Praha - Obraz Františka Kupky Tvar modré zůstává kulturní památkou. Rozhodnutí ministerstva není pravomocné, do 15 dnů se proti němu lze odvolat. Plátno letos v dubnu v pražské aukci koupil zahraniční sběratel za rekordních 55,75 milionu korun, ovšem dílo prohlášené za památku natrvalo vyvézt mimo republiku nelze, galerista proto chtěl, aby stát památkovou ochranu zrušil.
Nesnímat památkovou ochranu z díla doporučili pracovníci Národní galerie (NG) i Národního památkového ústavu (NPÚ), které ministerstvo kultury (MK) požádalo o vyjádření. Galerista má ze zákona patnáctidenní lhůtu na podání rozkladu. Potom by o případu rozhodovala rozkladová komise MK a verdikt by byl na ministryni kultury, jako tomu bývá v běžnějších případech prohlašování movitých či nemovitých věcí za kulturní památky.
Vladimír Lekeš, jednatel společnosti Adolf Loos Apartment and Gallery, která obraz dražila, podal návrh na zrušení památkové ochrany v květnu, na konci července požádal o další prodloužení lhůty k podání dalších důkazních materiálů. Lhůta mu byla prodloužena do 31. srpna.
Obraz byl podle dřívějších vyjádření MK v době dražby prohlášen za kulturní památku. Galeristovi ale před dražbou NPÚ sdělil, že dílo památkou není. Problém je v tom, že obraz byl součástí Waldesovy sbírky, která byla navržena na prohlášení za památku. Není ale zřejmé, zda se proces prohlašování dokončil.
Citace ze zprávy, kterou k situaci vydala generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková 7. 9. 2012
V lednu t.r. oslovil Ing. Lekeš Národní památkový ústav e-mailovým dotazem o platnosti prohlášení KP. E-mailová odpověď neobsahovala číslo jednací a šla mimo standardní procesy oficiálních žádostí, jejichž obsahu je v NPÚ věnována vysoká pozornost a proces schvalování prochází několika stupni. V e-mailu referentka odpověděla tazateli, že dílo: „…není samostatně prohlášenou kulturní památkou ani jeden z uvedených předmětů. Je možné, že některé z předmětů jsou zahrnuty do tzv. “Waldesovy sbírky". Právní status sbírky je dodnes nejasný. Tato nejednoznačná odpověď nemohla tazateli zakládat jistotu, že se nejedná o KP.
Národní památkový ústav se domnívá, že v komunikaci s dražitelem díla nepochybil. Dražitel nemůže založit prodej takto významných děl na základě běžné e-mailové komunikace s řadovým referentem. Právní status dokumentu lze zaručit jen na základě oficiálních vyjádření ústavu s číslem jednacím a s elektronickým podpisem, nebo originálním podpisem odpovědného zaměstnance NPÚ.
Vyjádření Ing. Vladimíra Lekeše, ředitele Adolf Loos Apartment and Gallery
V roce 2005 došlo k vyplacení podílu jednoho z restituentů Waldesovy restituce. Tato skutečnost byla oznámena na NPÚ. Nebylo vlastníky, které naše společnost exkluzivně zastupuje, žádáno o sejmutí statutu kulturní památky u tohoto obrazu, tak jak se mylně objevilo v tisku.
Naše aukční síň byla pověřena majiteli a dědici továrníka Jindřicha Waldese k prodeji uměleckých předmětů prostřednictvím aukce konané dne 18. dubna 2012. Vzhledem k tomu, že pan George Waldes, syn továrníka Jindřicha Waldese měl důvodné a jak je vidět oprávněné pochyby, které z těchto uměleckých předmětů byly prohlášeny za kulturní památku ČR a zda byl proces prohlašování vůbec dokončen, obrátili jsme se s naším dotazem na NPÚ, ústřední pracoviště, které ze zákona vede evidenci kulturních památek České republiky. Uvádíme zde přesnou citaci naší žádosti zaslané dne 18. ledna 2012 ředitelce odboru integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví paní Křížové:
"Vážená paní doktorko, odvolávám se na náš rozhovor. Naše aukční síň bude v dubnu 2012 dražit následující díla, která pocházejí z tzv. Waldesovy restituce z roku 1996 z Národní galerie v Praze. Dle sdělení restituenta pana George Waldese byla některá díla z této restituce navržena na prohlášení za kulturní památku s nejasným výsledkem, neboť s tímto krokem majitel nesouhlasil. Sdělte, prosím, zda některé z níže uvedených uměleckých předmětů má jasný statut kulturní památky ČR či bylo u nich řízení zastaveno:
1) František Kupka, obraz Tvar modré, 1913-24, olej na plátně,73x60 cm
2) František Kupka, socha Eugenie Kupka, bronz, 1929
3) Jan Štursa, socha, Pohřeb v Karpatech, hruškové dřevo,1918
4) Archiv s korespondencí Jindřicha Waldese".
