Von Däniken: Stonehenge a pyramidy jako letiště pro mimozemšťany

Zofingen (Švýcarsko) - Autor knih přeložených do více než 30 jazyků a prodaných v nákladu 62 milionů výtisků se těší oblibě milovníků záhad po celém světě a zároveň silné kritice ze strany vědců. Ve svých teoriích například prohlašuje, že obří obrazce na planině Nazca v Peru, pyramidy v Gíze či megality ve Stonehenge sloužily jako přistávací dráha pro mimozemšťany. Popularitu si získal již svojí prvotinou, knihou Vzpomínky na budoucnost (1968), která byla předlohou stejnojmennému dokumentárnímu filmu. Záhadolog Erich von Däniken se narodil 14. dubna 1935 ve švýcarském Zofingenu.

„Pokud by byly jeho úvahy reálné, znamenalo by to, že celá řada renomovaných vědců nemá pravdu. Jedním z těch, kteří by se museli mýlit, by byl třeba i Albert Einstein,“ tvrdí astronom Miloš Podařil. Podle některých názorů je účelem Dänikenových knih pouze vydělat peníze. Nejsou totiž psány vědecky, neobsahují přesné argumenty, takže s nimi nelze z hlediska pravdivosti faktů ani vědecky polemizovat. Sám Däniken přiznává, že objektivní důkaz pro návštěvu mimozemšťanů na Zemi mu stále chybí, má prý však stovky jasných indicií.

Ve svých knihách pátrá po stopách mimozemšťanů u řady prehistorických památek po celém světě; většinu z nich sám nejednou navštívil (každý rok je minimálně šest měsíců na cestách). Nadpozemské civilizace stojí podle Dänikena mimo jiné za vznikem obřích soch na Velikonočním ostrově, Brány slunce v bolívijském Tíwanaku, olméckých hlav v Mexiku či pevnosti Sacsayhuamán v Peru.

Za nepřímé důkazy o návštěvě mimozemšťanů označuje Däniken i řadu kreseb starých civilizací, na nichž jsou podle něj „zřetelně zpodobeni kosmonauti“. Například na reliéfu sarkofágu z mexického Palenque, na němž je lidská postava uprostřed změti mayských mytologických symbolů, by podle něj „každé dítě rozpoznalo raketu“. „Bude-li kamenný reliéf z Palenque z řetězu indicií vyškrtnut, pak musíme vážně pochybovat o vůli k poctivému zkoumání souboru vynikajících nálezů,“ tvrdí Däniken ve své nejslavnější knize Vzpomínky na budoucnost. Po letech Däniken připustil, že se v knize objevilo pár nepřesností, které časem „uvedl na pravou míru“, ale na podstatě jeho teorie se prý nic nemění. Z dalších jeho knih prosluly mimo jiné Zpátky ke hvězdám, Setba z vesmíru či Bohové byli astronauti. Jeho teorie nejspíš inspirovaly i tvůrce filmu a seriálu Hvězdná brána.

Erich von Däniken již jako učeň hotelové školy podnikl svou první cestu do Egypta. V roce 1960 se oženil se servírkou Elisabethou Skajaovou, v roce 1963 se mu narodila dcera Cornelie a o rok později se stal vedoucím hotelu v Davosu. Žije nedaleko švýcarského města Interlaken, v němž v květnu 2003 otevřel zábavní Park záhad (nyní JungfrauPark), v němž se návštěvníci mohou seznámit s jeho teoriemi.

V poslední době se věnuje výzkumu tajemných obřích obrazců na planině Nazca v Peru, které podle něj sloužily jako přistávací dráha pro mimozemšťany. Přiznává, že sám žádné UFO nikdy neviděl, ale je přesvědčen, že mimozemšťané Zemi pozorují a brzy ji opět navštíví. „Celá moje práce směřuje k tomu, abychom byli připraveni a nedošlo k žádnému kulturnímu šoku,“ tvrdí Däniken, který již několikrát přednášel i v ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
před 19 hhodinami

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
včera v 07:48

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025
Načítání...