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně. Prezentace měla premiéru již před rokem ve Veletržním paláci v Praze a reprízu v prostorách mnichovské Pinakotéky moderního umění a vzbudila enormně vysoký zájem veřejnosti - navštívilo ji dosud přes 100 tisíc lidí. Expozice bude ve Zlíně k vidění do 29. srpna.

Kvůli omezenému prostoru je výstava ve Zlíně redukována přibližně na třetinu. Pražská expozice byla orientována na obecné seznámení veřejnosti s rozsahem činností firmy Baťa, její produkcí a s nevídaným rozvojem Zlína v průběhu meziválečného období i celkovým prostředím města v minulosti a nyní. Ve Zlíně je naopak zaměřena zejména na představení nových galerijních sbírek architektury, dosud nevystavených nebo neznámých zajímavých fotografií, například originálů od slavných fotografů Josefa Sudka a Rudolfa Brunera - Dvořáka, a plánů.

Mezi nejzajímavější exponáty patří územní plán Zlína od Františka Lydie Gahury z roku 1935, který je vystaven vůbec poprvé. „Je to úžasný archivní materiál a je senzační, že nám ho Moravský zemský archiv (v Brně) půjčil,“ řekla Radomíra Sedláková z Národní galerie v Praze, která se zlínskou galerií na výstavě spolupracuje.

Nahrávám video
Reportáž Josefa Kvasničky
Zdroj: ČT24

Expozice přibližuje unikátní architekturu a urbanismus firmy v první polovině 20. století, rychlý vzrůst továrny a města Zlína, velkorysé projektování zahradního města. „Návštěvníci se seznámí i s originalitou systému řízení i podpory podnikání, zcela novým životním stylem a celkovým rozkvětem, jaký v naší republice v tak krátké době žádné město nedosáhlo,“ uvedla kurátorka výstavy Ladislava Horňáková.

Výstavu doprovodí řada akcí - přímo v exteriérech města se uskuteční řada komentovaných prohlídek, Krajská knihovna Františka Bartoše připravila čtení o Baťovi, Miroslava Štýbrová z Obuvnického muzea předvede ukázky prodeje a typy prodejen u firmy Baťa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
00:17Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
před 23 hhodinami

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026

Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.
11. 3. 2026

VideoRozčiluje mě způsob, jak se o homosexualitě mluví, říká spisovatel Maňák

Spisovatel a literární vědec Vratislav Maňák vydal knihu S Wittgensteinem v gay sauně. V sociologických reportážích sleduje místa ve střední Evropě spojená s gay kulturou. Zmiňuje brněnskou operu či vídeňské sauny, ale i píseň Lucie Bílé Láska je láska. „Dlouhodobě mě rozčiluje, jakým způsobem se o homosexualitě mluví. Nejde o to, že by nebyla veřejné téma, s ohledem na kulturní války je queer identita diskutovaná dost, ale způsob, jakým je diskutovaná, mi přijde hodně reduktivní, protože gaye buď démonizujeme, bagatelizujeme nebo litujeme. Já jsem chtěl ukázat gay identitu a gay kulturu v širší plastičnosti,“ vysvětluje.
10. 3. 2026
Načítání...