V letohrádku Portheimka vzniklo nové muzeum. Vystavuje české legendy ateliérového skla

2 minuty
Události: V letohrádku Portheimka vzniklo muzeum skla
Zdroj: ČT24

České sklářské umění sluje po celém světě. Práce výtvarníků, jako je Stanislav Libenský, Jaroslava Brychtová nebo Bořek Šípek, ale i zahraničních autorů nyní lze spatřit na výstavě uměleckého skla v letohrádku Portheimka na pražském Smíchově. Autoři výstavy pracovali i s veřejností dlouho opomíjeným barokním prostorem vily.

Expozice, jejíž trvání se plánuje minimálně na příští tři roky, obsahuje umělecké sklo z kolekcí Muzea Kampa, Uměleckoprůmyslového muzea, soukromých sběratelů i umělců.

Pátá městská část pro expozici poskytla barokní vilu Portheimka nedaleko Anděla a oslovila k vytvoření muzea Nadaci Jana a Medy Mládkových, která provozuje Muzeum Kampa.

„Řada vystavených prací pochází z původní sbírky Medy a Jana Mládkových, kteří české skláře neúnavně sledovali a jejich díla vystavovali ve svém washingtonském, mnoha osobnostmi navštěvovaném domě, čímž pomáhali šířit slávu českého skla,“ vysvětlil Jiří Pospíšil, předseda správní rady Muzea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových.

Cílem expozice je zdůraznit atmosféru letního sídla slavného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Exponáty od sklářských mistrů proto zaplnily místnosti letohrádku nově nazvané Kaple, Hodovní síň, Mramorový sál, Krajina, Kabinet a Divadlo.

Sklo rovnocenné obrazu či soše

Expozice odkazuje k tomu, že na historii sklářství trvající několik tisíc let navázal v druhé polovině 20. století nový umělecký obor, ateliérové sklo. Ze skleněného materiálu začala vznikat díla srovnatelná se současným malířstvím a sochařstvím.

Expozice v Portheimce připomíná tvorbu osobností jako Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová, Miluše a René Roubíčkovi, Václav Cigler, Vladimír Kopecký, Jiří Harcuba nebo František Vízner, kteří tvořili ohnisko rozvoje ateliérového skla.

Stálé expozice budou v muzeu doplňovat krátkodobé výstavy. První se věnuje tvorbě americké výtvarnice Karen LaMonteové a jmenuje se Oděná světlem. Představí výběr křišťálových šatů, jimiž tato v České republice žijící a tvořící umělkyně proslula. Další výstava na podzim připomene sklárny firmy Inwald, které stávaly před sto lety na pražském Zlíchově.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025
Načítání...