Víc než hračky. Jeleni, paraziti a panenky Marka Rejenta

Vtipné, inteligentní a „po chlapsku“ půvabné jsou hračky, v některých případech roztomilé malé bestie, kterým jejich tvůrce Marek Rejent uložil různé úkoly, například bojovat. Jejich schopnost vyloudit úsměv mohou diváci ocenit na výstavě Marek Rejent: Hračky, která je v Galerii Makráč na pražských Petřinách k vidění do 28. března 2014.

Poličský rodák Marek Rejent (* 1969) vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze (1984-88) a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v ateliéru sochařství u prof. Kurta Gebauera (1990-97). I Rejentovy hračky jsou malá sochařská dílka. Soustružená ze dřeva, odkazující k tradici a výtvarným motivům lidového hračkářství. "Po staletí se v našich podhorských chaloupkách vyráběly soustružené dřevěné hračky, zobrazující mírně idealizovanou formou charakteristické typy lidí a zvířat, malované husary, kominíčky, panenky stloukající máslo, slípky zobající na dvoře. Současná doba, kde jsou policisté, lehké dívky, vietnamští obchodníci, neonacisté nebo různí sociálně vyloučení, nemá odpovídající protějšky v lidové tvorbě," tvrdí Rejent.

Rejentovy panenky jsou „tělem“ lidové, z jiného století a jiného prostředí, ale „duchem a stylem“ naši současníci, jejich „společenské postavení“ autor zobrazuje s humorem a laskavostí. „Ještě jeden motiv blízký hračkám je na výstavě použit,“ upozorňuje, „jsou to elektrické strojky a domácí spotřebiče předělané na zvířata, tentokrát určené k politicky motivovanému záškodnickému boji jednotlivce (umělce) proti nadutému nepříteli.“

Okouzlující je především autorova schopnost vidět v užitkových předmětech víc než jen mechanické strojky a přístroje. Vyzdvihuje jejich výtvarnou podobu na samostatnou entitu, kterou dotváří použitím dalších částí a komponentů, aby dosáhl svého záměru, „čím se mají stát a co mají dělat“, a zároveň jim nechává jejich mechanické vlastnosti a „mentalitu stroje“. Jejich konání pak přes veškerou legrační vizáž vyvolává lehké mrazení – být těmto příšerkám vydaný napospas by byl krutý zážitek. Takové jsou například „hračky“ z projektu Paraziti, nové řady parazitů určených pro intimní ženskou hygienu - holicí strojky s kusadly Braun for women, Braun silk-épil.

Za připomenutí stojí předchozí velké projekty tohoto pozoruhodného tvůrce. I do nich vtěluje Marek Rejent svou schopnost, doslova umění, vidět svět z té vlídnější, tedy humornější a lidštější stránky: Vesnický pantheon, důstojné busty mužů a dam, ovšem s tvářemi-maskami zvířat vesnického dvorku, nebo PET Projekt, kdy z PET lahví modeluje „svaté flašky“ – kolekce představuje mnicha, Věstonickou venuši, madonu s dítětem a antické ženské torzo.

V jeho rukou ožívá i „hrubé nářadí“. V projektu MP-3 špachtle vybavuje sochařské špachtle integrovaným přehrávačem hudby a stávají se z nich elegantní designové kousky. Poněkud hrozivé jsou jeho Kameny, variabilní instalace pěti velkých oblých kamenů (cca 4,5 x 3,5 metru, výška 0,7 metru, polyester a elektrické pohony), které se velmi jemně pohybují. Pohyb kamenů je navzájem nezávislý a není na první pohled rozpoznatelný. Snad připomínají rypouše sloní nebo jiné obrovské tuleňovité mořské savce, jenže vy nevíte, kam se doplazí a co od nich můžete čekat. A jestli nevěříte tomu, že traktory se mohou smát, Marek Rejent vás o tom přesvědčí sérii fotografií prosečských traktorů z 90. letech 20. století. Zachovanému podvozku traktoru autor poněkud vypomůže (předek karoserie, sedadla, volant, přední světla jsou namontované z jiných přibližovadel), a nový „look“ starého fešáka je na světě v komické sestavě.

Do Galerie Makráč se tyto velké instalace bohužel nevejdou. Výstava je velmi komorní a (kdybych chtěla být hnidopich) poněkud jednostrunná, omezuje se na pár mikro instalací dřevěných postaviček, dva „vysavačové jeleny“ (skvělé!), velkoformátovou digitální fotografii a pouze jednu instalaci „dravčího“ holicího strojku. Je to velká škoda, protože galerie, byť se do ní nevejde traktor, není zas tak malá, aby se nedala Rejentova tvorba představit ve větší šíři a rozmanitosti jeho talentu výtvarného, sochařského, technického i komediálního.

Marek Rejent / traktor
Zdroj: ČT24/Stránky Marka Rejenta

Čtyři drobné instalace hraček prostor nevyplní a ten tak zeje prázdnotou - škoda MP-3 špachtlí, škoda Parazitů, škoda Sloupů, sloupků, sazenic, Vesnického pantheonu a dalších projektů, z nichž mohly být představeny alespoň některé části nebo segmenty, protože i ony jsou „hračky“ – a jaké! A o ně je divák ochuzen. Přesto je ale dobré na výstavu jít se znalostí toho, co měl už před tím autor na svědomí; možná se člověk přece jen nenápadně ohlídne, jestli se k němu neplazí hrozivé kameny nebo se mu zelení paraziti nezakusují do kotníků.

MAREK REJENT / HRAČKY. Kdy a kde: Galerie Makráč, Heyrovského náměstí 2, Praha 6 - Petřiny; otevřeno po–pá, 8:00–18:00 do 28. 3. 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...