Tři knižní tipy Libora Dvořáka

Překladatel a novinář Libor Dvořák vybral z novinek na českých knižních pultech tři překladové knihy, jejichž autoři pocházejí každý z jiné země. Německo-rumunský spisovatel Dieter Schlesak se ve svém dokumentárním románu Capesius, osvětimský lékárník zaměřil na jednu ze skutečných postav zločinů holocaustu. Vize Codyho je románem, který jeho autor, jeden z nejvýznamnějším představitelů beat generation Jack Kerouac napsal stylem, jímž předběhl svou dobu. V českém překladu jeho dílo vychází poprvé, česky si poprvé mohou čtenáři přečíst i část výběru z tvorby I. A. Krylova v knize Prase a jiné bajky.

Dieter SCHLESAK / Capesius, osvětimský lékárník
(Paseka, přeložila: Zlata Kufnerová, 329 Kč)

Anotace: Spisovatel Dieter Schlesak se narodil v roce 1934 v Sedmihradsku, kde před válkou působila také hlavní postava jeho knihy – Victor Capesius. Lékárník, který jako důstojník SS rozhodoval na rampě v Osvětimi o životě svých bývalých zákazníků a sousedů. Schlesak ve svém dokumentárním románu o jedné ze skutečných postav holocaustu, jejichž podíl na zločinech nikdy nebyl potrestán, sází na autenticitu. Kniha je založena důsledně na faktech, dokumentech, dopisech a výpovědích očitých svědků. Komentář Libora Dvořáka: „Smyšlená je jedna jediná postava – postava vězně Adama, který je vypravěčem celé prózy, ale jinak je všechno založeno na skutečných událostech. Jde o jakousi beletrizovanou dokumentaristiku.“

Nahrávám video
Komentář Libora Dvořáka
Zdroj: ČT24

Jack KEROUAC / Vize Codyho
(Argo, překlad: Josef Rauvolf, 498 Kč)

Anotace: Kerouakův opus Vize Codyho se v českém překladu objevuje poprvé. Dílo, které v úplnosti vyšlo až čtyři roky po Kerouakově předčasné smrti, je jakousi literární laboratoří, v níž autor střídá vypravěčské postupy ve snaze naplnit svou představu spontánního psaní. Román je věnován Kerouakově velkému příteli a inspiraci Nealovi Cassadymu (Dean Moriarty v Na cestě). Jak píše v předmluvě Allen Ginsberg, jde o „naprostou výměnu informací a myšlenek plných lásky mezi dvěma muži, z nichž každý nabízí tomu druhému příběh své mysli - nevšední situace, jíž máme to privilegium být svědky“. Komentář Libora Dvořáka: „Román Vize Codyho vznikal v 50. letech jako většina Kerouakových knih. Jak soudí literární kritika, i česká, je to kniha napsaná stylem, jímž Kerouak poněkud předběhl dobu. Objevují se v ní scény i slovník, které v té době dost dobře vyjít nemohly, takže celý román vyšel až v roce 1973. Z formálního hlediska je velmi zajímavé také střídání technik - kus je psán jako próza, kus jako scénář, a objevuje se tam dokonce i poezie.“

Ivan Andrejevič KRYLOV / Prase a jiné bajky
(Slovart, překlad: Milan Dvořák, 399 Kč)

Anotace: 57 bajek klasika ruské literatury 19. století Ivana Andrejeviče Krylova s ilustracemi Adolfa Borna. Vedle klasických bajek jsou ve výběru zastoupeny i bajky méně tradičního rázu. Kniha není určena rozhodně je pro dětského čtenáře, Krylovy bajky jsou povídky, komedie, humoristické črty i ostré satiry, které překvapí hlubokým vhledem a nadčasovostí. Třetina bajek vychází v českém překladu poprvé. Komentář Libora Dvořáka: „Tahle knížka má velmi zajímavou historii. Výběr z Krylovových bajek původně vznikal v překladatelské dílně bohužel už zesnulé Hanky Vrbové a i s ilustracemi by připraven k tisku už v roce 1989. Potom se ovšem s ohledem na známé události autoři s příjmením na -ov a -in z českých knihkupeckých pultů vytratili. Když se knihy ujalo nakladatelství Slovart, požádalo o překlad Milana Dvořáka, víceméně proto, že překlad Hany Vrbové, byť byl skvělý na svou dobu, byl po téměř čtvrtstoletí zastaralý. Adolf Born souhlasil nejen s tím, že ilustrace po 22 letech dodá, ale přidal k nim i některé další perokresby.“

  • Capeus, osvětimský lékárník zdroj: Nakladatelství Paseka http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2464/246367.jpg
  • Vize Codyho zdroj: Argo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2468/246767.jpg
  • Prase a jiné bajky zdroj: Slovart http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2466/246552.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 14 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 16 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...