Toyen, Boudník nebo Diviš putují po věznicích

Praha – Věznici jako místo pro umění představuje projekt, jehož záměrem je jednak dostat obrazy známých výtvarníků 20. století za mříže, jednak k nějaké formě výtvarného projevu motivovat i odsouzené. Projekt má dvě fáze, které zakončí výstava děl, jež vznikly ve spolupráci odsouzených a současných umělců, v pražském Centru současného umění DOX.

V první, tříměsíční fázi získávalo 35 odsouzených informace o vybraných českých umělcích 20. století. V korespondenční hře se na základě indicií snažili odhalit jméno konkrétního umělce. „Byli jsme mile překvapeni tím, že někteří odsouzení došli ke správným odpovědím už v průběhu korespondence, většina přišla na správnou odpověď, několik z nich hru nedokončilo, ale to i z důvodu propuštění na svobodu,“ zhodnotil úvodní část projektu jeden z jeho autorů Ondřej Horák.

„Věříme, že aktivní zapojení těch, kteří jsou ve výkonu trestu odnětí svobody, může vést k sebepoznání a změně náhledu na životní normy, zároveň může lámat některá společenská tabu.“ /spoluautorka projektu Martina Reková/

Sedm děl si nyní během malé putovní výstavy mohou vězni prohlédnout na vlastní oči. „Jedná se o díla Aléna Diviše, Antonína Slavíčka, Toyen, Otty Gutfreunda, Zdeňka Rykra, Vladimíra Boudníka a Evy Kmentové,“ vyjmenoval Horák. Významní umělci 20. století nebyli vybráni náhodně, někteří z nich měli přímou zkušenost s pobytem ve věznicích, nejčastěji byli vězněni nacistickým nebo komunistickým režimem, což často ovlivnilo jejich život i tvorbu.

Tento „společný znak“ přispívá k obecnějšímu cíli projektu - propojení dvou vzdálených světů, v nichž vždy na jedné straně stojí lidé, kteří z nejrůznějších důvodů nemají možnost volby, na druhé straně pak obrazy, které jsou uzavřené často v depozitářích a čekají, až je někdo vystaví.

Zároveň s putovní výstavou pokračuje spolupráce vězňů s českými umělci na vlastních dílech. Do projektu se zapojili Michal Pěchouček, Eva Koťátková, David Böhm, Jiří Franta či Pavel Sterec a další umělci, často laureáti nebo finalisté Ceny Jindřicha Chalupeckého. Jejich společné výtvory budou v DOX představeny v druhé polovině října tohoto roku.

Projekt Věznice: místo pro umění - výtvarník Michal Pěchouček
Zdroj: ČT24/GASK

Na projektu, který iniciovalo Lektorské centrum Galerie Středočeského kraje, se podílí Moravská galerie v Brně a Vězeňská služba ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...