V džungli měst se ztrácí i současná společnost

Nahrávám video

Manipulace s informacemi, lež vydávající se za pravdu, lidé přestávají naslouchat a řeč ztrácí smysl. Přestože hru V džungli měst napsal německý dramatik Bertolt Brecht před zhruba sto lety, otiskuje se do ní i dnešní společnost. I proto po méně známém kusu sáhli v pražském Divadle v Dlouhé.

Děj cynické grotesky zasadil Brecht do Chicaga roku 1912. Bohatý dřevařský podnikatel vyzve k podivnému souboji knihovníka Gargu. Bez pravidel se ale střet změní v boj, který nešetří nikoho, ani ty nejbližší z okolí obou mužů. Cílem je zničit toho druhého.

„Mezigenerační konflikt, nesnášenlivost ve společnosti, sociální rozdíly a podobně,“ zmiňuje představitel Gargy Samuel Toman témata, která nejsou publiku cizí ani dnes.

V džungli měst patří k méně uváděným hrám Bertolta Brechta. Režisér David Šiktanc ale po textu zásadní osobnosti evropského divadla sáhl už podruhé. Poprvé ho nastudoval před třinácti lety jako svou absolventskou inscenaci. „Témata, která tam jsou, jsou ještě intenzivnější. V době, kdy rostou xenofobní, nepřátelské nálady, je to poměrně výrazná studie,“ vysvětlil.

„Účastněte se snažení těchto lidí“

Brecht kritizuje nejen americkou společnost dvacátých let, která jako by už dopředu předurčila lidem jejich role, z nichž se už nelze dostat. Postavy hovoří velmi literárním, až nepřirozeným jazykem, plným odkazů a inspirací. Jedno z velkých témat hry je totiž ztráta schopnosti používat řeč k tomu, aby se lidé dorozuměli.

„Přestože je to zvláštní text, rozkryli jsme v něm spoustu věcí, jako je válečné napětí a všeobecný neklid, který je překrýván krásně formální stránkou našich vizáží,“ podotkl herec Jan Sklenář, druhý z mužů v souboji.

V džungli měst
Zdroj: Martin Špelda/Divadlo v Dlouhé

Podle režiséra jsou podivnosti ve hře od Brechta zlomyslnost, protože ho bavilo mást lidi. Vyzdvihuje, že autor nemá tendenci moralizovat ani nahlížet na problém z pohledu jen jedné ze zainteresovaných stran.

Sám Brecht připravil „návod“, jak ke hře přistupovat. „Sledujete nevysvětlitelné zápolení dvou mužů a jste svědky zániku rodiny, která přišla ze savan do houštin velkého města. Nelámejte si hlavu nad motivy tohoto boje, ale účastněte se snažení těchto lidí, posuďte nestranně způsob boje obou protivníků a zaměřte pozornost na finiš,“ radí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 7 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 8 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...