Veronica Ryanová vytvořila z ovoce památník přistěhovalců. Patří jí britská výtvarná cena

Turnerovu cenu získala sochařka Veronica Ryanová. Britské výtvarné ocenění dostala za památník takzvané generace Windrush, tedy migrantů z Karibiku, kteří od konce čtyřicátých do počátku sedmdesátých let minulého století přicházeli s podporou vlády do Británie.

„Lepší pozdě než nikdy, “ reagovala šestašedesátiletá Ryanová pro BBC na vítězství v Turnerově ceně. Uvedla, že její kariéra byla někdy „neuvěřitelným bojem“ a že „téměř dvacet let nikdo její práci nevěnoval pozornost“. Cenu si převzala v klobouku svého otce – symbolicky tak odkázala ke svému původu.

„To rostlo u nás doma na stromech“

Ryanová pochází z Karibiku, narodila se na ostrově Montserrat, ale vyrostla ve Spojeném království, kam se její rodina přestěhovala. Ve své tvorbě hojně využívá ovoce, semena, a dokonce i sopečný popel ze svého rodného ostrova. Přičítá to chudým poměrům, z nichž pochází a které ji naučily využít jakýkoliv materiál.

Ocenění jí náleží i za loňskou výstavu v Bristolu, kde sochařsky pojala kakaové lusky, pecky z avokáda a pomerančovou kůru, tedy tropické plody. „Její dílo obsahuje subtilní autobiografické komponenty a porota míní, že rozšiřuje jazyk současného sochařství novým a neotřelým způsobem,“ uvedl k tvorbě Ryanové ředitel galerie Tate Britain a zároveň předseda Turnerovy ceny Alex Farquharson. 

Pro první stálý památník „generace Windrush“, který je umístěn od roku 2021 v londýnské čtvrti Hackney, vytvořila rovněž objekty představující karibské ovoce. Z bronzu a mramoru vysochala obří cukrové jablko, plod chlebovníku a graviolu. „Doufám, že (karibská) komunita se v mém výběru pozná. Že si řekne: ‚Proboha, to znám! To rostlo u nás doma na stromech‘,“ uvedla Ryanová při odhalení památníku.

Skandál kvůli „generaci Windrush“

Jako „generace Windrush“ jsou známi karibští emigranti, které do Británie dovezla v roce 1948 loď Empire Windrush. Britská vláda tehdy hromadnou imigraci ze zemí britského impéria podporovala, aby kvůli velkým válečným ztrátám zaplnila mezeru na pracovním trhu. Lidé z karibské oblasti do Británie mířili až do počátku sedmdesátých let. 

Právě s generací Windrush se pojil dva roky po referendu o brexitu skandál, který vedl k odstoupení tehdejší ministryně vnitra Amber Ruddové.

Některé děti z karibských ostrovů formálně nikdy nezískaly britské občanství nebo pas a kvůli přísnější migrační politice konzervativní vlády čelily hrozbě deportace, přestože v Británii žily legálně celý život. Další lidé měli podle britských médií potíže při získávání státní zdravotní péče nebo při žádostech o práci. Premiérka Theresa Mayová se dotčeným osobně omluvila a ujistila je, že vláda nemá v úmyslu poslat pryč nikoho, kdo má právo zůstat.

Nejméně uchopitelné, přesto vítězné

Porotci Turnerovy ceny ocenili „skutečnou poetičnost“ tohoto díla. Uvedli, že také bylo „možná nejabstraktnější a nejméně uchopitelné“ ze čtyř letošních nominovaných. 

K finalistům patřil ještě nebinární kanadský tvůrce Sin Wai Kin a britské umělkyně Heather Phillipsonová a Ingrid Pollardová. Jejich tvorba je k vidění v liverpoolské pobočce galerie Tate, která Turnerovu cenu organizuje. 

Turnerova cena nese jméno po anglickém malíři Williamovi Turnerovi. Vyhlašuje se od roku 1984 a je považována za nejvýznamnější britské ocenění v oblasti výtvarného umění. Každoročně se udílí za mimořádnou výstavu umělce narozeného nebo pracujícího v Británii. Cenu v minulosti získali například Damien Hirst, Grayson Perry či Steve McQueen. Loni cenu obdrželo severoirské umělecké uskupení Array Collective.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nominace na Oscara vysbírali rekordní Hříšníci, český Hurikán neuspěl

Nominacím na ceny Oscar za rok 2025 vévodí film Hříšníci režiséra Ryana Cooglera. Překonal dokonce dosavadní rekord v počtu nominací, má jich o dvě víc, tedy šestnáct. Český krátkometrážní animovaný snímek Hurikán režiséra Jana Sasky se do finále nedostal. Vítězové si pro prestižní sošky dojdou v polovině března.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Třiadvacet postav pro dva herce. Changes ukazují, jak se za den změníme

Dva herci ztvárňují třiadvacet postav v intimní a zároveň ironické inscenaci Changes, kterou v české premiéře uvádí Národní divadlo Brno. Hra současné německé dramatičky Maji Zadeové sleduje jediný den v životě partnerské dvojice a zároveň svět kolem, který se neustále proměňuje.
před 15 hhodinami

Martin Salajka se prodírá mlhovinou mimo realitu

Martina Salajku přivedla k malování příroda. Teď se k ní vrací ještě intenzivněji než kdy dřív, jak ukazuje i ohlédnutí za jeho tvorbou z posledních dvou let na výstavě Nebula, tedy Mlhovina, v pražské Trafo Gallery.
před 18 hhodinami

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
21. 1. 2026

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
21. 1. 2026

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
21. 1. 2026

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
21. 1. 2026

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
21. 1. 2026
Načítání...