V džungli měst se ztrácí i současná společnost

Nahrávám video

Manipulace s informacemi, lež vydávající se za pravdu, lidé přestávají naslouchat a řeč ztrácí smysl. Přestože hru V džungli měst napsal německý dramatik Bertolt Brecht před zhruba sto lety, otiskuje se do ní i dnešní společnost. I proto po méně známém kusu sáhli v pražském Divadle v Dlouhé.

Děj cynické grotesky zasadil Brecht do Chicaga roku 1912. Bohatý dřevařský podnikatel vyzve k podivnému souboji knihovníka Gargu. Bez pravidel se ale střet změní v boj, který nešetří nikoho, ani ty nejbližší z okolí obou mužů. Cílem je zničit toho druhého.

„Mezigenerační konflikt, nesnášenlivost ve společnosti, sociální rozdíly a podobně,“ zmiňuje představitel Gargy Samuel Toman témata, která nejsou publiku cizí ani dnes.

V džungli měst patří k méně uváděným hrám Bertolta Brechta. Režisér David Šiktanc ale po textu zásadní osobnosti evropského divadla sáhl už podruhé. Poprvé ho nastudoval před třinácti lety jako svou absolventskou inscenaci. „Témata, která tam jsou, jsou ještě intenzivnější. V době, kdy rostou xenofobní, nepřátelské nálady, je to poměrně výrazná studie,“ vysvětlil.

„Účastněte se snažení těchto lidí“

Brecht kritizuje nejen americkou společnost dvacátých let, která jako by už dopředu předurčila lidem jejich role, z nichž se už nelze dostat. Postavy hovoří velmi literárním, až nepřirozeným jazykem, plným odkazů a inspirací. Jedno z velkých témat hry je totiž ztráta schopnosti používat řeč k tomu, aby se lidé dorozuměli.

„Přestože je to zvláštní text, rozkryli jsme v něm spoustu věcí, jako je válečné napětí a všeobecný neklid, který je překrýván krásně formální stránkou našich vizáží,“ podotkl herec Jan Sklenář, druhý z mužů v souboji.

V džungli měst
Zdroj: Martin Špelda/Divadlo v Dlouhé

Podle režiséra jsou podivnosti ve hře od Brechta zlomyslnost, protože ho bavilo mást lidi. Vyzdvihuje, že autor nemá tendenci moralizovat ani nahlížet na problém z pohledu jen jedné ze zainteresovaných stran.

Sám Brecht připravil „návod“, jak ke hře přistupovat. „Sledujete nevysvětlitelné zápolení dvou mužů a jste svědky zániku rodiny, která přišla ze savan do houštin velkého města. Nelámejte si hlavu nad motivy tohoto boje, ale účastněte se snažení těchto lidí, posuďte nestranně způsob boje obou protivníků a zaměřte pozornost na finiš,“ radí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Klíčníci vyzvedli české korunovační klenoty

Ve svatovítské katedrále se v pondělí odpoledne po roce znovu sešlo sedm klíčníků, kteří otevřeli dveře Korunní komory a vyzvedli z ní korunovační klenoty. Svatováclavská koruna, žezlo a jablko, které se používaly při korunovaci českých králů, budou od úterý vystavené ve Vladislavském sále Pražského hradu. První čtyři dny si je budou moci prohlédnout školáci, od soboty 19. září do pondělí 28. září se výstava otevře veřejnosti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kostková a Eben budou moderovat StarDance naposledy

Letošní řada taneční soutěže StarDance bude poslední, kterou budou moderovat Tereza Kostková a Marek Eben. Moderátorská stálice to oznámila při představování letošních novinek. První taneční večer odvysílá Česká televize v sobotu 10. října.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoTočím pro sebe jako diváka za deset let, říká Hřebejk

Od režiséra Jana Hřebejka vysílá Česká televize aktuálně seriál Na tělo o současných padesátnících, vedle toho Hřebejk chystá Jobovku, tedy příběh pražské rodiny, která se přestěhuje na venkov. „Každý, kdo se na to bude dívat, to bude posuzovat podle svých zkušeností,“ podotkl Hřebejk v Interview ČT24 k diváckému přijetí svých počinů. Při natáčení vede dialog sám se sebou jako potenciálním divákem a ptá se, jestli ho film či seriál bude bavit i za deset let. To se mu stalo při zhlédnutí jeho celovečerního debutu Šakalí léta. Naopak snímek Medvídek podle něho mohl dopadnout lépe.
před 16 hhodinami

WP: Kennedyho centrum je na pokraji bankrotu

Kennedyho centrum pro múzická umění ve Washingtonu je na pokraji bankrotu a už v úterý by mohlo zavřít. Napsal to v neděli deník The Washington Post s odvoláním na vedení kulturního střediska, jehož vlastníkem je americká vláda.
včera v 04:25

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
13. 9. 2026

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
13. 9. 2026

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
12. 9. 2026Aktualizováno12. 9. 2026

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.