Umění je (i) řemeslo, upozornila před sto lety škola Bauhaus

Mohla být jen jednou z mnoha uměleckých škol, nastolila ale světový trend, s nímž jsou spojeni architekti jako Mies van der Rohe nebo malíři Vasilij Kandinskij či Paul Klee. Umělecká škola Bauhaus hlásala propojení umění a řemesla a její motto, že forma následuje funkci, ovlivňuje tvůrce i dnes, sto let po jejím založení.

Podle zakladatele Bauhausu Waltera Gropiuse má být architektura krásná, ale také praktická a dostupná. Zajímal ho dům jako celek – od barvy omítky přes elektrické rozvody až po kliky u dveří. A právě tento celkový pohled se rozhodl na začátku dvacátých let minulého století učit studenty ve škole s názvem Bauhaus. 

Gropius výuku podřizoval myšlence, že umění a techniku nelze oddělit. Na škole tak vyučovali jak umělci, tak řemeslní odborníci. Nezůstalo jen u architektury, škola nabízela i další obory, třeba reklamu, textilní tvorbu, výstavnictví nebo fotografii. Bauhaus se tak brzy stal synonymem pro moderní design.  

Teorii a praxi začali studenti zkoumat v roce 1919 ve Výmaru v budově, kterou Gropius sám v duchu Bauhausu navrhnul. V polovině dvacátých let se škola přestěhovala do Desavy a následně do Berlína. Důvodem byl vždy politický tlak kvůli sociálnímu a levicovému charakteru školy, což se sílící NSDAP příliš nezamlouvalo.

Bauhaus ovlivnil Sutnara i Baťu

Vliv Bauhausu nicméně přesáhl hranice Německa. Ovlivnil i tvůrce v tehdejším Československu. Například designér a grafik Ladislav Sutnar začal podle jeho pravidel nejen tvořit, ale i učit. Na Státní grafické škole vedl kurzy reklamní fotografie, oboru, který se na univerzitách studuje dodnes. Výukou Bauhausu se inspirovalo také učiliště pro průmyslové výtvarníky, které v roce 1939 vzniklo díky firmě Baťa ve Zlíně.

V té době byl už ale Bauhaus v Německu minulostí. Nacisté školu po nástupu k moci zavřeli, považovali ji za destrukci architektury a obviňovali ji z „bolševické rozvratné činnosti“. Některé budovy proto chtěli přestavět, architektonické a další umělecké stopy Bauhausu se jim ale zamést nepodařilo. Svědčí o tom nejen budovy, které v Berlíně i jinde obdivují tisíce turistů ročně, ale i oslavy sta let Bauhausu.

Nahrávám video
Před sto lety ovlivnil architekturu a umění Bauhaus
Zdroj: ČT24

Uměleckou školu přiblíží během roku na sedm set výstav, přednášek a dalších akcí, nová muzea Bauhausu se otevírají ve Výmaru a Desavě, další chtějí za několik let zpřístupnit v Berlíně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...