Tři knižní tipy Libora Dvořáka

Překladatele a novináře Libora Dvořáka zaujaly na knižních pultech tři tituly, které se vrací k 20. století. Americký publicista Axel Ross mu doslova naslouchá v knize nazvané Zbývá jen hluk, v níž z perspektivy hudby nahlíží dění v politice a společnosti. Francouzská suita je po desítkách let od vzniku vydaným autentickým románem z druhé světové války, jejíhož konce se autorka knihy Irène Némirovská nedožila. Také s odstupem několika desetiletí vychází kompletní, necenzurovaná sbírka sci-fi povídek Těžká planeta, kterou sestavil snad nejznámější autor tohoto žánru Isaac Asimov.

Irène NÉMIROVSKÁ / Francouzská suita
(Paseka, překlad Helena Beguivinová, 499 Kč)

Anotace: Nedokončený románový cyklus nalezený v pozůstalosti Irène Némirovské se stal před pár lety ve Velké Británii, USA a zejména ve Francii bestsellerem. Autorka se narodila v roce 1903 v ukrajinském Kyjevě, po revoluci ale její rodina odešla do francouzského exilu. Ve Francii se také děj její knihy odehrává. Vypjaté příběhy vznikaly ještě uprostřed válečného dění a jedno z prvních děl s tématem druhé světové války navzdory dlouhé cestě ke čtenářům nepostrádá autenticitu a působivost. Libor Dvořák o knize: Irène Némirovská byla v roce 1942 deportována do Osvětimi, kde kráce nato zemřela. Francouzská suita jsou první dva díly zamýšlené pentalogie a pojednávají o úvodních fázích války ve Francii. Zajímavé je, že na konci jsou i autorčiny poznámky k dalším dílům, které už ovšem nemohla napsat. Myslím, že kniha je známá a čtená proto, že mezní situace, k nimž válka patří, jsou pro čtenáře inspirující a vždy mu přinášejí zážitek, který období historických „rovin“ zpravidla neposkytují.

Isaac ASIMOV / Těžká planeta
(Argo a Triton, překlad Jaroslav Veis, Robert Tschorn, Jan Pavlík, 339 Kč)

Anotace: Sbírka sci-fi povídek, kterou sestavil mistr žánru Isaac Asimov, u nás poprvé vychází ve verzi bez zásahu komunistické century. Čtenáři se tak mohou poprvé setkat se všemi texty, které Asimov ve své době považoval pro žánr sci-fi za důležité. Libor Dvořák o knize: Těžká planeta vyšla poprvé v roce 1971, zahrnuje autory veleznámé i dnes méně slavné, jmenujme alespoň Roberta A. Heinleina a Arthura C. Clarka. Asimov v úvodu píše, že ho při výběru především inspirovalo, jak dokáží spisovatelé odhadnout budoucnost, ale i to, jak ji odhadnout nedokážou. Jde mu hlavně o literární hodnotu příběhů, o nápady, ty jsou ve sci-fi nesmírně důležité, a o to, co v tomto žánru a v literatuře přežije, a co ne. V české podobě se tato kniha obejvila poprvé v roce 1979, z důvodů tehdy platných se do ní ale pět próz nedostalo.

3 minuty
Knižní tipy Libora Dvořáka
Zdroj: ČT24

Alex ROSS / Zbývá jen hluk
(Argo a Dokořán, překlad Pavel Klusák, 698 Kč)

Anotace: Americký novinář Alex Ross sleduje proměny hudebního myšlení a dobového vkusu společně s děním v politice a ve společnosti. Ukazuje, jak vážná hudba nachází nové cesty v experimentech, ale současně ztrácí publikum, a zkoumá, proč zatímco moderní umění se těší vážnosti a zájmu, soudobá vážná hudba často uniká pozornosti i širšimu pochopení. Libor Dvořák o knize: První kniha Alexe Rosse z roku 2007 je napsána interdisciplinárním způsobem, nejde v ní jen o hudbu samotnou, ale hudba se snoubí s nejrůznějšími jinými obory lidské činnosti, zejména se velice často proplétá s politikou. Jenom pro pořádek jmenuji dvě kapitoly: Umění strachu – o hudbě ve Stalinově Rusku – a Fuga smrti – o Hitlerovi a hudbě –, abych naznačil, oč autorovi jde a jak píše. Na knize je velice užitečná ještě jedna věc – Ross se pokouší přiblížit širokému publiku nejen klasickou a všeobecně oblíbenou, ale i soudobou hudbu, která nemá posluchačů nazbyt. Titul se i vzhledem k dobrému českému překladu dobře čte a rozhodně to není kniha, která by byla určená jenom pro muzikanty a hudbymilovné čtenáře, ale může si ji přečíst doslova každý zvídavý člověk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Egyptští experti žádají evropská muzea o navrácení starověkých artefaktů

V Egyptě odstartovala nová kampaň, která vyzývá evropská muzea k navrácení řady starověkých exponátů odcizených během období evropského kolonialismu, píše deník Arab News. Iniciativa přichází krátce po otevření nového Velkého egyptského muzea.
před 6 hhodinami

„Humor pomáhá udržet si zdravý rozum“. Mladí Ukrajinci u fronty točí filmy

Válka jim vzala domovy, bezpečí i dětství. Projekt Generace Nika nabízí filmové školení pro mladé Ukrajince žijící u válečné fronty. Pod dohledem profesionálů točí krátké filmy, režírují je, píší scénáře a hrají hlavní role. U zrodu projektu byl tragický příběh básnířky a malířky Veroniky. „Nika pro mě byla symbolem té generace, s kterou pracujeme,“ říká autor projektu, kameraman ČT Vojtěch Hönig.
před 7 hhodinami

Rekonstrukce pražské Invalidovny může začít. Chybí už jen pokyn ministerstva

Obnova pražské Invalidovny s dostavbou moderní přístavby má začít v roce 2026. Projekt za více než dvě miliardy korun bude největší investiční akcí v historii Národního památkového ústavu. Ten má podporu nové vlády a nyní čeká už jen na souhlas ministerstva kultury, aby mohl vyhlásit tendr na dodavatele stavby. Veřejnosti by se Invalidovna mohla otevřít v roce 2030.
před 14 hhodinami

Safíry z Cejlonu? Loupež v Louvru připomněla koloniální dluhy

U šperků ukradených z Louvru není zajímavé jen, kdo je vzal, ale i kde se vzaly. Objevují se totiž čím dál hlasitější otázky po původu těchto artefaktů. Loupež v pařížském muzeu přitáhla pozornost k jejich koloniální minulosti.
včera v 16:30
Načítání...