Tradiční hudba má na Kubě zelenou, jiné žánry mají problémy

Havana - Jedním ze symbolů Kuby je tamní hudba, proslavená po celém světě. Komunistický režim ji nejdřív považoval za úpadkovou a zakazoval ji. Situace se ale změnila a místní hudbu dnes režim používá jako lákadlo na turisty. Teď mu ale vadí úplně jiné hudební styly, zejména ty z Ameriky.

Kromě moře, koktejlů a doutníků Kubu charakterizuje i Buena Vista. Kapela, která po slávě zažila zatracení a pak celosvětovou proslulost. Pro Castrovu revoluci byla tahle hudba symbolem úpadku a muzikanti šli na 30 let třeba čistit boty. Před dvaceti lety je ale svět znovu objevil a stala se z nich senzace. A režim, který je kdysi zakázal, je nyní potřebuje, aby přežil. Pro kubánské komunisty znamenají přísun dolarů ze zahraničí. Jedna z hlavních postav kdysi pronásledované kapely má dnes pamětní desku na nejslavnějším havanském hotelu. 

Buena Vista je kubánská hudební skupina, která odvodila svůj název od hudebního klubu v Havaně na Kubě. Ten dosahoval své slávy ve 40. letech 20. století. Později, v roce 1999, se tento název proslavil jako název amerického hudebního projektu Rya Coodera a filmu německého režiséra Wima Wenderse, kteří sestavili hudební formaci Buena Vista Social Club z bývalých klubových hudebníků a natočili stejnojmenný hudební film.

2 minuty
Reportáž Michala Kubala
Zdroj: ČT24

Tradiční kubánskou hudbu tak znají turisté, ale místním nic moc neříká. Mladým učaroval hip hop. Hudba z Ameriky, s texty kritickými ke společnosti, je však na Kubě poukázka k problémům. 

Mají sice své festivaly a kluby, i Fidel Castro prý prohlásil, že právě rap má v sobě ducha revoluce, nicméně ne všichni jsou ale tak nadšení. Hrají hudbu svého srdce a čistit boty kvůli tomu snad už nepůjdou, bez rizika to ale není. Na Kubě může i hudba připravit víc nástrah než jinde na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 7 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 7 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 9 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 12 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 18 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...