Mohla být jen jednou z mnoha uměleckých škol, nastolila ale světový trend, s nímž jsou spojeni architekti jako Mies van der Rohe nebo malíři Vasilij Kandinskij či Paul Klee. Umělecká škola Bauhaus hlásala propojení umění a řemesla a její motto, že forma následuje funkci, ovlivňuje tvůrce i dnes, sto let po jejím založení.
Umění je (i) řemeslo, upozornila před sto lety škola Bauhaus
Podle zakladatele Bauhausu Waltera Gropiuse má být architektura krásná, ale také praktická a dostupná. Zajímal ho dům jako celek – od barvy omítky přes elektrické rozvody až po kliky u dveří. A právě tento celkový pohled se rozhodl na začátku dvacátých let minulého století učit studenty ve škole s názvem Bauhaus.
Gropius výuku podřizoval myšlence, že umění a techniku nelze oddělit. Na škole tak vyučovali jak umělci, tak řemeslní odborníci. Nezůstalo jen u architektury, škola nabízela i další obory, třeba reklamu, textilní tvorbu, výstavnictví nebo fotografii. Bauhaus se tak brzy stal synonymem pro moderní design.
Teorii a praxi začali studenti zkoumat v roce 1919 ve Výmaru v budově, kterou Gropius sám v duchu Bauhausu navrhnul. V polovině dvacátých let se škola přestěhovala do Desavy a následně do Berlína. Důvodem byl vždy politický tlak kvůli sociálnímu a levicovému charakteru školy, což se sílící NSDAP příliš nezamlouvalo.
Bauhaus ovlivnil Sutnara i Baťu
Vliv Bauhausu nicméně přesáhl hranice Německa. Ovlivnil i tvůrce v tehdejším Československu. Například designér a grafik Ladislav Sutnar začal podle jeho pravidel nejen tvořit, ale i učit. Na Státní grafické škole vedl kurzy reklamní fotografie, oboru, který se na univerzitách studuje dodnes. Výukou Bauhausu se inspirovalo také učiliště pro průmyslové výtvarníky, které v roce 1939 vzniklo díky firmě Baťa ve Zlíně.
V té době byl už ale Bauhaus v Německu minulostí. Nacisté školu po nástupu k moci zavřeli, považovali ji za destrukci architektury a obviňovali ji z „bolševické rozvratné činnosti“. Některé budovy proto chtěli přestavět, architektonické a další umělecké stopy Bauhausu se jim ale zamést nepodařilo. Svědčí o tom nejen budovy, které v Berlíně i jinde obdivují tisíce turistů ročně, ale i oslavy sta let Bauhausu.
Uměleckou školu přiblíží během roku na sedm set výstav, přednášek a dalších akcí, nová muzea Bauhausu se otevírají ve Výmaru a Desavě, další chtějí za několik let zpřístupnit v Berlíně.