Utajená první dáma české abstrakce vystavuje v Olomouci

Olomouc – Své obrazy ničila, nebo je rozdala. Přesto se část tvorby Ludmily Padrtové podařilo zachránit. Muzeum umění v Olomouci ji nyní vystavuje pod názvem První dáma české abstrakce. Ve své době utajená autorka je dnes považována za ústřední postavu české poválečné lyrické abstrakce a informelu.

První retrospektiva Ludmily Padrtové zahrnuje přes 20 obrazů a 120 kreseb z let 1951 až 2013. Jedná se o rozšířené uvedení výstavy, jejíž premiéru hostila loni Západočeská galerie v Plzni. „Naše výstava není jen pouhou reprízou. Naše výstavní prostory jsou diametrálně odlišné, klademe důraz na kontinuitu její tvorby a představujeme i její tvorbu současnou,“ říká kurátor Ladislav Daněk.

Vedle Vladimíra Boudníka

Počátky soustavné výtvarné práce Ludmily Padrtové se podle Daňka datují do roku 1951. Do dějin českého výtvarného umění se však nesmazatelně zapsala především tvorbou z druhé poloviny 50. let. „Vedle Vladimíra Boudníka vytvořila Padrtová během pěti let, a to téměř v utajení, natolik pozoruhodné dílo, že ji dnes odborníci považují za ústřední postavu počátků české poválečné lyrické abstrakce a informelu,“ upozornil kurátor.

Padrtová v 50. letech dosáhla podle autorů výstavy také pozoruhodných výsledků v experimentálních pracích na papíře: jde o koláže, barevné tušové kresby na savém papíru a originální jemné kresbo-malby na prostěradlech, která namáčela do vody a na nichž svobodně kombinovala tuš s pastelem, kávou či rzí.

Podívejte se na video:

2 minuty
První dáma české abstrakce vystavuje v Olomouci
Zdroj: ČT24

Daněk poukázal na zvláštní osud jejího díla. „Sice byla ženou význačného historika umění, ale doslova zakázala svému muži, aby ji dostal na nějakou výstavu,“ říká kurátor. Vrcholnou část autorka uzavírá v roce 1960 cyklem desítky obrazů nazvaných Pomsta informelu, čímž měla na mysli pomstu vlastním obrazům.

Tvorbu ukončila, dílo rozdala nebo zničila

„V následujícím roce se rozhodla tvorbu ukončit a značnou část své práce rozdala nebo dokonce zničila, neboť informelní malba, které se tehdy věnovala již řada autorů, jí začala připadat módní. Torzo raného díla, z něhož se dochovalo asi 40 obrazů a 250 kreseb, objevil u autorky až v roce 1996 brněnský teoretik umění Jiří Valoch,“ uvedl autor výstavy.

Padrtová se nakonec k tvorbě po 50 letech vrátila, kreslit začala opět v roce 2011 na popud galeristy a sběratele Milana Mikuše. Podle Daňka vytvořila od té doby stovky věcí. Podle autora výstavy patří k velkým solitérům českého poválečného umění.

Expozice První dáma české abstrakce trvá do 20. dubna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...