Víc než hračky. Jeleni, paraziti a panenky Marka Rejenta

Vtipné, inteligentní a „po chlapsku“ půvabné jsou hračky, v některých případech roztomilé malé bestie, kterým jejich tvůrce Marek Rejent uložil různé úkoly, například bojovat. Jejich schopnost vyloudit úsměv mohou diváci ocenit na výstavě Marek Rejent: Hračky, která je v Galerii Makráč na pražských Petřinách k vidění do 28. března 2014.

Poličský rodák Marek Rejent (* 1969) vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze (1984-88) a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v ateliéru sochařství u prof. Kurta Gebauera (1990-97). I Rejentovy hračky jsou malá sochařská dílka. Soustružená ze dřeva, odkazující k tradici a výtvarným motivům lidového hračkářství. "Po staletí se v našich podhorských chaloupkách vyráběly soustružené dřevěné hračky, zobrazující mírně idealizovanou formou charakteristické typy lidí a zvířat, malované husary, kominíčky, panenky stloukající máslo, slípky zobající na dvoře. Současná doba, kde jsou policisté, lehké dívky, vietnamští obchodníci, neonacisté nebo různí sociálně vyloučení, nemá odpovídající protějšky v lidové tvorbě," tvrdí Rejent.

Rejentovy panenky jsou „tělem“ lidové, z jiného století a jiného prostředí, ale „duchem a stylem“ naši současníci, jejich „společenské postavení“ autor zobrazuje s humorem a laskavostí. „Ještě jeden motiv blízký hračkám je na výstavě použit,“ upozorňuje, „jsou to elektrické strojky a domácí spotřebiče předělané na zvířata, tentokrát určené k politicky motivovanému záškodnickému boji jednotlivce (umělce) proti nadutému nepříteli.“

Okouzlující je především autorova schopnost vidět v užitkových předmětech víc než jen mechanické strojky a přístroje. Vyzdvihuje jejich výtvarnou podobu na samostatnou entitu, kterou dotváří použitím dalších částí a komponentů, aby dosáhl svého záměru, „čím se mají stát a co mají dělat“, a zároveň jim nechává jejich mechanické vlastnosti a „mentalitu stroje“. Jejich konání pak přes veškerou legrační vizáž vyvolává lehké mrazení – být těmto příšerkám vydaný napospas by byl krutý zážitek. Takové jsou například „hračky“ z projektu Paraziti, nové řady parazitů určených pro intimní ženskou hygienu - holicí strojky s kusadly Braun for women, Braun silk-épil.

Za připomenutí stojí předchozí velké projekty tohoto pozoruhodného tvůrce. I do nich vtěluje Marek Rejent svou schopnost, doslova umění, vidět svět z té vlídnější, tedy humornější a lidštější stránky: Vesnický pantheon, důstojné busty mužů a dam, ovšem s tvářemi-maskami zvířat vesnického dvorku, nebo PET Projekt, kdy z PET lahví modeluje „svaté flašky“ – kolekce představuje mnicha, Věstonickou venuši, madonu s dítětem a antické ženské torzo.

V jeho rukou ožívá i „hrubé nářadí“. V projektu MP-3 špachtle vybavuje sochařské špachtle integrovaným přehrávačem hudby a stávají se z nich elegantní designové kousky. Poněkud hrozivé jsou jeho Kameny, variabilní instalace pěti velkých oblých kamenů (cca 4,5 x 3,5 metru, výška 0,7 metru, polyester a elektrické pohony), které se velmi jemně pohybují. Pohyb kamenů je navzájem nezávislý a není na první pohled rozpoznatelný. Snad připomínají rypouše sloní nebo jiné obrovské tuleňovité mořské savce, jenže vy nevíte, kam se doplazí a co od nich můžete čekat. A jestli nevěříte tomu, že traktory se mohou smát, Marek Rejent vás o tom přesvědčí sérii fotografií prosečských traktorů z 90. letech 20. století. Zachovanému podvozku traktoru autor poněkud vypomůže (předek karoserie, sedadla, volant, přední světla jsou namontované z jiných přibližovadel), a nový „look“ starého fešáka je na světě v komické sestavě.

Do Galerie Makráč se tyto velké instalace bohužel nevejdou. Výstava je velmi komorní a (kdybych chtěla být hnidopich) poněkud jednostrunná, omezuje se na pár mikro instalací dřevěných postaviček, dva „vysavačové jeleny“ (skvělé!), velkoformátovou digitální fotografii a pouze jednu instalaci „dravčího“ holicího strojku. Je to velká škoda, protože galerie, byť se do ní nevejde traktor, není zas tak malá, aby se nedala Rejentova tvorba představit ve větší šíři a rozmanitosti jeho talentu výtvarného, sochařského, technického i komediálního.

Marek Rejent / traktor
Zdroj: ČT24/Stránky Marka Rejenta

Čtyři drobné instalace hraček prostor nevyplní a ten tak zeje prázdnotou - škoda MP-3 špachtlí, škoda Parazitů, škoda Sloupů, sloupků, sazenic, Vesnického pantheonu a dalších projektů, z nichž mohly být představeny alespoň některé části nebo segmenty, protože i ony jsou „hračky“ – a jaké! A o ně je divák ochuzen. Přesto je ale dobré na výstavu jít se znalostí toho, co měl už před tím autor na svědomí; možná se člověk přece jen nenápadně ohlídne, jestli se k němu neplazí hrozivé kameny nebo se mu zelení paraziti nezakusují do kotníků.

MAREK REJENT / HRAČKY. Kdy a kde: Galerie Makráč, Heyrovského náměstí 2, Praha 6 - Petřiny; otevřeno po–pá, 8:00–18:00 do 28. 3. 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Oscar oceňuje nejlepší filmy roku 2025. První herecké ceny se dočkala Madiganová

V Los Angeles se udělují ceny Oscar. Do závěrečného ceremoniálu vstupoval s nejvíce šancemi na sošku snímek Hříšníci, jehož šestnáct nominací je rekordem ve stoleté historii Oscarů. V kategorii celovečerní dokument může uspět snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci.
00:25Aktualizovánopřed 28 mminutami

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
před 4 hhodinami

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026
Načítání...