V džungli měst se ztrácí i současná společnost

Nahrávám video

Manipulace s informacemi, lež vydávající se za pravdu, lidé přestávají naslouchat a řeč ztrácí smysl. Přestože hru V džungli měst napsal německý dramatik Bertolt Brecht před zhruba sto lety, otiskuje se do ní i dnešní společnost. I proto po méně známém kusu sáhli v pražském Divadle v Dlouhé.

Děj cynické grotesky zasadil Brecht do Chicaga roku 1912. Bohatý dřevařský podnikatel vyzve k podivnému souboji knihovníka Gargu. Bez pravidel se ale střet změní v boj, který nešetří nikoho, ani ty nejbližší z okolí obou mužů. Cílem je zničit toho druhého.

„Mezigenerační konflikt, nesnášenlivost ve společnosti, sociální rozdíly a podobně,“ zmiňuje představitel Gargy Samuel Toman témata, která nejsou publiku cizí ani dnes.

V džungli měst patří k méně uváděným hrám Bertolta Brechta. Režisér David Šiktanc ale po textu zásadní osobnosti evropského divadla sáhl už podruhé. Poprvé ho nastudoval před třinácti lety jako svou absolventskou inscenaci. „Témata, která tam jsou, jsou ještě intenzivnější. V době, kdy rostou xenofobní, nepřátelské nálady, je to poměrně výrazná studie,“ vysvětlil.

„Účastněte se snažení těchto lidí“

Brecht kritizuje nejen americkou společnost dvacátých let, která jako by už dopředu předurčila lidem jejich role, z nichž se už nelze dostat. Postavy hovoří velmi literárním, až nepřirozeným jazykem, plným odkazů a inspirací. Jedno z velkých témat hry je totiž ztráta schopnosti používat řeč k tomu, aby se lidé dorozuměli.

„Přestože je to zvláštní text, rozkryli jsme v něm spoustu věcí, jako je válečné napětí a všeobecný neklid, který je překrýván krásně formální stránkou našich vizáží,“ podotkl herec Jan Sklenář, druhý z mužů v souboji.

V džungli měst
Zdroj: Martin Špelda/Divadlo v Dlouhé

Podle režiséra jsou podivnosti ve hře od Brechta zlomyslnost, protože ho bavilo mást lidi. Vyzdvihuje, že autor nemá tendenci moralizovat ani nahlížet na problém z pohledu jen jedné ze zainteresovaných stran.

Sám Brecht připravil „návod“, jak ke hře přistupovat. „Sledujete nevysvětlitelné zápolení dvou mužů a jste svědky zániku rodiny, která přišla ze savan do houštin velkého města. Nelámejte si hlavu nad motivy tohoto boje, ale účastněte se snažení těchto lidí, posuďte nestranně způsob boje obou protivníků a zaměřte pozornost na finiš,“ radí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 4 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 6 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.