Vary ocenily Kusturicova skladatele

Karlovy Vary - Srbský skladatel filmové hudby Goran Bregović převzal na karlovarské filmové přehlídce cenu prezidenta festivalu. Jiří Bartoška mu ji předal na pódiu letního kina, kde Bregović vystoupil na podporu projektů pro seniory Nadace Taťány Kuchařové. Hrál se svým Svatebním a pohřebním orchestrem, ovšem diváky dostala do varu už předkapela - skupina Gipsy.cz rappera, hudebníka a zpěváka Radka Bangy.

Srbský skladatel, producent a sběratel nahrávek world music Bregović se proslavil především hudbou pro filmy Emira Kusturici. „Myslím si, že je dobře, že toto ocenění není určeno jen hercům a režisérům, ale že je i pro autory filmové hudby,“ uvedl Bartoška.

Stejné ocenění předá na karlovarském festivalu americkému herci a režisérovi Johnymu Turturrovi, který tu uvede světovou premiéru svého snímku Někde dnes večer, v němž si po boku manželky Katherine Borowitzové zahrál hlavní roli.

Goran Bregović se narodil 22. března 1950 v Sarajevu. Živit hudbou se začal v šestnácti letech, na kytaru a basu hrál v punkových a rockových kapelách. Věhlasu se dočkal, když začal psát hudbu ke Kusturicovým filmům. Prvním byl snímek Dům k pověšení, za jehož režii získal Kusturica cenu v Cannes v roce 1989. Další společný film Arizona Dream vznikl v roce 1992 v USA; Kusturica za něj získal Stříbrného medvěda na MFF v Berlíně.

Z USA se oba přesunuli do Paříže, kde Bregović složil hudbu k více než dvaceti filmům. Ve francouzské koprodukci vznikl i zatím poslední Kusturicův snímek, k němuž napsal Bregović hudbu - Underground, který se natáčel v Praze, Budapešti a Bělehradě. V roce 1995 získal v Cannes Zlatou palmu. Poté se oba tvůrci kvůli dlouhodobým sporům rozešli. Bregović si založil vlastní kapelu, s níž pořádá turné po celém světě. V Praze naposledy koncertoval loni a předloni.

Goran Bregović (vpravo) na 46. MFF KV
Zdroj: ČT24/Film Servis Festival Karlovy Vary

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 2 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 2 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 4 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 7 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 13 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 23 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...