Ve Varech by mohlo příští rok hořet

Karlovy Vary – Po 44 letech od svého vzniku měla v sobotu na 46. ročníku karlovarského festivalu obnovenou premiéru Marketa Lazarová. Digitálně zrestaurovaná kopie dramatu Františka Vláčila byla představena za přítomnosti hlavní představitelky Magdy Vášáryové. Snímek dostal nový kabát právě díky festivalu, který inicioval myšlenku digitalizace vybraných děl české kinematografie. V první fázi čeká podobný „osud“ jako Marketu Lazarovou dalších 199 filmů.

Podle prezidenta festivalu Jiřího Bartošky loni značný ohlas na dva promítané zrestaurované snímky – Geparda (1963, režie: Luchino Visconti) a Červené střevíčky (1948, režie: Michael Powell, Emeric Pressburger) – ukázal, že diváci mají o filmy ze zlatých fondů kinematografie v upravených digitálních verzích zájem.

Oba snímky byly zrestaurovány díky nadaci Martina Scorseseho The Film Foundation. „Geparda spolufinancoval Gucci, a tak nás napadlo, že bychom oslovili naše partnery (v případě Markety Lazarové Nadaci ČEZ – pozn. red.), aby se mohli prezentovat nejen tím, že podporují karlovarský festival, ale že zároveň podpoří i digitalizaci českých filmů,“ vysvětlil Bartoška.

Nahrávám video

Besser: 200 filmů za 100 milionů

Do první fáze digitalizace, jejímž cílem je pořízení identické kopie filmového díla v digitální podobě, je zahrnuto dvě stě snímků. Mezi nimi například Hoří, má panenko, Tři oříšky pro Popelku nebo Marečku, podejte mi pero. Snímky by měly být zrestaurovány během čtyř let (včetně roku 2011) a mluvilo se o nákladech ve výši až 500 milionů korun z kapsy ministerstva kultury.

„Ta čísla byla vypočítána pro soukromé firmy,“ upřesnil ale dnes v Otázkách Václava Moravce z Karlových Varů ministr kultury Jiří Besser. „My máme vypočítáno, že za prvních 100 milionů korun zrekonstruujeme 200 filmů.  Prostor pro soukromé subjekty vidím u další dvoustovky snímků, protože celkem je k digitalizaci určeno zhruba 400 filmů. Nikomu nebudeme bránit v tom, aby se na digitalizaci podílel. Ale nebude to platit stát.“

Většinu českých filmů vyrobených od počátků české kinematografie v roce 1898 do roku 1993, kdy byla privatizována filmová studia, spravuje stát prostřednictvím Národního filmového archivu a Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie. „NFA, příspěvková organizace ministerstva kultury, bude mít vytvořeny podmínky, aby mohl sám digitalizovat ty filmy, které jsou ve vlastnictví státu,“ přislíbil Besser.

Bartoška doufá, že karlovarský festival bude moci uvést další digitálně restaurovanou kopii (případně kopie) některého (některých) z filmů ve zlatém fondu české kinematografie už v příštím ročníku. Pravděpodobně půjde o snímek Miloše Formana Hoří, má panenko, o němž se původně uvažovalo jako o kandidátovi na první digitalizaci, než padla volba na Marketu Lazarovou. „Pokud jednání dopadnou dobře, mohlo by příští rok ve Varech hořet,“ přeje si Bartoška.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

PR zástěrka, nebo prestiž? Albánský premiér vystavuje sochu „načmáranou“ v úřadě

Albánský premiér Edi Rama vystavuje na prestižní přehlídce Art Basel, vnímané jako největší mezinárodní veletrh současného umění. Dříve než politikem byl totiž Rama umělcem a maluje často i během „premiérování“. Kritici dlouholetého předsedy vlády se nicméně ptají, jestli si – zvláště ve světle aktuálních protestů – vystavováním v zahraničí hlavně nezlepšuje image.
před 2 hhodinami

