Ve službách popkultury. Před 50 lety zemřel Ian Fleming

Londýn - Za deset let spisovatelské práce dokázal veterán válečné špionáže Ian Fleming napsat sedmnáct titulů včetně jednoho dětského. Když ale 12. srpna 1964 zemřel, odkázal světu spíš svého hrdinu než své knihy. I padesát let po Flemingově smrti zůstává 007 nejslavnějším agentem planety.

První příběh Jamese Bonda se na pultech knihkupectví objevil v dubnu 1953. Casino Royale si sice svou premiéru u čtenářů odbylo už časopisecky coby příběh na pokračování, nyní ho ale nakladatel Jonathan Cape po prvotním váhání vydal knižně – a v obálce, kterou navrhl sám autor. Ačkoli Flemingův přítel ještě před vydáním konstatoval, že v textu zcela chybí prvek napětí, měl agentův příběh u čtenářů takový úspěch, že nakladatelství v rychlém sledu vydalo tři dotisky, aby se s poptávkou vyrovnalo. Zrodil se kult.

Rodilý Londýňan měl pro psaní akčních špionážních románů všechny předpoklady. Coby dítě z vyšších kruhů (jeho otec patřil mezi členy parlamentu) sice vystudoval elitní Eton a původně mířil do diplomacie, po neúspěšných snahách ale nakonec začal pracovat jako šanghajský korespondent agentury Reuters – a právě zde se v roce 1939 seznámil s šéfem britské námořní špionáže.

Zlaté oko – plán udržení Gibraltaru

„James Bond je kompilát všech tajných agentů a členů zvláštních komand, které jsem potkal během vláky,“ prohlásil později. Bond se ale do značné míry stal i autorovým alter egem, Fleming byl obdobně náruživý kuřák (60 cigaret denně) jako jeho hrdina a agent s povolením zabíjet se svému autorovi přibližoval i při popisu fyzických rysů. Bohatá navíc byla také Flemingova špionážní zkušenost:

  • Připravil operaci Goldeneye, která měla zajistit spojení s Gibraltarem v případě, že by se Španělsko přidalo na stranu Hitlera a britskou kolonii napadlo.
  • Podílel se na plánu získání německého šifrovacího přístroje Enigma.
  • Podnítil vznik tajné vysílačky, která v hovorové němčině šířila fingované zprávy, a úspěšně tak dezinformovala německé vojáky.
  • Inicioval vznik zvláštní úderné jednotky (tzv. Rudí indiáni). Její členové měli většinou kriminální minulost, vyznali se ve vylupování trezorů a otvírání zámků a po výcviku úspěšně operovali za nepřátelskou linií.

Po skončení války korvetní kapitán Fleming vrhl své zkušenosti a talent do literárního zpracování dobrodružství agenta 007. Inspiraci hledal u Raymonda Chandlera nebo Grahama Greena a svého hrdinu pojmenoval podle ornitologa Jamese Bonda žijícího na Jamajce, kde se nakonec i sám usadil.

„Napadlo mě, že toto krátké, neromantické, anglosaské, ale i velice mužné jméno je přesně to, co jsem potřeboval – a tak se zrodil druhý James Bond,“ prohlásil v jednom z rozhovorů a později doplnil: „Když jsem psal první příběh, chtěl jsem, aby byl můj hrdina mdlý, nezajímavý člověk,.. nástroj. A když jsem pro něj hledal jméno, pomyslel jsem si, pane bože, James Bond, to je snad nejmdlejší jméno, jaké znám.“

Ian Fleming
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Za silnější Británii

Z banálního jména se ale nakonec stal kult a padesát let rozvíjená značka; nakonec se o Bondovi natočilo víc filmů, než kolik existuje románů, a řada z nich má i remaky. V roce 1962 měl premiéru první snímek, Dr. No, a Fleming se dožil ještě zfilmování druhého díla, Srdečné pozdravy z Ruska.

Za prvotním úspěchem příběhů agenta 007 přitom zřetelně stojí doba, ve které vznikaly. Padesátá léta představovala období vyhrocené studené války a honu na špiony Sovětského svazu – v Bondovi je většina padouchů z východní Evropy a děj zmíněných Srdečných pozdravů se kompletně odehrává na pozadí americko-sovětského konfliktu.

Stejné období navíc představuje dobu, kdy Velká Británie zažívala ústup ze své imperiální slávy. Ve středu čtivých románů (a několika povídek) se ovšem objevil neporazitelný agent, který neslouží Bílému domu, ale Buckinghamskému paláci. Obraz silné Británie ostatně přetrvává i v těch nejnovějších filmových zpracováních; v Casinu Royale s Danielem Craighem ustojí karetní partii s Le Chiffrou agent MI6, zatímco člen CIA hru vzdává.

Skyfall / Daniel Craig
Zdroj: ČT24/Forum Film SK

Auto Čiky-Čiky

Fleming byl ve své tvorbě velmi systematický a pracovitý. Každé ráno napsal tisíc slov, pak šel plavat a potápět se. Po návratu ho na terase čekal koktejl a oběd. A potom zase plaval. Na závěr odpoledne napsal dalších tisíc slov a den končil stylově sklenkou Martini. Bondovi věnoval dvanáct románů a devět povídek, 007 ale nepředstavuje jediné téma, jemuž se věnoval; Fleming napsal také průvodce po nejkrásnějších městech světa Thrilling Cities a román o pašerácích diamantů The Diamond Smugglers.

Úspěch potom zaznamenala jeho dětská kniha Chitty Chitty Bang Bang (do češtiny přeložená jako Kouzelné autíčko) o rodině Popplových a zázračném automobilu Čiky-čiky-Beng-Beng, který umí létat i plout po moři. Fleming knihu dedikoval svému synu Casparovi a stejně jako v případě Jamese Bonda se i ona objevila na plátnech kin už v 60. letech, a to v podobě muzikálu. Režie se ujal Ken Hughes, který – příznačně – původně patřil i mezi zvažované tvůrce první filmové bondovky Dr. No.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
07:13Aktualizovánopřed 19 mminutami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 2 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 3 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30
Načítání...