V Dejvickém divadle panuje po smrti Stalina zmatek a panika

Nahrávám video

Co se odehrávalo za zdmi Kremlu po smrti diktátora Stalina? Dejvické divadlo připravilo adaptaci komiksového románu Ztratili jsme Stalina o událostech roku 1953. V režii Michala Vajdičky hrají například Jaroslav Plesl a Tomáš Jeřábek.

Naprostý zmatek a panika vypukne mezi členy ústředního výboru po smrti Stalina. Nikdy nemuseli mít vlastní názor, stačilo souhlasit s myšlenkami velkého vůdce. Zatím se báli jednoho, teď se bojí každý každého. Začíná boj o moc. Kdo bude jeho nástupce. Vítěz bere vše a poraženého v nejlepším případě čeká gulag, v tom horším kulka.

Ztratili jsme Stalina je adaptace dvou francouzských autorů Fabiena Nuryho a Thierryho Robina, kteří formou komiksového románu popisují několik zásadních dnů po smrti sovětského diktátora. O divadelní inscenaci se postaral Daniel Majling.

„Hra se dotýká naprosté bezohlednosti, touze po moci a chůzi přes statisíce mrtvol,“ říká herec Jaroslav Plesl. „Nejvíc mě zarazilo, že to všechno je pravda. Tak se to stalo, jsou tam (ve hře, pozn. red.) některé zkratky,“ míní režisér Michal Vajdička.

„Dědek se vším všudy“

​​„Po Stalinově smrti to chvíli vypadalo, že se může Rusko vzpamatovat, vysvobodit se z krutovlády autoritativního režimu a přiblížit se aspoň o kousek k demokracii. Bohužel to netrvalo dlouho, než padl první výstřel a noví páni Kremlu pochopili, že bez násilí, manipulace a obětí se to v Rusku nedá. O tomto zmařeném pokusu pojednává groteska z prostředí Kremlu. Doufejme, že po odchodu současného pána Kremlu tento boj Rusko znovu neprohraje,“ prohlašuje Vajdička.

Románovou předlohu už proslavila britská filmová komedie, kterou Rusko zakázalo promítat. V Dejvicích teď znovu ožily tehdejší tváře nejužšího vedení země. Například Chruščov v podání Jaroslava Plesla. „Zaslouží“ se o první výstřel. „Pořád to byli takoví milovníci nebo kluci a najednou je to ten dědek se vším všudy. Všechny ty dědkoviny, které jsem nakoukal, se snažím aplikovat,“ říká Plesl.

Stěžejní část hry se věnuje jeho snaze odstranit Lavrentije Beriju, tehdejšího šéfa bezpečnosti, kterého ztvárňuje Jeřábek. Dalšími důležitými postavami jsou například Georgij Malenkov, kterého hraje Lukáš Příkazký, či Vjačeslav Molotov, v jehož roli se představil Pavel Šimčík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
před 10 hhodinami

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
před 17 hhodinami

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.