Členové hudebního uskupení Bert & Friends o sobě tvrdí, že se vrátili v čase z roku 2050, aby svými písněmi zachránili hudební scénu. „Všichni jsme tak trošku Marťani,“ nepochybuje Albert Romanutti, který stojí v čele kapely.
„Jako by Karel Svoboda potkal Davida Lynche,“ charakterizuje Národní divadlo v Praze kapelu Bert & Friends. Umí skloubit chytlavé melodie s nadsázkou a hudební sofistikovaností. Ostatně její členové jsou absolventi Konzervatoře Jaroslava Ježka.
„Jsem člověk, který si rád tvoří, a máme kapelu Bert & Friends, která je takové úžasné stvoření,“ představuje svou skupinu frontman Albert Romanutti. Hudební vzdělání se podle něj do tvorby promítá. „Skládat popové písničky je jako skládat vážnou hudbu. Různých rytmů, nástrojů je tam často třeba stejně jako v symfonickém orchestru,“ říká.
Skutečné ceny a fiktivní koncerty
Sama skupina se škatulkuje jako „Space Altruistic Progressive Psychedelic Melodic Jazz Rock Band“. Vychází z alternativy, má ale mainstreamový potenciál. A také ceny od kritiků a zástupců hudební branže.
Ceny Anděl kapelu zařadily do nominací na objev roku 2019, o rok později Bert & Friends sošku získali za nejlepší videoklip, a to k písni Piš mi básně. „Měl jsem z toho radost. Je to hezký symbol, ale nic, po čem bych prahnul,“ podotýká k hudebním oceněním Romanutti. Mezi jejich nejposlouchanější skladby patří Lambaláda.
V cenách Apollo jsou Bert & Friends historicky prvními výherci kategorie za inovace v hudbě. Zaujali albem 2050: Live at Strahov. Ve skutečnosti jde o fiktivní záznam koncertu, který kapela odehraje ve zmíněném roce na stadionu s největší rozlohou na světě. Všechny ruchy dotvářející atmosféru živé nahrávky byly dodány ve studiu.
„Celý Strahov se vyprodal, zjišťoval jsem si, že nejvíc se tam vejde 340 tisíc lidí,“ popisuje atmosféru smyšleného koncertu Romanutti.
Hudba pro film i Národní divadlo
Nezůstává jen u hudby. Romanutti spolu s filmařem a muzikantem Janem Foukalem natočili během koronavirových lockdownů dokument Sami doma. Snímek, který charakterizují jako první českou bromanci, uvedl v soutěži festival Ji.hlava. Je dokumentárním deníkem o mužském přátelství.
Pro jiný Foukalův titul Marťanské lodě pak Romanutti složil hudbu. V „hollywoodské romanci v kulisách Brna“ mimochodem jednu z hlavních rolí hrál frontman jiné české kapely – Martin E. Kyšperský z Květů.
„Všichni lidi jsme tak trošku Marťani třeba pro jinou planetu,“ míní Romanutti, který svým projevem může sám vzbuzovat dojem, že je návštěvou odjinud. S mimozemšťany by se ale prý potkat nechtěl. „Radši ne, jsem na tomhle světě šťastný,“ vysvětluje.
Písně Bert & Friends si lidé stihnou poslechnout do konce srpna určitě na téhle planetě, konkrétně na festivalu ve Fryštáku na Zlínsku, v září pak na akcích v Bílovicích a Znojmě.
Kromě koncertování kapela také účinkuje v inscenaci Bakchantky, kterou má na repertoáru Národní divadlo v Praze. A Albert Romanutti se připojil k projektu Horáček GEN XYZ, který propojil nový cirkus a texty Michala Horáčka.
