V Praze vystoupila americká blues-rocková dvojice Larkin Poe, kterou tvoří sestry Lovellovy. Tradiční americký žánr obtěžkaný macho imagí dokázaly osvěžit a nabídnout i nejmladší generaci. Jako zdatné kytaristky mají zároveň respekt žánrových osobností. Letos vystoupí také na Colours of Ostrava.
„Měly jsme to štěstí, že jsme vyrůstaly na tradiční americké hudbě, když jsme byly malé, hlavně na bluegrassu, takže to byla součást našeho života,“ sdělila v rozhovoru pro Události v kultuře Rebecca Lovellová. Se sestrou se tak necítily jako typické teenagerky, protože se zajímaly o původní americkou hudbu.
„Ale v posledních pěti, deseti letech se něco změnilo. Měly jsme možnost jezdit po celém světě a hrát před mladým publikem. Najednou tomu byli teenageři vystaveni a řekli si: o tom jsme neměli ponětí, že by se nám mohl líbit blues a tradiční americká hudba. Tak a jsme tady,“ dodává.
Vždy se prý snažily být hlavně samy sebou. „Vždycky nás zajímala spousta hudebních žánrů. Máme rády popmusic, klasický rock. A to, že jsme to vnesly do toho tradičnějšího žánru, nám přišlo zcela přirozené,“ doplňuje Megan Lovellová.
Čelily předsudkům
Být hudebními partnerkami a sestrami zároveň je prý jasná výhoda. „Máme skvělý vztah, pracovaly jsme na něm opravdu dlouho. A rve mně srdce, když vidím, jak se rozpadají sourozenecké kapely,“ říká Rebecca Lovellová. Celému hudebnímu průmyslu podle ní dominují muži.
„Nevím, jestli bych to nazývala diskomfortem, ale cítily jsme se jako outsideři, obzvláště když jsme začínaly. Byly jsme na festivalech jedinou ženskou bluesovou kapelou. A lidé si na nás dělali názor, podle toho, jak vypadáme, ne jakou hudbu děláme nebo o jakou hudbu se zajímáme,“ míní Rebecca Lovellová.
„Ale myslím, že bylo inspirující, opět, v posledních pěti, deseti letech, vidět tu proměnu, že lidé nás mnohem více akceptují a nesoudí nás podle toho, jak vypadáme. Být na festivalech a vidět tolik žen hrát, to je zkrátka fantastické,“ dodává.
