Vinohradské divadlo na Felliniho Silnici tančí

Nahrávám video
Felliniho silnice jako balet
Zdroj: ČT24

Na prknech pražského Divadla na Vinohradech ožívá ikonický snímek režiséra Federica Felliniho. La Strada, tedy Silnice, italskému filmaři vynesla prvního – a jediného – Oscara. Příběh kočovného cirkusu převyprávěl pro baletní představení choreograf Jiří Bubeníček, který sám má cirkusové kořeny. Premiéra se chystá na květen.

V Silnici na italský venkov po druhé světové válce přijíždí cirkus s neurvalým principálem, artistou Zampanem. Jeho družkou je Gelsomina, kterou koupil od její matky. „Naivní žena se najednou dostane do společnosti cirkusáků. Jeden ji zneužívá a ona neví, jak se z toho dostat,“ podotýká choreograf Jiří Bubeníček.

Pomoc jí nabídne provazochodec Matto, jehož jméno znamená v překladu blázen. Jeho život ale končí tragicky. „La Strada není jen o cirkusu, o barevném světě, ale i o tom, že lidé v Itálii neměli co jíst,“ upozorňuje Bubeníček. „Jiří se původní předlohy ve svém pojetí drží,“ ujišťuje Ladislava Dunovská Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu, který představení nastudoval.

Choreograf z cirkusové rodiny

Choreograf přitom čerpá z vlastních zkušeností, sám totiž z cirkusové rodiny pochází. „Babička, dědeček, máma, táta, strejda, teta jezdili na jednokolkách. A my jsme s nimi s bráchou jezdili, takže jsme vyrůstali venku, skoro bych to přirovnal k přírodě na vesnici,“ říká.

Baletní Silnice v Divadle na Vinohradech
Zdroj: ČTK/Dorota Holubová

Později přešel k baletu a stal se světově uznávaným sólistou, stejně jako jeho dvojče Otto. Teď už se věnuje pouze choreografii. „S tanečníky na sále se aspoň dva tři měsíce vymýšlí každý krok, každá vteřina představení. Každý krok musí vyjadřovat děj,“ popisuje Bubeníček.

Balet pro český soubor připravil poprvé po dvaadvaceti letech. Přes sedmdesát představení nazkoušel třeba v New Yorku, Tokiu či na Novém Zélandu. Kočovného života se tak nikdy nevzdal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Přemyslovce a jejich dobu přibližuje na devět set exponátů

Národní muzeum otevírá výstavu, která poprvé odvypráví celý příběh dynastie Přemyslovců, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy. Mezi devíti stovkami exponátů se nachází pohřební klenoty krále Přemysla Otakara II. nebo textilie z hrobu svaté Ludmily.
23. 4. 2026

OBRAZEM: Vítěz World Press Photo zachytil rodinné zoufalství při zásahu ICE

Nejlepší fotografii v soutěži World Press Photo v loňském roce pořídila americká fotografka Carol Guzyová, když zachytila zoufalství dcery ve chvíli, kdy agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zadržují jejího otce. Vítězné snímky napříč kategoriemi podle poroty „nabízejí mnohovrstevnaté pochopení světa, ve kterém žijeme“.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026
Načítání...