Ve Varech by mohlo příští rok hořet

Karlovy Vary – Po 44 letech od svého vzniku měla v sobotu na 46. ročníku karlovarského festivalu obnovenou premiéru Marketa Lazarová. Digitálně zrestaurovaná kopie dramatu Františka Vláčila byla představena za přítomnosti hlavní představitelky Magdy Vášáryové. Snímek dostal nový kabát právě díky festivalu, který inicioval myšlenku digitalizace vybraných děl české kinematografie. V první fázi čeká podobný „osud“ jako Marketu Lazarovou dalších 199 filmů.

Podle prezidenta festivalu Jiřího Bartošky loni značný ohlas na dva promítané zrestaurované snímky – Geparda (1963, režie: Luchino Visconti) a Červené střevíčky (1948, režie: Michael Powell, Emeric Pressburger) – ukázal, že diváci mají o filmy ze zlatých fondů kinematografie v upravených digitálních verzích zájem.

Oba snímky byly zrestaurovány díky nadaci Martina Scorseseho The Film Foundation. „Geparda spolufinancoval Gucci, a tak nás napadlo, že bychom oslovili naše partnery (v případě Markety Lazarové Nadaci ČEZ – pozn. red.), aby se mohli prezentovat nejen tím, že podporují karlovarský festival, ale že zároveň podpoří i digitalizaci českých filmů,“ vysvětlil Bartoška.

Nahrávám video

Besser: 200 filmů za 100 milionů

Do první fáze digitalizace, jejímž cílem je pořízení identické kopie filmového díla v digitální podobě, je zahrnuto dvě stě snímků. Mezi nimi například Hoří, má panenko, Tři oříšky pro Popelku nebo Marečku, podejte mi pero. Snímky by měly být zrestaurovány během čtyř let (včetně roku 2011) a mluvilo se o nákladech ve výši až 500 milionů korun z kapsy ministerstva kultury.

„Ta čísla byla vypočítána pro soukromé firmy,“ upřesnil ale dnes v Otázkách Václava Moravce z Karlových Varů ministr kultury Jiří Besser. „My máme vypočítáno, že za prvních 100 milionů korun zrekonstruujeme 200 filmů.  Prostor pro soukromé subjekty vidím u další dvoustovky snímků, protože celkem je k digitalizaci určeno zhruba 400 filmů. Nikomu nebudeme bránit v tom, aby se na digitalizaci podílel. Ale nebude to platit stát.“

Většinu českých filmů vyrobených od počátků české kinematografie v roce 1898 do roku 1993, kdy byla privatizována filmová studia, spravuje stát prostřednictvím Národního filmového archivu a Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie. „NFA, příspěvková organizace ministerstva kultury, bude mít vytvořeny podmínky, aby mohl sám digitalizovat ty filmy, které jsou ve vlastnictví státu,“ přislíbil Besser.

Bartoška doufá, že karlovarský festival bude moci uvést další digitálně restaurovanou kopii (případně kopie) některého (některých) z filmů ve zlatém fondu české kinematografie už v příštím ročníku. Pravděpodobně půjde o snímek Miloše Formana Hoří, má panenko, o němž se původně uvažovalo jako o kandidátovi na první digitalizaci, než padla volba na Marketu Lazarovou. „Pokud jednání dopadnou dobře, mohlo by příští rok ve Varech hořet,“ přeje si Bartoška.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 5 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 21 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 22 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...