Víc než hračky. Jeleni, paraziti a panenky Marka Rejenta

Vtipné, inteligentní a „po chlapsku“ půvabné jsou hračky, v některých případech roztomilé malé bestie, kterým jejich tvůrce Marek Rejent uložil různé úkoly, například bojovat. Jejich schopnost vyloudit úsměv mohou diváci ocenit na výstavě Marek Rejent: Hračky, která je v Galerii Makráč na pražských Petřinách k vidění do 28. března 2014.

Poličský rodák Marek Rejent (* 1969) vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze (1984-88) a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v ateliéru sochařství u prof. Kurta Gebauera (1990-97). I Rejentovy hračky jsou malá sochařská dílka. Soustružená ze dřeva, odkazující k tradici a výtvarným motivům lidového hračkářství. "Po staletí se v našich podhorských chaloupkách vyráběly soustružené dřevěné hračky, zobrazující mírně idealizovanou formou charakteristické typy lidí a zvířat, malované husary, kominíčky, panenky stloukající máslo, slípky zobající na dvoře. Současná doba, kde jsou policisté, lehké dívky, vietnamští obchodníci, neonacisté nebo různí sociálně vyloučení, nemá odpovídající protějšky v lidové tvorbě," tvrdí Rejent.

Rejentovy panenky jsou „tělem“ lidové, z jiného století a jiného prostředí, ale „duchem a stylem“ naši současníci, jejich „společenské postavení“ autor zobrazuje s humorem a laskavostí. „Ještě jeden motiv blízký hračkám je na výstavě použit,“ upozorňuje, „jsou to elektrické strojky a domácí spotřebiče předělané na zvířata, tentokrát určené k politicky motivovanému záškodnickému boji jednotlivce (umělce) proti nadutému nepříteli.“

Okouzlující je především autorova schopnost vidět v užitkových předmětech víc než jen mechanické strojky a přístroje. Vyzdvihuje jejich výtvarnou podobu na samostatnou entitu, kterou dotváří použitím dalších částí a komponentů, aby dosáhl svého záměru, „čím se mají stát a co mají dělat“, a zároveň jim nechává jejich mechanické vlastnosti a „mentalitu stroje“. Jejich konání pak přes veškerou legrační vizáž vyvolává lehké mrazení – být těmto příšerkám vydaný napospas by byl krutý zážitek. Takové jsou například „hračky“ z projektu Paraziti, nové řady parazitů určených pro intimní ženskou hygienu - holicí strojky s kusadly Braun for women, Braun silk-épil.

Za připomenutí stojí předchozí velké projekty tohoto pozoruhodného tvůrce. I do nich vtěluje Marek Rejent svou schopnost, doslova umění, vidět svět z té vlídnější, tedy humornější a lidštější stránky: Vesnický pantheon, důstojné busty mužů a dam, ovšem s tvářemi-maskami zvířat vesnického dvorku, nebo PET Projekt, kdy z PET lahví modeluje „svaté flašky“ – kolekce představuje mnicha, Věstonickou venuši, madonu s dítětem a antické ženské torzo.

V jeho rukou ožívá i „hrubé nářadí“. V projektu MP-3 špachtle vybavuje sochařské špachtle integrovaným přehrávačem hudby a stávají se z nich elegantní designové kousky. Poněkud hrozivé jsou jeho Kameny, variabilní instalace pěti velkých oblých kamenů (cca 4,5 x 3,5 metru, výška 0,7 metru, polyester a elektrické pohony), které se velmi jemně pohybují. Pohyb kamenů je navzájem nezávislý a není na první pohled rozpoznatelný. Snad připomínají rypouše sloní nebo jiné obrovské tuleňovité mořské savce, jenže vy nevíte, kam se doplazí a co od nich můžete čekat. A jestli nevěříte tomu, že traktory se mohou smát, Marek Rejent vás o tom přesvědčí sérii fotografií prosečských traktorů z 90. letech 20. století. Zachovanému podvozku traktoru autor poněkud vypomůže (předek karoserie, sedadla, volant, přední světla jsou namontované z jiných přibližovadel), a nový „look“ starého fešáka je na světě v komické sestavě.

Do Galerie Makráč se tyto velké instalace bohužel nevejdou. Výstava je velmi komorní a (kdybych chtěla být hnidopich) poněkud jednostrunná, omezuje se na pár mikro instalací dřevěných postaviček, dva „vysavačové jeleny“ (skvělé!), velkoformátovou digitální fotografii a pouze jednu instalaci „dravčího“ holicího strojku. Je to velká škoda, protože galerie, byť se do ní nevejde traktor, není zas tak malá, aby se nedala Rejentova tvorba představit ve větší šíři a rozmanitosti jeho talentu výtvarného, sochařského, technického i komediálního.

Marek Rejent / traktor
Zdroj: ČT24/Stránky Marka Rejenta

Čtyři drobné instalace hraček prostor nevyplní a ten tak zeje prázdnotou - škoda MP-3 špachtlí, škoda Parazitů, škoda Sloupů, sloupků, sazenic, Vesnického pantheonu a dalších projektů, z nichž mohly být představeny alespoň některé části nebo segmenty, protože i ony jsou „hračky“ – a jaké! A o ně je divák ochuzen. Přesto je ale dobré na výstavu jít se znalostí toho, co měl už před tím autor na svědomí; možná se člověk přece jen nenápadně ohlídne, jestli se k němu neplazí hrozivé kameny nebo se mu zelení paraziti nezakusují do kotníků.

MAREK REJENT / HRAČKY. Kdy a kde: Galerie Makráč, Heyrovského náměstí 2, Praha 6 - Petřiny; otevřeno po–pá, 8:00–18:00 do 28. 3. 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
před 19 hhodinami

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
před 23 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
15. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Farma zvířat, Iron Maiden nebo návrat Top Gunu

Co nám zbylo z lásky je název islandského filmu a také otázka pro rodinu ve zdánlivě všedním příběhu. Farma zvířat dostává na plátna animované zpracování slavného románu. Animované je i francouzské dobrodružství Malá Amélie o poznání a dětské zvídavosti. Do kin se vrací kultovní film o amerických stíhacích pilotech: Top Gun. A dokument Iron Maiden: Burning Ambition rekapituluje půlstoletou historii heavymetalové kapely.
15. 5. 2026

Nepodceňujte Connie, ukáže další knižní pokračování Kmotra

Osudy fiktivní mafiánské rodiny Corleonů se dočkají dalšího knižního pokračování. Nejnovější kapitolu k sáze Kmotr připíše americká spisovatelka Adriana Trigianiová. Román pod názvem Connie má vyjít příští rok na podzim a příběh se bude poprvé soustředit na ženskou hrdinku.
15. 5. 2026
Načítání...