V džungli měst se ztrácí i současná společnost

Nahrávám video

Manipulace s informacemi, lež vydávající se za pravdu, lidé přestávají naslouchat a řeč ztrácí smysl. Přestože hru V džungli měst napsal německý dramatik Bertolt Brecht před zhruba sto lety, otiskuje se do ní i dnešní společnost. I proto po méně známém kusu sáhli v pražském Divadle v Dlouhé.

Děj cynické grotesky zasadil Brecht do Chicaga roku 1912. Bohatý dřevařský podnikatel vyzve k podivnému souboji knihovníka Gargu. Bez pravidel se ale střet změní v boj, který nešetří nikoho, ani ty nejbližší z okolí obou mužů. Cílem je zničit toho druhého.

„Mezigenerační konflikt, nesnášenlivost ve společnosti, sociální rozdíly a podobně,“ zmiňuje představitel Gargy Samuel Toman témata, která nejsou publiku cizí ani dnes.

V džungli měst patří k méně uváděným hrám Bertolta Brechta. Režisér David Šiktanc ale po textu zásadní osobnosti evropského divadla sáhl už podruhé. Poprvé ho nastudoval před třinácti lety jako svou absolventskou inscenaci. „Témata, která tam jsou, jsou ještě intenzivnější. V době, kdy rostou xenofobní, nepřátelské nálady, je to poměrně výrazná studie,“ vysvětlil.

„Účastněte se snažení těchto lidí“

Brecht kritizuje nejen americkou společnost dvacátých let, která jako by už dopředu předurčila lidem jejich role, z nichž se už nelze dostat. Postavy hovoří velmi literárním, až nepřirozeným jazykem, plným odkazů a inspirací. Jedno z velkých témat hry je totiž ztráta schopnosti používat řeč k tomu, aby se lidé dorozuměli.

„Přestože je to zvláštní text, rozkryli jsme v něm spoustu věcí, jako je válečné napětí a všeobecný neklid, který je překrýván krásně formální stránkou našich vizáží,“ podotkl herec Jan Sklenář, druhý z mužů v souboji.

V džungli měst
Zdroj: Martin Špelda/Divadlo v Dlouhé

Podle režiséra jsou podivnosti ve hře od Brechta zlomyslnost, protože ho bavilo mást lidi. Vyzdvihuje, že autor nemá tendenci moralizovat ani nahlížet na problém z pohledu jen jedné ze zainteresovaných stran.

Sám Brecht připravil „návod“, jak ke hře přistupovat. „Sledujete nevysvětlitelné zápolení dvou mužů a jste svědky zániku rodiny, která přišla ze savan do houštin velkého města. Nelámejte si hlavu nad motivy tohoto boje, ale účastněte se snažení těchto lidí, posuďte nestranně způsob boje obou protivníků a zaměřte pozornost na finiš,“ radí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Třikrát Mucha. Brněnské Národní propojilo epopej, zpěvačku a boudu

Zpěvačka Nikola Mucha, Slovanská epopej Alfonse Muchy a Muchova bouda s rychlým občerstvením. Tuto trojici jihomoravských atributů můžou diváci vidět v nové komedii Národního divadla Brno s příznačným názvem Mucha, Mucha, Mucha. Premiéru má v pátek na scéně divadla Reduta.
před 14 hhodinami

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
před 21 hhodinami

Na členství v komisi pro výběr šéfa Národní galerie rezignovali dva členové

Fotograf Lukáš Jasanský a jeho žena, grafička a ilustrátorka Lenka Jasanská rezignovali minulý týden na členství v komisi ministerstva kultury pro výběr nového generálního ředitele nebo ředitelky Národní galerie Praha. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) jejich odstoupení respektuje. Další postup zváží, členy komise vybíral osobně a za výběrem si stojí.
20. 10. 2026‌‌

Rok od krádeže v Louvru. Evropská muzea dál čelí problémům se zabezpečením

Série krádeží v muzeích ve Francii a Španělsku vyvolala otázky ohledně zabezpečení cenných uměleckých děl. Odborníci upozorňují, že samotné kamery ani moderní technologie jejich ochranu nezaručí. Muzea navíc často sídlí v historických budovách, které nejsou na současné bezpečnostní hrozby připravené, a náklady na účinnější zabezpečení mohou dosahovat desítek tisíc eur za jediný obraz.
19. 10. 2026‌‌

VideoV poezii na albu Fru Fru se najde každý muž s testosteronem

Skupina Fru Fru po třinácti letech vydala nové album. Na nahrávce s názvem Gramofonová deska zhudebnila verše Vítězslava Nezvala, Jana Skácela, Františka Ladislava Čelakovského nebo Alexandra Sergejeviče Puškina. Poezie přitom nebyla původním záměrem. „Hledal jsem zajímavá témata a zjistil jsem, že je už všechny napsali dobří básníci před sto lety,“ vysvětlil frontman Václav Bartoš. „Většina věcí je o lásce a o takovém pocitu, že jsem součástí něčeho, o čem dávno vím, ale přitom jsem nebyl schopný to napsat,“ dodal. „Každý muž, který má trošku testosteronu, se v tom vidí,“ míní.
19. 10. 2026‌‌

Pardubické Postřižiny mají blíž k Hrabalovi než k Menzelovi

Dlouhé vlasy nezkrotné Maryšky, její rozvážný manžel, který se chce stát ředitelem pivovaru, a hlučný strýc Pepin. Do maloměstského života na začátku minulého století vrátily diváky Postřižiny podle románu Bohumila Hrabala. V premiéře hru uvedlo Východočeské divadlo v Pardubicích.
19. 10. 2026‌‌

Kdo vraždil během Pražského povstání? Scenárista Vyprávěj napsal knižní krimi

Scenárista Rudolf Merkner, který stojí za seriálem Vyprávěj a za filmy Bobule či Rafťáci, se vrhl na zcela nový žánr. Napsal thriller Případ pražské bestie, ve kterém detektiv pátrá po sériovém vrahovi během Pražského povstání v roce 1945.
19. 10. 2026‌‌

Zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák

Ve věku 77 let v sobotu zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák. ČTK o tom v neděli informovala jeho manželka Drahomíra. Jirák ztvárnil desítky rolí ve filmech i seriálech. Svým charismatickým hlasem se proslavil rovněž jako dabér. Namlouval například chlupatého mimozemšťana Alfa ve stejnojmenném americkém sitcomu, jeho hlasem mluvila i oranžová postavička Hele z televizního Studia Kamarád.
18. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.