Umění je (i) řemeslo, upozornila před sto lety škola Bauhaus

Mohla být jen jednou z mnoha uměleckých škol, nastolila ale světový trend, s nímž jsou spojeni architekti jako Mies van der Rohe nebo malíři Vasilij Kandinskij či Paul Klee. Umělecká škola Bauhaus hlásala propojení umění a řemesla a její motto, že forma následuje funkci, ovlivňuje tvůrce i dnes, sto let po jejím založení.

Podle zakladatele Bauhausu Waltera Gropiuse má být architektura krásná, ale také praktická a dostupná. Zajímal ho dům jako celek – od barvy omítky přes elektrické rozvody až po kliky u dveří. A právě tento celkový pohled se rozhodl na začátku dvacátých let minulého století učit studenty ve škole s názvem Bauhaus. 

Gropius výuku podřizoval myšlence, že umění a techniku nelze oddělit. Na škole tak vyučovali jak umělci, tak řemeslní odborníci. Nezůstalo jen u architektury, škola nabízela i další obory, třeba reklamu, textilní tvorbu, výstavnictví nebo fotografii. Bauhaus se tak brzy stal synonymem pro moderní design.  

Teorii a praxi začali studenti zkoumat v roce 1919 ve Výmaru v budově, kterou Gropius sám v duchu Bauhausu navrhnul. V polovině dvacátých let se škola přestěhovala do Desavy a následně do Berlína. Důvodem byl vždy politický tlak kvůli sociálnímu a levicovému charakteru školy, což se sílící NSDAP příliš nezamlouvalo.

Bauhaus ovlivnil Sutnara i Baťu

Vliv Bauhausu nicméně přesáhl hranice Německa. Ovlivnil i tvůrce v tehdejším Československu. Například designér a grafik Ladislav Sutnar začal podle jeho pravidel nejen tvořit, ale i učit. Na Státní grafické škole vedl kurzy reklamní fotografie, oboru, který se na univerzitách studuje dodnes. Výukou Bauhausu se inspirovalo také učiliště pro průmyslové výtvarníky, které v roce 1939 vzniklo díky firmě Baťa ve Zlíně.

V té době byl už ale Bauhaus v Německu minulostí. Nacisté školu po nástupu k moci zavřeli, považovali ji za destrukci architektury a obviňovali ji z „bolševické rozvratné činnosti“. Některé budovy proto chtěli přestavět, architektonické a další umělecké stopy Bauhausu se jim ale zamést nepodařilo. Svědčí o tom nejen budovy, které v Berlíně i jinde obdivují tisíce turistů ročně, ale i oslavy sta let Bauhausu.

Nahrávám video
Před sto lety ovlivnil architekturu a umění Bauhaus
Zdroj: ČT24

Uměleckou školu přiblíží během roku na sedm set výstav, přednášek a dalších akcí, nová muzea Bauhausu se otevírají ve Výmaru a Desavě, další chtějí za několik let zpřístupnit v Berlíně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
před 2 hhodinami

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
před 3 hhodinami

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
včera v 11:49

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
včera v 11:06

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026
Načítání...