Varšavské povstání ožilo, fiktivní hrdinové přibližují historické záběry

Povstání proti nacistům v hlavním městě Polska skončilo porážkou a smrtí téměř dvou set tisíc obyvatel a bojovníků Varšavy. Jednu z nejdramatičtějších událostí evropských dějin z roku 1944 přibližuje unikátní celovečerní film Varšavské povstání. „Film ukazuje dějinnou událost nikoliv z minulosti, ale ze současnosti. Díky tomu se nám podařilo přitáhnout mladé diváky, protože je to určitá forma reportáže z povstání,“ říká v rozhovoru pro ČT producent snímku a ředitel Muzea Varšavského povstání Jan Ołdakowski. Do Prahy přijel na debatu Historické muzeum v éře popkultury.

„Pro lidi je to zvláštní film, protože na jednu stranu jsou na něm vidět dokumentární záběry, které byly natočené během Varšavského povstání, ale na druhou stranu snímek díky práci umělců jaksi předstírá hraný film z dnešní doby,“ vysvětluje Jan Ołdakowski s tím, že občas mají staré záběry takovou kvalitu, že je možné si myslet, že byly natáčeny dnes. Filmaři je  digitálně vyčistili a podle dobových svědectví věrně kolorovali i ozvučili. „Takže lidé v něm vidí pokus o spojení něčeho autentického a zároveň historického,“ dodává na adresu snímku režiséra Jana Komasy, který v Polsku zhlédlo už asi šest set tisíc diváků.

PODÍVEJTE SE NA TRAILER FILMU

Minulost ve filmu ožívá v kvalitě novodobých akčních filmů, přesto to ale není fikce. „Všechny historické záběry jsou opravdu z roku 1944. Každý hrdina, kterého vidíme v tomto filmu, opravdu říká slova a věty, která jsme odezírali pomocí kriminalistických techniků,“ vysvětluje Ołdakowski. Kameramani, kteří boje ve Varšavě dokumentovali, ale museli šetřit s filmovou páskou, takže dokumentární záběry se dochovaly jen velice krátké. Autoři filmu Varšavské povstání si proto lámali hlavu tím, jak kusé záběry spojit v jeden celek. A řešení našli. „Zavedli jsme dva fiktivní hrdiny. Jsou to kameramani, kteří mezi sebou hovoří a prochází tak celým povstáním, od 1. června, kdy je Varšava ještě krásná, až do konce povstání, kdy už je zničena,“ dodává producent k postavám, jež posouvají celý příběh dopředu.

Varšavské povstání - 1944
Zdroj: ČT24/ČTK/PAP

Varšavské povstání snad bylo poslední, ale události na Ukrajině jsou zneklidňující

„My, Poláci, doufáme, že Varšavské povstání je poslední, že takový protest už v Polsku nebude potřeba, že žádná moc už nebude Polsko ohrožovat. Film je reportáží z minulosti, ale zároveň nadějí, že nikdy takové záběry, které teď vidíme z Ukrajiny, už neuvidíme z Polska,“ poznamenává ředitel Muzea Varšavského povstání s důrazem, že se ale teď ve východní Evropě dějí velmi zneklidňující věci.

Podle Ołdakowského se dnes mladí Poláci opravdu ztotožňují s tehdejšími hrdiny díky tomu, že se tehdy postavili totalitárnímu zlu. „Celou dobu komunismu jsme v Polsku nesměli ukazovat lidi, kteří byli hrdiny, a naopak za hrdiny byli prezentováni ti nehrdinové. A až po roce 1989 jsme opět začali ukazovat svou pravdivou historii,“ upozorňuje, z čeho podle něj potřeba hledání pozitivních kořenů vyrůstá.

„Varšava je teď obrovským dynamickým městem, má ale problém se svou totožností. Muzeum Varšavského povstání se proto rozhodlo, že bude poukazovat na vlastnosti, které naši hrdinové měli. Že byli neoblomní, důvěřovali tomu, co dělají. A my říkáme, že vy můžete být stejní v době míru, takže využíváme hrdiny z minulosti proto, abychom vyprovokovali dobré sociální chování v dnešní době,“ uzavírá Jan Ołdakowski.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 22 mminutami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 22 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026
Načítání...