Londýn - Za deset let spisovatelské práce dokázal veterán válečné špionáže Ian Fleming napsat sedmnáct titulů včetně jednoho dětského. Když ale 12. srpna 1964 zemřel, odkázal světu spíš svého hrdinu než své knihy. I padesát let po Flemingově smrti zůstává 007 nejslavnějším agentem planety.
Ve službách popkultury. Před 50 lety zemřel Ian Fleming
První příběh Jamese Bonda se na pultech knihkupectví objevil v dubnu 1953. Casino Royale si sice svou premiéru u čtenářů odbylo už časopisecky coby příběh na pokračování, nyní ho ale nakladatel Jonathan Cape po prvotním váhání vydal knižně – a v obálce, kterou navrhl sám autor. Ačkoli Flemingův přítel ještě před vydáním konstatoval, že v textu zcela chybí prvek napětí, měl agentův příběh u čtenářů takový úspěch, že nakladatelství v rychlém sledu vydalo tři dotisky, aby se s poptávkou vyrovnalo. Zrodil se kult.
Rodilý Londýňan měl pro psaní akčních špionážních románů všechny předpoklady. Coby dítě z vyšších kruhů (jeho otec patřil mezi členy parlamentu) sice vystudoval elitní Eton a původně mířil do diplomacie, po neúspěšných snahách ale nakonec začal pracovat jako šanghajský korespondent agentury Reuters – a právě zde se v roce 1939 seznámil s šéfem britské námořní špionáže.
Zlaté oko – plán udržení Gibraltaru
„James Bond je kompilát všech tajných agentů a členů zvláštních komand, které jsem potkal během vláky,“ prohlásil později. Bond se ale do značné míry stal i autorovým alter egem, Fleming byl obdobně náruživý kuřák (60 cigaret denně) jako jeho hrdina a agent s povolením zabíjet se svému autorovi přibližoval i při popisu fyzických rysů. Bohatá navíc byla také Flemingova špionážní zkušenost:
- Připravil operaci Goldeneye, která měla zajistit spojení s Gibraltarem v případě, že by se Španělsko přidalo na stranu Hitlera a britskou kolonii napadlo.
- Podílel se na plánu získání německého šifrovacího přístroje Enigma.
- Podnítil vznik tajné vysílačky, která v hovorové němčině šířila fingované zprávy, a úspěšně tak dezinformovala německé vojáky.
- Inicioval vznik zvláštní úderné jednotky (tzv. Rudí indiáni). Její členové měli většinou kriminální minulost, vyznali se ve vylupování trezorů a otvírání zámků a po výcviku úspěšně operovali za nepřátelskou linií.
Po skončení války korvetní kapitán Fleming vrhl své zkušenosti a talent do literárního zpracování dobrodružství agenta 007. Inspiraci hledal u Raymonda Chandlera nebo Grahama Greena a svého hrdinu pojmenoval podle ornitologa Jamese Bonda žijícího na Jamajce, kde se nakonec i sám usadil.
„Napadlo mě, že toto krátké, neromantické, anglosaské, ale i velice mužné jméno je přesně to, co jsem potřeboval – a tak se zrodil druhý James Bond,“ prohlásil v jednom z rozhovorů a později doplnil: „Když jsem psal první příběh, chtěl jsem, aby byl můj hrdina mdlý, nezajímavý člověk,.. nástroj. A když jsem pro něj hledal jméno, pomyslel jsem si, pane bože, James Bond, to je snad nejmdlejší jméno, jaké znám.“
Ian Fleming
GALERIE
Sean Connery jako James Bond zdroj: ČT24
Za silnější Británii
Z banálního jména se ale nakonec stal kult a padesát let rozvíjená značka; nakonec se o Bondovi natočilo víc filmů, než kolik existuje románů, a řada z nich má i remaky. V roce 1962 měl premiéru první snímek, Dr. No, a Fleming se dožil ještě zfilmování druhého díla, Srdečné pozdravy z Ruska.
Za prvotním úspěchem příběhů agenta 007 přitom zřetelně stojí doba, ve které vznikaly. Padesátá léta představovala období vyhrocené studené války a honu na špiony Sovětského svazu – v Bondovi je většina padouchů z východní Evropy a děj zmíněných Srdečných pozdravů se kompletně odehrává na pozadí americko-sovětského konfliktu.
Stejné období navíc představuje dobu, kdy Velká Británie zažívala ústup ze své imperiální slávy. Ve středu čtivých románů (a několika povídek) se ovšem objevil neporazitelný agent, který neslouží Bílému domu, ale Buckinghamskému paláci. Obraz silné Británie ostatně přetrvává i v těch nejnovějších filmových zpracováních; v Casinu Royale s Danielem Craighem ustojí karetní partii s Le Chiffrou agent MI6, zatímco člen CIA hru vzdává.
Skyfall / Daniel Craig
Auto Čiky-Čiky
Fleming byl ve své tvorbě velmi systematický a pracovitý. Každé ráno napsal tisíc slov, pak šel plavat a potápět se. Po návratu ho na terase čekal koktejl a oběd. A potom zase plaval. Na závěr odpoledne napsal dalších tisíc slov a den končil stylově sklenkou Martini. Bondovi věnoval dvanáct románů a devět povídek, 007 ale nepředstavuje jediné téma, jemuž se věnoval; Fleming napsal také průvodce po nejkrásnějších městech světa Thrilling Cities a román o pašerácích diamantů The Diamond Smugglers.
Úspěch potom zaznamenala jeho dětská kniha Chitty Chitty Bang Bang (do češtiny přeložená jako Kouzelné autíčko) o rodině Popplových a zázračném automobilu Čiky-čiky-Beng-Beng, který umí létat i plout po moři. Fleming knihu dedikoval svému synu Casparovi a stejně jako v případě Jamese Bonda se i ona objevila na plátnech kin už v 60. letech, a to v podobě muzikálu. Režie se ujal Ken Hughes, který – příznačně – původně patřil i mezi zvažované tvůrce první filmové bondovky Dr. No.