VideoArchitekti udělili své ceny. Do Síně slávy uvedli Ladislava Lábuse

Česká komora architektů uvedla do své Síně slávy Ladislava Lábuse, u kterého ocenila celoživotní přínos oboru a nadčasové dílo. Je nejen tvůrčím architektem, ale také už od devadesátých let učí na ČVUT a podílí se na činnosti komory. Šedesát laureátů se dočkalo Ocenění za výjimečný počin. Jde o města, instituce a společnosti, které v loňském roce vyhlásily architektonickou soutěž. Mezinárodní porota pak vybrala 25 nominovaných na Českou cenu za architekturu. Jsou mezi nimi školy, kaple i hasičárna, lesní koupaliště, kulturní centrum či aréna. Výrazně jsou zastoupeny budovy pro bydlení a též dřevostavby. Výsledky budou známy v listopadu. Už nyní může pro svého favorita hlasovat i veřejnost.
před 23 hhodinami

Typograf musí mít rád knížky, říká Solpera. Jedna vyšla i o něm

Vyšla kniha o díle Jana Solpery. V publikaci s názvem Typo života běh = Solpera představuje jeden z nejvýznamnějších českých typografů svá písma, loga nebo plakáty. Tvořil také knižní obálky a poštovní známky. Jeho tvorbu také aktuálně připomíná výstava v Plzni.
včera v 17:39

Zavražděný ruský karikaturista zesměšňoval Putina, kritizoval ale i Zelenského

V polském exilu, kde žil se svou rodinou, byl v pondělí zavražděn ruský umělec působící pod pseudonymem Semjon Skrepeckij. Proslul karikaturami politiků, včetně autoritářských vládců Ruska, Běloruska a Čečenska. Trefoval se ale i do Ukrajiny a kremelské opozice. V souvislosti se zastřelením čtyřiačtyřicetiletého karikaturisty zadržela polská policie dva běloruské občany.
včeraAktualizovánovčera v 17:12

Olivia Rodrigová se vyzpívala z krachu lásky

Americká popová zpěvačka Olivia Rodrigová vydala své třetí studiové album. Deska You Seem Pretty Sad for a Girl So in Love emotivně mapuje zamilovanost i následný krach jednoho vztahu. Na albu vystupuje jako host i zpěvák kapely The Cure Robert Smith.
16. 6. 2026

Konec jara prožívají na Zábradlí Brežněv i Dubček

Pražské Divadlo Na zábradlí jako poslední premiéru sezony uvádí dokumentární inscenaci Konec jara. Hra se vrací k jednáním předcházejícím srpnové invazi v roce 1968, ale i k tomu, co se pak dělo.
16. 6. 2026

Spor o vysílání filmu Sbormistr končí, strany uzavřely smír

Obvodní soud pro Prahu 4 schválil smír ve sporu o televizní vysílání filmu Sbormistr. Strany se dohodly ve všech bodech žaloby na kompromisu. ČT to sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. Potvrdil to také zástupce mluvčího České televize Radek Konečný. Proti rozhodnutí není možné se odvolat, spor tak končí.
16. 6. 2026

„Musíme bojovat proti tomuto návrhu.“ Ředitelé ČT a ČRo chtějí zachovat poplatky

„Ty podmínky, které byly dneska zveřejněné, jsou nepřijatelné,“ odsoudil ředitel České televize Hynek Chudárek návrh na změnu financování veřejnoprávních médií, který v pondělí 15. června představila vláda. „Musíme bojovat proti tomuto návrhu,“ deklaroval. „Já pořád věřím, že ještě je prostor pro diskusi,“ řekl ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, ale vzápětí dodal, že je v tomto ohledu mírným pesimistou. Ředitelé ČT a ČRo odpovídali v Interview ČT24 na otázky Jiřího Václavka ohledně postupů vládní koalice i plánů obou médií, jak na změny reagovat.
15. 6. 2026
Načítání...