Ve Stavovském divadle kříží kulturu a zábavu, nastudovali Ariadnu na Naxu

Nahrávám video

O střetu dvou světů, klasického dramatu a komedie dell'arte, tedy vysokého umění a nízké zábavy, se hraje ve Stavovském divadle. Ve Straussově opeře Ariadna na Naxu tam v režii Slávy Daubnerové účinkuje islandská pěvkyně Arnheiður Eiríksdóttirová, činoherní roli v představení nastudovala Dagmar Pecková.

„Je to o střetu kultury a zábavy. O střetu krásného umění a levného pozlátkového zábavního světa. Myslím, že ta opera jako taková naprosto vystihuje problém dnešní doby. Ubývá nám krásné klasické kultury a přibývá toho pozlátka, povrchního šmíráckého světa. Navíc všichni ti, kteří ho tvoří, si o sobě skutečně myslí, že jsou ti umělci, a to je na tom to nejstrašnější,“ míní Pecková.

„Ariadna na Naxu má v operním díle Richarda Strausse výjimečné postavení. Známe ho především jako autora vyznačujícího se až gigantickou instrumentací, bouřlivou dynamikou a dramatickými hlasy. Ariadna je tomu pravým opozitem. Její komorní orchestrální sazba, intimní atmosféra je absolutně ideální pro prostory Stavovského divadla. To ovšem vůbec neznamená, že by její interpretace byla jednodušší, ba právě naopak,“ poznamenal dirigent Robert Jindra.

Opera Ariadna na Naxu se do Prahy vrací po 45 letech. Novou scénografii vytvořila Lucie Škandíková, kostýmy navrhla Tereza Kopecká. Postavu Skladatelky ztvárňuje letošní držitelka Thálie Eiríksdóttirová, jako Taneční mistr se představí držitel této ceny v mužské kategorii Jaroslav Březina.

„Není malých rolí“

Roli Zerbinetty přijala čínská sopranistka Taj C'-i, která pravidelně působí zejména v Curyšské opeře. Jako Bakchus se představil dánský tenorista Magnus Vigilius, který už dříve v Praze zpíval například titulní roli Wagnerova Lohengrina nebo Borise v opeře Káťa Kabanová. Melancholickou Ariadnu ztvárnila švédská sopranistka Cornelia Beskowová, v roli Učitele hudby diváci uslyší Pavola Kubáně, člena souboru Národního divadla.

V roli Harlekýna se alternují barytonisté Lukáš Bařák a Roman Hoza. V dalších rolích se objeví Josef Moravec (Scaramuccio), Jan Hnyk (Truffaldino) nebo Michaela Zajmi (Dryáda). Mluvené role Hofmistra se ujala Pecková.

„Právě v tomto díle lze stoprocentně použít rčení není malých rolí,“ podotkl Jindra. Slovenská režisérka Daubnerová ve spolupráci s Národním divadlem již inscenovala miniopery Orango & Antiformalistický jarmark Dmitrije Šostakoviče, operu Romeo a Julie Charlese Gounoda, Výlety páně Broučkovy od Leoše Janáčka nebo operu Lolita Rodiona Ščedrina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 3 hhodinami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 6 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled