Víc než hračky. Jeleni, paraziti a panenky Marka Rejenta

Vtipné, inteligentní a „po chlapsku“ půvabné jsou hračky, v některých případech roztomilé malé bestie, kterým jejich tvůrce Marek Rejent uložil různé úkoly, například bojovat. Jejich schopnost vyloudit úsměv mohou diváci ocenit na výstavě Marek Rejent: Hračky, která je v Galerii Makráč na pražských Petřinách k vidění do 28. března 2014.

Poličský rodák Marek Rejent (* 1969) vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze (1984-88) a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v ateliéru sochařství u prof. Kurta Gebauera (1990-97). I Rejentovy hračky jsou malá sochařská dílka. Soustružená ze dřeva, odkazující k tradici a výtvarným motivům lidového hračkářství. "Po staletí se v našich podhorských chaloupkách vyráběly soustružené dřevěné hračky, zobrazující mírně idealizovanou formou charakteristické typy lidí a zvířat, malované husary, kominíčky, panenky stloukající máslo, slípky zobající na dvoře. Současná doba, kde jsou policisté, lehké dívky, vietnamští obchodníci, neonacisté nebo různí sociálně vyloučení, nemá odpovídající protějšky v lidové tvorbě," tvrdí Rejent.

Rejentovy panenky jsou „tělem“ lidové, z jiného století a jiného prostředí, ale „duchem a stylem“ naši současníci, jejich „společenské postavení“ autor zobrazuje s humorem a laskavostí. „Ještě jeden motiv blízký hračkám je na výstavě použit,“ upozorňuje, „jsou to elektrické strojky a domácí spotřebiče předělané na zvířata, tentokrát určené k politicky motivovanému záškodnickému boji jednotlivce (umělce) proti nadutému nepříteli.“

Okouzlující je především autorova schopnost vidět v užitkových předmětech víc než jen mechanické strojky a přístroje. Vyzdvihuje jejich výtvarnou podobu na samostatnou entitu, kterou dotváří použitím dalších částí a komponentů, aby dosáhl svého záměru, „čím se mají stát a co mají dělat“, a zároveň jim nechává jejich mechanické vlastnosti a „mentalitu stroje“. Jejich konání pak přes veškerou legrační vizáž vyvolává lehké mrazení – být těmto příšerkám vydaný napospas by byl krutý zážitek. Takové jsou například „hračky“ z projektu Paraziti, nové řady parazitů určených pro intimní ženskou hygienu - holicí strojky s kusadly Braun for women, Braun silk-épil.

Za připomenutí stojí předchozí velké projekty tohoto pozoruhodného tvůrce. I do nich vtěluje Marek Rejent svou schopnost, doslova umění, vidět svět z té vlídnější, tedy humornější a lidštější stránky: Vesnický pantheon, důstojné busty mužů a dam, ovšem s tvářemi-maskami zvířat vesnického dvorku, nebo PET Projekt, kdy z PET lahví modeluje „svaté flašky“ – kolekce představuje mnicha, Věstonickou venuši, madonu s dítětem a antické ženské torzo.

V jeho rukou ožívá i „hrubé nářadí“. V projektu MP-3 špachtle vybavuje sochařské špachtle integrovaným přehrávačem hudby a stávají se z nich elegantní designové kousky. Poněkud hrozivé jsou jeho Kameny, variabilní instalace pěti velkých oblých kamenů (cca 4,5 x 3,5 metru, výška 0,7 metru, polyester a elektrické pohony), které se velmi jemně pohybují. Pohyb kamenů je navzájem nezávislý a není na první pohled rozpoznatelný. Snad připomínají rypouše sloní nebo jiné obrovské tuleňovité mořské savce, jenže vy nevíte, kam se doplazí a co od nich můžete čekat. A jestli nevěříte tomu, že traktory se mohou smát, Marek Rejent vás o tom přesvědčí sérii fotografií prosečských traktorů z 90. letech 20. století. Zachovanému podvozku traktoru autor poněkud vypomůže (předek karoserie, sedadla, volant, přední světla jsou namontované z jiných přibližovadel), a nový „look“ starého fešáka je na světě v komické sestavě.

Do Galerie Makráč se tyto velké instalace bohužel nevejdou. Výstava je velmi komorní a (kdybych chtěla být hnidopich) poněkud jednostrunná, omezuje se na pár mikro instalací dřevěných postaviček, dva „vysavačové jeleny“ (skvělé!), velkoformátovou digitální fotografii a pouze jednu instalaci „dravčího“ holicího strojku. Je to velká škoda, protože galerie, byť se do ní nevejde traktor, není zas tak malá, aby se nedala Rejentova tvorba představit ve větší šíři a rozmanitosti jeho talentu výtvarného, sochařského, technického i komediálního.

Marek Rejent / traktor
Zdroj: ČT24/Stránky Marka Rejenta

Čtyři drobné instalace hraček prostor nevyplní a ten tak zeje prázdnotou - škoda MP-3 špachtlí, škoda Parazitů, škoda Sloupů, sloupků, sazenic, Vesnického pantheonu a dalších projektů, z nichž mohly být představeny alespoň některé části nebo segmenty, protože i ony jsou „hračky“ – a jaké! A o ně je divák ochuzen. Přesto je ale dobré na výstavu jít se znalostí toho, co měl už před tím autor na svědomí; možná se člověk přece jen nenápadně ohlídne, jestli se k němu neplazí hrozivé kameny nebo se mu zelení paraziti nezakusují do kotníků.

MAREK REJENT / HRAČKY. Kdy a kde: Galerie Makráč, Heyrovského náměstí 2, Praha 6 - Petřiny; otevřeno po–pá, 8:00–18:00 do 28. 3. 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Přemyslovce a jejich dobu přibližuje na devět set exponátů

Národní muzeum otevírá výstavu, která poprvé odvypráví celý příběh dynastie Přemyslovců, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy. Mezi devíti stovkami exponátů se nachází pohřební klenoty krále Přemysla Otakara II. nebo textilie z hrobu svaté Ludmily.
23. 4. 2026

OBRAZEM: Vítěz World Press Photo zachytil rodinné zoufalství při zásahu ICE

Nejlepší fotografii v soutěži World Press Photo v loňském roce pořídila americká fotografka Carol Guzyová, když zachytila zoufalství dcery ve chvíli, kdy agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zadržují jejího otce. Vítězné snímky napříč kategoriemi podle poroty „nabízejí mnohovrstevnaté pochopení světa, ve kterém žijeme“.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026
Načítání...