Varšavské povstání ožilo, fiktivní hrdinové přibližují historické záběry

Povstání proti nacistům v hlavním městě Polska skončilo porážkou a smrtí téměř dvou set tisíc obyvatel a bojovníků Varšavy. Jednu z nejdramatičtějších událostí evropských dějin z roku 1944 přibližuje unikátní celovečerní film Varšavské povstání. „Film ukazuje dějinnou událost nikoliv z minulosti, ale ze současnosti. Díky tomu se nám podařilo přitáhnout mladé diváky, protože je to určitá forma reportáže z povstání,“ říká v rozhovoru pro ČT producent snímku a ředitel Muzea Varšavského povstání Jan Ołdakowski. Do Prahy přijel na debatu Historické muzeum v éře popkultury.

„Pro lidi je to zvláštní film, protože na jednu stranu jsou na něm vidět dokumentární záběry, které byly natočené během Varšavského povstání, ale na druhou stranu snímek díky práci umělců jaksi předstírá hraný film z dnešní doby,“ vysvětluje Jan Ołdakowski s tím, že občas mají staré záběry takovou kvalitu, že je možné si myslet, že byly natáčeny dnes. Filmaři je  digitálně vyčistili a podle dobových svědectví věrně kolorovali i ozvučili. „Takže lidé v něm vidí pokus o spojení něčeho autentického a zároveň historického,“ dodává na adresu snímku režiséra Jana Komasy, který v Polsku zhlédlo už asi šest set tisíc diváků.

PODÍVEJTE SE NA TRAILER FILMU

Minulost ve filmu ožívá v kvalitě novodobých akčních filmů, přesto to ale není fikce. „Všechny historické záběry jsou opravdu z roku 1944. Každý hrdina, kterého vidíme v tomto filmu, opravdu říká slova a věty, která jsme odezírali pomocí kriminalistických techniků,“ vysvětluje Ołdakowski. Kameramani, kteří boje ve Varšavě dokumentovali, ale museli šetřit s filmovou páskou, takže dokumentární záběry se dochovaly jen velice krátké. Autoři filmu Varšavské povstání si proto lámali hlavu tím, jak kusé záběry spojit v jeden celek. A řešení našli. „Zavedli jsme dva fiktivní hrdiny. Jsou to kameramani, kteří mezi sebou hovoří a prochází tak celým povstáním, od 1. června, kdy je Varšava ještě krásná, až do konce povstání, kdy už je zničena,“ dodává producent k postavám, jež posouvají celý příběh dopředu.

Varšavské povstání - 1944
Zdroj: ČT24/ČTK/PAP

Varšavské povstání snad bylo poslední, ale události na Ukrajině jsou zneklidňující

„My, Poláci, doufáme, že Varšavské povstání je poslední, že takový protest už v Polsku nebude potřeba, že žádná moc už nebude Polsko ohrožovat. Film je reportáží z minulosti, ale zároveň nadějí, že nikdy takové záběry, které teď vidíme z Ukrajiny, už neuvidíme z Polska,“ poznamenává ředitel Muzea Varšavského povstání s důrazem, že se ale teď ve východní Evropě dějí velmi zneklidňující věci.

Podle Ołdakowského se dnes mladí Poláci opravdu ztotožňují s tehdejšími hrdiny díky tomu, že se tehdy postavili totalitárnímu zlu. „Celou dobu komunismu jsme v Polsku nesměli ukazovat lidi, kteří byli hrdiny, a naopak za hrdiny byli prezentováni ti nehrdinové. A až po roce 1989 jsme opět začali ukazovat svou pravdivou historii,“ upozorňuje, z čeho podle něj potřeba hledání pozitivních kořenů vyrůstá.

„Varšava je teď obrovským dynamickým městem, má ale problém se svou totožností. Muzeum Varšavského povstání se proto rozhodlo, že bude poukazovat na vlastnosti, které naši hrdinové měli. Že byli neoblomní, důvěřovali tomu, co dělají. A my říkáme, že vy můžete být stejní v době míru, takže využíváme hrdiny z minulosti proto, abychom vyprovokovali dobré sociální chování v dnešní době,“ uzavírá Jan Ołdakowski.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
před 1 hhodinou

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
před 5 hhodinami

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
před 7 hhodinami

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
včera v 11:49

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
včera v 11:06

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026
Načítání...