Přitom jsme se obrátili s výše uvedeným dotazem jednak osobně a jednak následně písemně adresovali tuto žádost na ředitelku integrovaného odboru evidence movitých kulturních památek paní PhDr. Alexandru Křížovou 18. ledna 2012. Paní Křížová (jak je vidět z interní korespondence) tuto žádost delegovala na svoje podřízené (vedoucího oddělení pana Baštu) a odbornou referentku tohoto oddělení paní Janu Chudobovou. Je tedy evidentní, že žádost prošla všemi stupni NPÚ (od ředitelky po odborného referenta!)
Dne 26. ledna 2012 přišla z NPÚ, ústředního pracoviště odboru integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví, následující odpověď (přesnou citaci zde uvádíme tak, aby nemohla být účelově NPÚ zkreslována):
„Vážený pane inženýre, dle našich záznamů a dle Seznamu kulturních památek ČR není samostatně prohlášenou kulturní památkou ani jeden z Vámi uvedených předmětů. Je možné, že některé z předmětů jsou zahrnuty do tzv. “Waldesovy sbírky„, ale ani tak není nikde zmínka, že by byla tato sbírka, ačkoliv byla navržena, prohlášena kulturní památkou“.
Jak je jednoznačně vidět z přiložené korespondence nikdo NPÚ nenutil vydávat takovéto písemné vyjádření. Zpochybňování právní legitimity výše uvedeného stanoviska spolu s chybějícím číslem jednacím (to snad přiděluje NPÚ) jsou již spíše úsměvná a svědčí o stavu této instituce.
Stanovisko NPÚ jsme přeposlali dne 24. 2. 2012 dotčeným orgánům státní správy.
Na základě tohoto vyjádření jsme v dobré víře obraz Tvar modré takto dražili dne 18. dubna 2012 na naší aukci vybraných mistrovských děl Evening Sale Prague a informovali o právním stavu obrazu dražitele (který je pro některé podstatný, neboť statut kulturní památky ČR podstatným způsobem omezuje jejich vlastnická práva).
Čtrnáct dnů po aukci jsme se dozvěděli z tisku, že NPÚ začal tvrdit, že obraz je kulturní památkou ČR!
K tomu uvádíme, že NPÚ mohl (i třeba minutu před aukcí) nás o změně svého stanoviska informovat a my bychom takto obratem informovali naše dražitele. Neučinil tak…
Na základě výše uvedeného vyzývá vydražitel, naše aukční síň, dále zástupce dědiců mecenáše umění Jindřicha Waldese a členové Komory aukčních síní a soukromých galerií České republiky k veřejné omluvě ředitelku NPÚ paní Goryczkovou.
Druhou stránkou věci je, že o obraz, který je soukromým majetkem neměla Národní galerie v minulosti zájem. Dala přednost pro ni důležitějším obrazům z Waldesovy sbírky. Dílo Františka Kupky je dostatečně zastoupeno ve veřejných galeriích ať již Národní galerie v Praze či Muzeum Kampa. Vydražitel zamýšlí zapůjčit obraz do stále expozice prestižního světového muzea, což zajisté pomůže propagaci českého umění a Kupkova díla v zahraničí. Nezanedbatelná je rovněž ekonomická stránka věci, neboť aukční síň je plátcem DPH a daní v ČR a dále musí uhradit autorskému svazu 4% autorských poplatků z dosažené ceny.
/redakčně kráceno/
