Amerika dvacátých let. Večírky, jazz a nespoutaná zábava slouží jako kulisa nejslavnějšího románu spisovatele Francise Scotta Fitzgeralda Velký Gatsby. Střízlivý pohled na mýtus amerického snu začal psát Fitzgerald před sto lety, komorní dramatizaci nyní připravilo Městské divadlo Brno.
Velký Gatsby v Brně rozvrací americký sen
„Vždycky, když dostaneš chuť někoho kritizovat, vzpomeň si, že všichni lidé na tomhle světě neměli takové výhody jako ty.“ Touto větou začíná Fitzgeraldův román i jeho jevištní adaptace. Popisuje bohémský život obyvatel Long Islandu dvacátých let.
Povrchnost mladé generace zbohatlíků předvádí z pohledu středostavovského mladíka Nicka Carrawaye (v Brně ho hraje Jan Brožek). O titulním panu Gatsbym neví nikdo téměř nic a o tom, jak přišel k majetku, se šíří fantastické zvěsti. Postupně se odhaluje příběh plný vášně, lásky i zklamání a vše směřuje k tragickému konci.
Fitzgerald román psal na sklonku doby, kdy sám byl považován za celebritu. S manželkou Zeldou žili výstředně luxusním životem, jehož daní byl Fitzgeraldův alkoholismus. Jen o pár let dříve si ho Zelda, dcera soudce, odmítla vzít, dokud nebude dostatečně finančně zajištěn.
Fitzgerald opustil práci v reklamní agentuře, zavřel se doma a napsal román Na prahu ráje, v němž autobiograficky vytěžil svá studia na univerzitě v Princetonu. Kniha se stala senzací a Fitzgeraldovi vydělala dost na to, aby se mohl oženit.
City pod celofánem
Román Velký Gatsby ukazuje zlatá dvacátá léta v jejich nejzářivějším lesku, ale i neštěstí, které se pod pozlátkem může skrývat. Je příběhem o lásce a zklamání, houževnatosti a naivitě i společenské deziluzi. „Ti lidé se úplně jinak vyjadřovali, jako by něco cítili vevnitř, ale ven to spouštěli jinak, s noblesou, s celofánem jazzového věku,“ říká herečka Kristýna Daňhelová.
Velkou součástí vyprávění je hudba. Předlohu amerického skladatele George Gershwina pro Městské divadlo částečně převzal a rozvinul Lukáš Janota, který zároveň ztvárnil ústřední postavu – Jaye Gatsbyho. „Vybrali jsme píseň The Man I Love, která vyšla v té době a která se prolíná představením v různých variantách,“ upřesnil Janota.
Jazzová éra a dobová estetika byly i pro další tvůrce inscenace spíše výzvou než výhodou. „Ta kulisa je samozřejmě úžasná, ale trošku s ní bojujeme, protože je úžasná pro film,“ vysvětlil režisér Petr Gazdík.
Místo spektáklu vztahy
Z filmových a televizních adaptací Velkého Gatsbyho se zapsala především ta ze sedmdesátých let s Miou Farrowovou a Robertem Redfordem a zájem o Fitzgeraldův román také oživil před deseti lety snímek s Leonardem DiCapriem. Tento film získal Oscara za nejlepší výpravu a kostýmy.
Brněnští divadelníci neslibují výpravný spektákl. „Nesnažíme se úplně ukazovat pompéznost těch domů, ale současně se ani nesnažíme popisovat údolí popela. Necháváme divákovi, aby si to představil, a soustředíme se spíš na mezilidské vztahy,“ dodal režisér.
Román o zvrácené podobě amerického snu, redukujícího lásku a úspěch jen na bohatství, se dnes počítá k zásadním dílům americké literatury. V době vydání se ale velké slávy nedočkal. V období hospodářské krize a druhé světové války se na něj zapomnělo a až v padesátých letech se z něj náhle stala povinná četba.